Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Bude-li nás víc, nebudeme se bát vlka nic...

Izrael má podle nejnovějšího sčítání lidu přes 7 262 000 obyvatel, z toho je skoro 80 procent Židů a asi milion lokálních Arabů, resp. Palestinců. Přestože se Židé doživají v průměru 80 let, jejich počet ubývá; porodnost izraelských Arabek je kolem čtyř dětí, Židovek asi poloviční...

Organizace Nefesh B’Nefesh proto přivítala minulý týden na Ben Gurionově letišti první alíjový (přistěhovalecký) let letní sezony roku 2008. Do Izraele přicestovalo 220 nových olim (židovských přistěhovalců) ze Severní Ameriky. Byl to první z třinácti letů, které by měli přivést během léta více než dva tisíce nových Ždů.

Jsou z 21 různých států USA a dvou provincií Kanady. Nejstaršímu z nich je 87 let a nejmladšímu dva měsíce. Své domovy najdou v komunitách po celém Izraeli, včetně velkých měst Jeruzaléma, Tel Avivu a Haify, menších měst jako jsou Bet Šemeš, Safed a Rechovot, stejně jako v malých obcích a kibucech.

Olim na palubě čtvrtečního letu mají široké spektrum profesí, včetně inženýrů a vědců, odborníků v oblasti obchodu a moderních technologií, terapeutů a umělců. Bývalá knihovnice Newyorské veřejné knihovny sebou veze speciální kolekci více než 3.000 knih.

Mezi přistěhovalci do Izraelel jsou sice v malém množství, ale přece jen zastoupeni i čeští občané. Patří k nim i konvertita Petr Rafael Chvátal, žijící v Jeruzalémě. Vyučil se v Liberci jako sklenář, pak pracoval v Pardubicích u Pozemních staveb a Českých drah. Před zhruba šesti roky se vystěhoval do Izraele.

,,Momentálně žiji v Jeruzalémě a našel jsem si tady práci ve svém sklenářském oboru. Před šesti roky jsem byl v Izraeli jako dobrovolník v programu SAR EL, kde jsem vykládal armádní bedny s léky, jimž se blížil konec záruky a byly převáženy do nemocnic. Za ně jsme dostávali nové a posílali je třeba do Gazy," vzpomíná Rafael, který konvertoval k judaismu a absolvoval obřízku v jeruzalémské nemocnici.

Celé jeho příbuzenstvo byli křesťané, jen otec jeho tety byl Žid a napůl Němec. Po konverzi v roce 2002 mu teta předala hebrejský Sidur po svém otci. Do té chvíle ani netušil, že podobná knížka v jejich rodině vůbec existuje.

"Zaujal mě konzervativní směr judaismus, který má i rabínky a společné modlitky mužů a žen. Naše kongregace Sira Chadashah je něco mezi ortodoxní a konzervativní verzí..."

Další Češkou v židovském státu je Petra Linhová. Narodila se v roce 1975 v Praze. Její otec pracoval jako rozpočtář v Metrostavu, matka je původním povolaním knihovnice, ale přes třicet let pracovala jako hospodářka v domově důchodců. Oba rodice jsou nepraktikující křesťané.

"Vychovávali mě i mého staršího bratra Michala v přesvědčení, že až přijde čas, zvolíme si v otázce víry svou vlastní cestu. Svých rodičů si nesmírně vážím za to, že mé rozhodnutí stát se Židovkou naprosto respektovali. Byli první, kteří mi po návratu z Londýna blahopřáli ke konverzi a měli z toho, že jsem si svůj sen splnila, opravdu upřímnou radost..."

V květnu 1995 odmaturovala, rok později si našla dočasné zaměstnaní jako kontrolorka v jednom z objektu Židovskeho muzea. V té době se už učila hebrejštinu, takže si mohla jazyk vyzkoušet přimo v praxi. Stále víc jí to do židovského státu táhlo.

"V té době jsem se už připravovala ke konverzi v Bejt Simcha, ale chtěla jsem si ortodoxii vyzkoušet a rovněž mě lákala možnost studovat judaismus přímo v Izraeli. Nakonec jsem přijala nabídku svých česko - jemenských známých v Petach Tikve a dojížděla jsem třikrát týdně do ješivy Maajan Bima v Jeruzalémě..."

V říjnu 2003 poznala svého dnešního muže Eliho, o několik měsíců později definitivně odjela do Izraele, kde se v listopadu 2004 vzali. V březnu 2005 se jim narodil syn Ovádija. V Izraeli se po počátečních peripétiích usadila v Beerševě. Už jako Oranit Machlufová...

