Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Černá krev

Soud

Obhájce ex offo s tříletou praxí v občanskoprávních sporech se opíjel vidinou kariérního postupu, že zásluhou nízkého stavu právníků v období dovolených dostal svou první násilnou trestní kauzu a hned s tak vysokou mediální sledovaností. Zjevně ho vzrušovalo, že hájil nymfomanku obžalovanou z pokusu o vraždu.

Byl to chodící mindrák se sýrovým odstínem kůže, zrzavými vlasy namaštěnými brilantinou, s nevýrazným obočím, vodnatýma očima a úzkými rty. Na sobě měl fialové sako, skořicové kalhoty, růžovou košili a květovanou kravatu, kterou si vybral podle prezidentských módních propriet, zveřejněných v bulváru.

Naštěstí mu podnikatelská uniformita vygumovala tvář a připomínal jen figurku supervisora pyramidového podvodu. Jako blazeovaný cvok si samolibě namlouval, že čte v myšlenkách své mandantky, jako v trhacím kalendáři a vroucně děkoval slepé bohyni spravedlnosti, že neměla dost financí, aby si právníka najala.

Vlastně by její rodina mohla dát potřebný obnos dohromady, ale kdo mohl v té hrozné chvíli vědět, zdali to ještě byla její rodina a pokořenému Hanzimu navíc připadalo nanejvýš hloupé, že by měl financovat vytáčky své téměř vražedkyně a slovní eskapády jejího vyšinutého advokáta. V otupělém traumatu pořád věřil v zázrak, že mu Rita řekne:

,,To přiznání jsem si vymyslela, abych tě naštvala; tu bombu na tebe nastražil úplně někdo jiný...”

V tom případě by bez váhání sáhl na své úspory a třeba dost hluboko, Ritu pořád svým způsobem miloval, jako dobrou matku svých dětí určitě. Měl ale příliš lítostivý a trapný pocit muže se zraněnou sebeúctou, než aby ze sebe dělal osla natřetí. Parohy mu nasazovala stoprocentně a ke všemu jako bisexuálka, odporněji než běžná šlapka.

Zázrak se však nekonal...

Hanzi tu Jobovu zvěst ,,oslavil” jedním nitroglycerinem pod jazyk a injekcí s nějakou sedativní chemií. Byl na smrt znavený a nejraději by celou tu zběsilou mašinérii zastavil a Ritě jen vynadal. Nějak by se snad srovnali. Bylo ale už pozdě na vše. Spravedlnost zaťala drápy a nemínila svou kořist pustit. Bomba uprostřed sídliště; čítankové obecné ohrožení.

,,Bylo to jednání v nepříčenosti, manžela jste nechtěla zabít, jen ho vystrašit a znemožnit!” přivlastnil si obhájce její línii obhajoby. ,,Není to vaše vina, že s ním to byla nuda, zatímco s jinými muži jste prožívala tak velkou slast, že jste se na ní stala tak závislá, že vás svedla i žena...”

Jako ex offo se mohl živit i předem prohranými kauzami, ale kdyby ho to postrčilo v kariéře, udělal by ze sebe třeba hermafrodita. Přesvědčil i Čechoameričanku Lauru Uhlar z místního sdružení feministek, aby pod heslem: Braňme se psychickému teroru mužů! zorganizovala petici na podporu jeho klientky.

,,To, že máte přehnaně ráda sex, může být polehčující okolnost!” neomaleně ji sváděl a ve své pýše si byl jistý, že je chytřejší než dvanáct rozhněvaných mužů. ,,Hypersexualita znamená také ztrátu sebedůvěry,” šeptl s nadějí, že mu svolí, aby se ujal i jejích depresí, a jak Pavlovovův pes reagoval na červené světýlko kamer a fleše fotoaparátů; neslintal, jen se do nich díval víc než na předsedu senátu.

Nedávné levicové hlásné trouby, nyní v roli bulvárních žurnalistických matron si vše náruživě zapisovaly, zatímco soláriem vylepšené televizní redaktorky popocházely nervózně před soudní budovou a neúnavně se učily zpaměti mírně rozvitou větu, s níž by alespoň napotřetí bez čtecího zařízení odhlásily svou reportáž. Pevně přitom ve svých prstech svíraly tlustý mikrofon a v duchu záviděly Ritě Ševalové její silné milence.

