Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Blokáda Berlína a letecký most s více než 200 tisíci lety

Před šedesáti roky byl zahájen letecký most, který měl za úkol zásobovat přes dva miliony obyvatel západního Berlína, kteří byli odříznuti od 24. června 1948 blokádou Sovětského svazu.

Při setkání s plukovníkem Hannahem,  zástupcem velitele americké letecké základny US Air Force ve Frankfurtu nad Mohanem jsem se mohl poklonit i památce několika desítek pilotů, kteří zahynuli během blokády, když ve špatném počasí nemohli přistát ani na hojně využívaném frankfurtském letišti.

Pomník tvoří slavná DC – 3, jeden z pověstných „Rozinkových bombardérů“ z časů Stalinovy blokády západního Berlína v letech 1948 – 49.

"Přezdívka „rozinkový bombardér“ (Rosinenbomber) vznikla poté, co Gail Halvorsen, jeden z letců U.S. Air Force před přistáním vyhodil z okna na improvizovaném padáčku pár balíčků se sladkostmi pro děti," vysvětluje majorka Rossemary Hickmanová, která nás provází nejen po pomátníku, ale i při exkurzi na palubě C-130 Hercules.

"Celkem se uskutečnilo kolem 277 000 letů, při kterých bylo přepraveno 2,2 milionu tun zboží. Během leteckého mostu zahynulo 39 Britů, 31 Američanů a 6 Němců," říká pilot, kapitán David Poage.

Všechno začalo po válce, kdy bylo Německo rozděleno do čtyř okupačních zón a stejně tak i hlavní město Berlín. Problém Berlína byl v tom, že ležel ze všech stran obklopen sovětskou zónou. A přítomnost amerických, britských a francouzských sil vně sovětské zóny byl samozřejmě trnem v oku Stalinovi.

Západní mocnosti se snažily ve svých sektorech situaci obyvatel co nejrychleji stabilizovat. K městu obklopenému sovětskou zónou vedoucí dálnice a železnice, existovaly i tři dohodnuté letecké koridory. Vedly do Berlína z Hamburku, Hannoveru a Frankfurtu nad Mohanem.

Po schůzce představitelů Západních mocností v Londýně na přelomu února a března 1948 bylo rozhodnuto o vzniku tzv. Trizónie (Spojení americko-britské a francouzské zóny. V té době už existovala Bizónie – spojení americké a britské zóny.

Dne 20. června 1948 začal Západ s měnovou reformou ve svých sektorech. Ruská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. 24. června uzavřeli Rusové všechny pozemní přístupové cesty do Západního Berlína. Britský ministr zahraničí Bevin a americký generál Clay se shodli na nutnosti reagovat zřízením leteckého mostu.

Stalin odřízl Západní Berlín od dodávek elektrické energie. Uhlí se tak stávalo naprosto nedostatkovým zbožím. Elektřina šla v těchto krizových momentech pouze několik hodin denně.

Téměř dokonale zorganizovaný letecký most umožňoval, aby každé dvě až tři minuty přistálo letadlo na některém ze tří berlínských letišť. Během jedenáctiměsíční blokády bylo do Berlína dopraveno téměř 1,5 milionu tun potravin a dalšího zboží.

Jednalo se o letouny typu DC-3 Dakota, Globenmaster a York, určené pro přepravu vojáků. Již příští den přistálo na letišti Tempelhof v americkém sektoru první letadlo operace Vittles, Britové započali s operací Plain Fare o dva dny později ze svého vojenského letiště Gatow a z vodních ploch jezer nasazenými hydroplány. Na letech se později podíleli i letci z Nového Zélandu. Kanady, Jižní Afriky a Austrálie...

"Z počátečních 120 tun denně se během týdnů objem zboží velice rychle zvýšil a rekordu bylo dosaženo 16. dubna 1949 s celkem 12 840 tun za jediný den," říká naše průvodlyně. "Největší položkou bylo uhlí na topení a výrobu elektřiny, dále benzín, pšenice a další potraviny, léky a také stavební materiál na další výstavbu letišť. Letadla už přistávala v minutových intervalech..."

Dne 12. května1949 byla tranzitní spojení do Berlína opět otevřena a tím skončil i letecký most...

Následně byl zvolen parlament a prezident, ustanovena vláda a 7. září 1949 byl formálně vyhlášen vznik nového státu – Spolkové republiky Německa (SRN). Sovětský svaz reagoval 7. října 1949 vytvořením druhého německého státu ve své okupační zóně – Německé demokratické republiky (NDR).

Ale to už historie vhodná pro hodně dlouhé zimní večery...