Oficiální statistiky ukazují, že židovské přistěhovalectví do Izraele je nyní na 18ročním minimu. V v loňském roce přišlo do Izraele na 20 tisíc olim z více než 100 zemí; třetina ze zemí bývalého Sovětského svazu, 19 % z Etiopie, 15 % ze Severní Ameriky, 14 % z Francie, 8 % z Latinské Ameriky a 3 % z Velké Británie a dalších zemí západní Evropy.

Už po II. světové válce se přistěhovalectví rozšířilo také o české židy, kteří přežili holocaust. Mezi nimi byli také moravští židé, tedy i Bedřich Bachner z Ostravy, kde měl jeho dědeček velký obchodní dům i řeznictví.

"Každý z nás měl za sebou koncentráky nebo odboj proti fašistům. Nebyli jsme z cukru. Bylo nás pět kamarádů, za námi byly už také boje s Araby o záchranu Jeruzaléma, za odměnu jsme vyfasovali každý polní lůžko, matraci plnou slámy a jednu deku, všichni dohromady stan. Takto vybaveni jsme se vydali na venkov a usadili se v osadě Moledet," vzpomíná Bedřich Eli Bachner, který se přistěhoval v roce 1948 z Ostravy a nyní už žije v Izraeli skoro šedesát roků..

"Roční obrat Moledetu ze zemědělské produkce i z přidružené výroby vysokozdvižných vozíků a těžkotonážních jeřábů činí více než osmdesát milionů šekelů, z toho však zůstává pro osadu asi osm procent, po zdanění i zaplacení dluhů bankám..." říká Bedřich Bachner.

 Podle zprávy z Jewish People Policy Planning Institute je na světě stále méně Židů. Za posledních zbruba třicet roků se počet Židů zmenšil o 2,24 miliony. Výjimku tvoří Izrael. Dnes žije mimo sedmimilionový Izrael přes 7,76 milionů Židů, ale v roce 1980 to bylo až 10 milionů.

Z 5,6 milionů amerických Židů se asimilovalo až 50%, což znamená, že každý druhý Žid tam nepraktikuje svou víru a ztratil spojení s židovským dědictvím. Hlavní příčinou jsou smíšená manželství. Výsledkem pak je stav, kdy umírá více Židů než se rodí.

V roce 2007 se rozhodlo svého občanství vzdát 867 Izraelců, což je o 12 % víc, než v roce 2006. Většina žádostí o vyvázání ze státoobčanského svazku přišla od Izraelců, žijících v západních zemích, zejména v Německu a Nizozemí.

Počet Židů v diaspoře se během roku 2007 zmenšil o 100.000, zatímco v Izraeli vzrostl o přibližně 300.000 osobm jak uvedl Institut pro plánování politiky židovského státu.

Výzkumníci institutu zjistili, že židovskou populaci v diaspoře lze rozdělit do dvou skupin – zbožné obyvatele s rostoucím pocitem vztahu k Izraeli a nezbožné obyvatele, kteří mají vysokou míru mezináboženských sňatků a oslabující se vztah k judaismu a Izraeli.

Výzkum ukázal, že asi polovina všech Židů na světě žije v pouhých pěti městských oblastech – v New Yorku, Los Angeles, Jeruzalémě, Tel Avivu a Haifě.

Snižující se počet Židů ve světě vyrovnávají noví zájemci o judaismus. Patří k nim zejména ti, kdo se označují za potomky ztracených izraelských kmenů.

V Nigérii se několik tisíc členů kmene Ibo hlásí k pokolení Dan a chtějí vycestovat do Izraele. Stejně tak se děje v Jižní Africe, kde se asi 70 000 členů kmene Lemba se hlásí k židovství a zvláště ke kněžskému pokolení Cohenů.

Uganda tvrdí, že má 600 členů z pokolení, jehož jméno znamená „Žid“ a byli pro svou víru pronásledováni. Etiopie má zase 14 tisíc členů kmene Falašmura, označující se jako „Beta Izrael“ a chtějí též do Izraele.

V Indii žije zase 7000 potomků z pokolení Manases a byli uznáni za příslušníky judaismu. V Číně, v regionu Kaifeng, je asi tisíc lidí, kteří sice vypadají jako Číňané, ale praktikují příkazy judaismu. Jejich kořeny sahají do 8.století, do Iráku a Persie. Stejně tak je to i v Portugalsku, kde na severu země žije několik desítek tisíc údajných potomků marranů.

Snad nejvíc naděje pro demografii Izraele plyne ze Španělska a hlavně z Brazílie. V Palma na Mallorce žije asi 20 000 potomků Židů, pronásledovaných v době inkvizice. V Brazílii jsou tisíce potomků, vyhnaných ze Španělska a Portugalska v 15.st. Také oni chtějí vycestovat do židovského státu...

Zkrátka, bude-li nás víc, nebudeme se bát vlka nic... Říkají Izraelci s 33 tisíci dolary HDP a mají na mysli holocaust i arabskou nenávist...