Obžalovanou přivedli k soudu s kajícně trpitelským výrazem v blankytných nevyspaných očích, slušel jí přiléhavý granátový kostýmek se sukní do půlky pevných stehen. Bohatou blond hřívu si nechala splývat po zádech a připomínala urostlou grošovanou klisnu v zápřahu pohřebního kočáru. Předseda senátu byl rád, že ho osud v penzijním věku obdařil tak svůdnou obžalovanou a definitivně změkl.

,,Napřed byla neukojenost mé klientky, matky, jež chorobně miluje své děti, poté se projevilo její sexuální prahnutí a teprve následně přišel v zoufalství pokus o zločin z vášně!” řekl obhájce. ,,Kdyby si její muž plnil manželské povinnosti, nemusel hrozit rozvodem a ztrátou dětí,” nadechl se k emotivnímu projevu.

V očekávání pikantních podrobností se v jednací síni rozhostilo dvojsmyslné ticho, do něhož jen vrčely kamery a posmrkávaly feministky

,,Neznám tak obětavou matku, jež by umírající dceři dala svou krev a syna zachránila před zhoubnou rakovinou. Ne jejich otec, ale matka je vytrhla ze spárů smrti,” sbíral ex offo svým patosem kladné body za frontální útok na rozpaky soudců. ,,A pak ho v noci přistihla s dýkou u své postele. Třeba ji nechtěl zabít, ale určitě v ní ten dojem vzbudil! Je tak těžké si představit duševní stav ženy, která právě přišla o svou firmu, dobrou pověst, lásku svého muže a hrozilo jí, že ztratí i své děti...?”

Měl jasnou strategii; vytvořit v soudní síni dojem, že morální obžaloba je vedena proti Hanzi Ševalovi a ne jeho ženě, jenž mu sice podstrčila do auta bombu, ale jen proto, že bezmezně lpěla na svých dětech a strádala, jelikož trpěla hypersexualitou.

Viděl v ní celebritu a svůj podíl na honoráři za scénář oscarového filmu o amorálních pohrobcích totality. Představoval si Chrise O´Donnela, nebo Breta Pitta, jak hrají jeho postavu a jak se do něho šíleně zamiluje vilná vražedkyně Nicole Kidmanová.

Snažil se děj přelíčení zdramatizovat, aby soudce překvalifikovali pokus o vraždu v ublížení na zdraví s velkou ujmou. Vedl ho k tomu i závěr experta na výbušné mechanismy, jenž uvedl, že ten, kdo nastražil inkriminovanou nálož byl natolik fundovaný, že musel vědět, jak ji uložit, aby nezabila. Dal si záležet i na výčtu profesí své mandantky, čímž jí získal sympatie u médií i veřejnosti.

Vyučila se holičkou, absolvovala Policejní akademii, dělala taxíkářku, vdala se, tři roky strávila doma s dítětem, a než si otevřela kadeřnictví, zvládla itinerář posádky kamionu, připravující se na závod do Pekingu. Byla napůl policistka, viděla svět černobíle; jen právo a spravedlnost. Měla právo na své děti a na výkon spravedlnosti.

,,Posedlost sexem je jako závislost na drogách či alkoholu, kdy abstinenční syndrom eliminuje zábrany, snižuje pocit strachu a závislý člověk je schopen zabít toho, kdo mu bude bránit v uspokojení,” řekl obhájce. ,,Na rozdíl od alkoholiků a toxikomanů však moje klientka nemohla svůj problém řešit tím, že předmět své závislosti prostě odstraní ze svého života, aby se ho jednou provždy vzdala,” nastínil příčiny, a aby obhájil jejich důsledky, musel prokázat, že Rita Ševalová je nemocná sexem se vším, co k této hormonální smršti patří.

,,Sex je přece to nejpřirozenější, co dělá člověka člověkem, co na něm vidíte chorobného?” ujel v opojení předseda senátu a zapisovatelka, jež mu pravidelně vařila prostatový čaj, po něm udiveně vzhlédla.

,,Myslíte si, že žena, co potřebuje deset orgasmů denně, je normální?” urazil obhájce Ritu, kterou zamrzelo, že se mu tolik svěřovala.

Největší trest ji nečekal, byla k němu už odsouzena. Věděla, že vše bylo úplně jinak, ale mlčela. Musela mlčet. Ostatní v soudní síni se ale bavili, hlavy zvedali i ti, jež se do té chvíle jen okázale nudili.

,,Zločin z vášně je jiný, než obyčejná vražda!” řekl a kdo znal proslulý opičí proces, věděl, kam ho zařadit.

