Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Celebritou na jedno použití snadno a rychle...

Tak si pročítám denní tisk a divám se na televizi, většinou pracovně, takže nemůžu vypnout obraz ani zvuk, a čím dál víc podléhám dojmu, že s celebritami na jedno použití se roztrhl pytel.

Kdysi musel zpěvák vyjít na jeviště pouze s pevným a intonujícím hlasem, jinak by neuspěl; neměl totiž mikrofon, ani různé syntetizátory a jiná hejblátka, která z chrplavé falešné fistule dnes vytvoří málem sytý baryton o síle skoro stovky decibelů.

¨Kdysi, za dob Wericha, Voskovce, Horníčka, Kopeckého, Menšíka, Štuchala či Sováka, byl humor k popukání, aniž by se podbízel plytkými vulgarismy.

Příklad věty kdysi: Šel jsem po chodníku a najednou, ouvejs, zakopl jsem se a narazil si prodloužená záda...

Smál by se dnešní divák či posluchač? Že není čemu?

Příklad stejného smyslu věty po letech: Vrávoral jsem po chodníku a naráz, do hajzlu, zakopl jsem a dopadl na prdel a ještě do psího hovna k tomu...

Směje se dnešní divák a posluchač? Kdepak směje; přímo bouří a řve záchvaty smíchu.

Možná banální přirovnání, bohužel však bolestně pravdivé. A to jsem se pro dobré jméno tohoto blogu a jeho etický kodex zdržel opravdu peprného výraziva, které dnes používá v televizi či na veřejných akcích kdekdo z uměleckých rychlokvašek.

Také každý psavec má touhu proniknout až do osrdí svých čtenářů. Mě nevyjímaje. Jak to udělat a nekrást? Opět osvědčená metoda; chová se politik nezdvořile a je hulvát? Oplatíme mu to stejnou mincí, i když vzápětí křičíme, že nejsme jako oni.

Všechny údery, hmaty a chvaty jsou povoleny. Ring volný, ku..a, pi.a, ty jeden ču..ku!

Blogeři však mají decentní humor. Vědí, jak být neféroví, přitom však úspěšní...

Mají dobrý marketing - vyřešenou otázku nabídky a poptávky... Nebo snad poptávky a nabídky...?

Jednoho krásného dne pan Rath před svým domem šlápne do psího exkrementu a hned s Jiřím Paroubkem uspořádá tiskovou konferenci, na které ohlásí, že ho chtěl znemožnit nějaký pes v žoldu ODS...

Super. Vtipné, trefné, i když poněkud slaboduché. Lepší je bývalého šéfa restauarací a jídelen Paroubka charakterizovat, že je z "pingla" "kádrovákem"... a zralý na odstřel.

A pak ještě pár rad - za dryáčnický styl paroubkovsko-rathovského dua by je měli slušní sociální demokraté vyrazit z čela strany, nač prý snášet führerovské metody páně Paroubka, zvaného Džordžíno...

Schválení Lisabonské smlouvy je též zapotřebí nazvat pravým jménem, jako bolševické ANO a Sněmovnu lordů třeba reliktem absolutismu, jenž nikterak neodráží demokratické pořádky...

Lordi měli údajně navíc vždy tendenci se více spojovat na bázi modré krve než na národním principu... a proti zájmům většiny tak podpořili nějaký elitářský projekt....

V cestě za rychlou a snadnou popularitou je také veledůležité dodržovat hlavní zásadu:

Vox populi, vox dei. Hlas lidu hlas boží.

Zkrátka neurážet miláčky davu, navážet se pouze do těch, kteří jsou v nelibosti ulice. Možná si to dotyční zaslouží; jak se do lesa volá, tak se z lesa...

Jak málo stačí, aby se našinec stal celebritou snadno a rychle...

Mně se to určitě nepodaří ani tentokrát.

Jak jsem to spočítal, mám v průměru na deset řádků v průměru jen půlku sprostého slova a to ještě ne vlastní provenience...