Ex offo beze zbytku věřil soudnímu znalci přes sex, že předvede, jaké břímě může být zrádná závislost na orgasmu. A ten si dal záležet, měl soukromou gynekologickou praxi a bratrance členem justiční stráže u krajského soudu. Artikuloval jako s platem spokojený senátor Strany zelených; mluvil hodně, hloupě a také o chromozomálních poruchách v embryonálním věku obžalované.

,,Značný rozdíl mezi délkou prsteníčku a ukazováčku obžalované svědčí o tom, že už ve stádiu embrya v ní začalo vznikat nadměrné množství estrogenů, jejichž hladinu zvyšovala produkce nadledvinek, placenty a theca interna Graafova folikulu,” ukázal soudu její ruce a předseda senátu ho chtěl pokárat za urážku soudní stolice.

Sázka na ruce Rity se přesto jevila jako dobrý tah; její zápěstí i dlaně byly úzké, ale protáhlé, s dlouhými prsty, jež si pohrávaly s mužskou fantazií, i když měly grácii alabastrových paží Michelangelova Davida, svírajícího na svém rameni prak.

Soudní znalec byl z řad mladých sebevědomých mužů s tenisovým předloktím a kůží čerstvě opálenou seychelským sluncem. Udivoval nekonečnou vynalézavostí; grafologickým rozborem písma obžalované se snažil prokázat její hypersexualitu na písmenku g s dobře vyvinutou kulatou spodní kličkou i na písmenku f se zauzlením spodní kličky, na pravoklonnosti a dynamičnosti jejího písma i na skákavosti řádků.

,,Musíme si uvědomit, že klitoris Rity Ševalové obsahuje až devět tisíc nervových zakončení, proto je její klitorální stimulace mimořádná,” řekl soudní znalec a zvedl prst, aby následně šokoval slovy: ,,Přiznejme si; mužský penis má těchto zakončení jen asi tři tisíce...!”

Byl schopný intrikán; dokonale ošálil i ohromenou veřejnost, která nabyla přesvědčení, že za zločin Rity Ševalové opravdu může její hypersexualita s diagnozou F52.7, podmíněná sex-chromatinem, Baarovými tělísky, zvýšenou dráždivostí děložního svalstva, SHBG - globuliny a pohlavními sex hormons binding globulins.

Řečnil a už věděl, o čem bude jeho příspěvek do Lékařských listů, potřebný k výkazu publikační činnosti pro udělení docentury.

,,Nymfomanie žen je mnohem frekventovanější jev, než satyriasis u mužů!” zdůraznil a dodal poučku: ,,Nadměrný sexuální pud se projevuje zejména koncem druhého decennia věku, nebo v rané dospělosti. Je-li hypersexualita sekundární při afektní poruše, má diagnostickou kategorii F30-F39, přichází-li v raných stadiích demence, jde o F00-F03...”

Soudní tribunál žasl a puritánský předseda senátu si v pauze přelíčení představoval sexuální reaktivní cyklus obžalované, včetně fáze vzrušení, orgasmu a involuce. Podvědomí mu zapátralo, jestli jeho úd obsahuje alespoň průměrné množství nervových zakončení a zdali není vhodné z etických důvodů vyloučit z procesu veřejnost.

,,Je třeba si uvědomit, že absolutní refrakterní fáze existuje pouze u mužů a jen ženy mají schopnost prožívat i několik bezprostředně za sebou následujících orgasmů,” zbystřil soudní znalec ještě víc pozornost škodolibé veřejnosti. ,,Rita Ševalová se činu navíc dopustila v období své ovulace, v níž jsou ženy na rozdíl od neplodné fáze menstruačního cyklu vzrušivější a snadněji podléhají svodům...”

Zatímco odborník přes sexuální deviace s maskulinními rysy ve tváři a rozšířenými zornicemi způsobil, že ženská část veřejnosti v soudní síni nabírala růměnec, předseda senátu, jenž neměl silnou spodní čelist a výrazné nadočnicové oblouky nadsamce dával jasně najevo, že nemá ani vhodné geny pro ideální páření. Neustále zvedal hlavu, aby se mu nedělala dvojitá brada a vše si pečlivě zapisoval, i když měl před sebou kopii celého znaleckého posudku.

,,V jejím mozku se už při vizuálním styku s přitažlivým mužem vyvine značné množství hormonu dopaminu, způsobujícího přemíru slasti a blaha, což ovliní i vytvoření velké dávky adrenalínu, jenž zrychluje její srdeční činnost a prohlubuje dýchání,” doplnil vše ex offo, aby všichni v jednací síni měli pocit, že tím neodolatelným mužem je právě on.

,,Dochází k odkrvení zažívacího traktu, okysličená krev předává signály do nadledvinek a s estrogenem se přesunuje do genitálií a míst druhotných pohlavních znaků, tedy do tváře, rtů či ňader a bradavek...”

Zmínil rovněž hormon oxytocin, jenž se podle něho vylučoval Ritě Ševalové ze zadního laloku hypofýzy v takové míře, že jí způsoboval mimořádné orgasmické kontrakce hladkého děložního svalstva.

Mladý a nesmrtelný ex offo podnícen přítomností televizních kamer si ověřil, že národ chce mít povyražení na úkor čehokoli a novinářské hyeny že jsou schopny za honorář rozcupovat na kusy kohokoli. To byly hlavní důvody, včetně státního palmáre, proč byl odhodlán přelíčení protahovat, aby zároveň vyvolal dojem, že chce mandantku bránit zuby nehty do posledního dechu.

,,Bylo také zcela jasně prokázáno, že moje klientka konala pod vlivem omamných látek,” nevynechal ve své závěrečné řeči ani ,břímě důkazu´. ,,Kromě toho, že požívala marihuanu a extazi, její organismus vyvíjel značné množství endorfinu jehož účinky se dají srovnat s působením morfinu, složkou heroinu.”

Těm, kteří ze slov těchto dvou rozumbradů skoro ničemu nerozuměli muselo stačit, že lechtivé soudní líčení nebylo přeloženo na dobu po dvaadvacáté hodině a že základem výjimečných orgasmů Rity Ševalové se staly informace z jejího centrálního nervového systému, vycházející ze stahů skvěle vyvinutého svalstva pánevního dna. Zkrátka, že v době svého opovrženíhodného činu byla nymfomankou, s vajíčky právě ovulačně putujícími do dělohy a že to její muž prostě trapně nezvládl...

,,Vášeň je variace strachu, který vzniká v mozkové amigdale. U mé klientky vyvolala extrémní pocit chorobných obav, že přijde o své děti. Zdrojem této fóbie byl manžel, který odhalil její milostná dobrodružství, začal ji citově vydírat, proto se bránila, jak se bránila,” vysvětlil si ex offo znalcův výklad po svém.

Žalobce skutek kvalifikoval jako pokus o vraždu a trestný čin obecného ohrožení a přidal choulostivé fotografie. Hanzi ani jeho právník se jimi samozřejmě nikde nechlubili, v sázce v notně špatném kurzu byla pověst jeho rodiny, ale každý snímek měl svůj negativ, z něhož šlo udělat libovolný počet kopií.

K pořízení intimních snímků se Salman Harírí nepřiznal, vše svedl na šéfa svého ateliéru, jenž si udělal ze soudu dobrý den, když poslušně prohlásil: ,,Fotky jsem pořídil bez vědomí pana Salmana, ale jen proto, aby upozornit Hanziho Ševala na amorální chování jeho ženy...”

I tento holý nesmysl ctěný tribunál přijal a řadu lidí v soudní síni napadlo, že vykřičená nezávislost soudců je jen kamufláž pro jejich neschopnost. A jelikož na těle i na duchu zcela zdeptaná Rita pokorně dosvědčila, že ji během inkriminovaných erotických scén nikdo k ničemu nenutil, byl počestný občan Karlova vyloučen z okruhu podezřelých.

,,A co kdyby vaše děti měly jet se svým otcem v podminovaném autě?” položil žalobce i kloudnou otázku.

Zachvěla se, ztichly i feministky, jen kamery dál čekaly na akční záběr.

,,To bych všecko prozradila!”

,,Myslela jste na to, že by jim táta chyběl?”

,,Nemyslela, proto si zasloužím trest!” řekla zbytečně pateticky, aby vše ukončila a aby nebyly další otázky.

,,A za co si vysloužily trest vaše děti...?”

Už neodpověděla, vztyčenou hlavu pokorně sklopila, bezradně mlčela a její hanba toužila po trestu smrti, s okamžitým stětím přímo na místě. Neřekla nic ani o znásilnění svým mužem; zdálo se jí, že by té špíny bylo na její děti až příliš.

,,Jste lesbička, nebo amorální bisexuálka...?” zeptal se žalobce a veřejnost vzrušením polykala v očekávání senzačního odhalení.