Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Chvíli Dante Alighieri, chvíli Mesiáš...

Netušil jsem, jak užitečná mi bude MVDr. Rosa Rachael Bock z telavivského předměstí Kiron Hashikma. Přestože byla Medicinae veterinariae doctor, nebo-li doktor veterinárního lékařství a expert na ptačí chřipku, přednášející od New Yorku až po Moskvu a Liptovský Mikuláš, měla i klasický měříč tlaku pro lidský krevní oběh.

To bylo důležité od okamžiku, kdy jsem ji řekl, že odjíždím do Jeruzaléma a jsem z toho divně nervózní. Hned zpozorněla, změřila mi tlak a nad mými hodnotami 95/175 jen zasmušile zakroutila hlavou.

"Tady máš jeden nitroglycerin, lokren a accupro. První tabletu jen v případě, že horní tlak přejde přes 200, jinak ráno a v poledne tabletu lokrenu a accupra..." použila na její smířlivou povahu poprvé rázný imperativ a strčila mi do fotobrašny ještě digitální tlakoměr.

"Zapamatuj si - jeruzalémský syndrom..." opět pokývala svojí moudrou hlavou.

„Bracha le vatala – požehnání pronesené nadarmo, aneb jak říkáme u nás na Valašsku: Co načůráš proti větru!“ zašklebil jsem se a zcela vážně zauvažoval o jeruzalémském mystériu, jež ve mně vibrovalo vždy, když jsem zastrkával do škvíry v Západní zdi papírek s dalším pečlivě vyhodnoceným přáním.

Vím, o čem mluvila. Ve Florencii to byl Stendhalův syndrom z šokující přemíry světových velikánů, kteří jsou zde pohřbeni. Tento psychický úlet se u návštěvníků projevoval až infarktem myokardu, k němuž přispěla i koncentrace úžasných architektonických skvostů a uměleckých děl, včetně Michalangelovy sochy Davida.

Jeruzalém mě prostě fascinoval zhmotněním biblických příběhů, které jsem znal od mého prvního ministrování. Getsemanská zahrada, poslední večeře Páně, Křížová cesta Via Dolorosa, Golgota, Západní zeď - Zeď nářků, Chrám Božího hrobu, hrob krále Davida, Omarova msšita...

Zkrátka vše, co poskytovalo k obdivu město, v němž měla svá nejsvětější místa tři největší monoteistická náboženstvé světa.

Jak narůstá počet turistů, přijíždějících do Izraele v souvislosti s křesťanskými vánočními svátky, zvláštní jednotka izraelské policie se připravuje na jednání s malým počtem návštěvníků, u nichž propukne tzv. Jeruzalémský syndrom.

Člověk postižený touto duševní poruchou nabývá přesvědčení, že je Mesiášem nebo že Mesiáše viděl, případně se ztotožní s jinou biblickou osobností. Zvláštní jednotka byla zřízena v roce 1986 a pohotovost má především o Vánocích a Velikonocích.

Každoročně je s Jeruzalémským syndromem hospitalizováno až 40 návštěvníků izraelského hlavního města. Podle lékařů z pohotovosti v Centru pro duševní zdraví Givat Šaul se za „pravý“ Jeruzalémský syndrom považuje popsané duševní rozpoložení jen u osob, které předtím neměly žádné psychické problémy.

Dále uvádějí, že fenomén se často objevuje při první návštěvě člověka v Izraeli a bývá diagnostikován často u pacientů středního věku, silně nábožensky zaměřených, pocházejících z malých měst v USA nebo Skandinávii.

Ve Florencii se stav podivného šílenství objevil u spisovatele Stendhala, vlastním jménem Henri Mario Beyl, který sice napsal Červený a černý i Věznici parmskou, ale prostě neunesl fakt, že stál nad hrobkami, v nichž snili věčný sen Dante Alighieri, autor Božské komedie a zakladatel spisovné italštiny, Giovanni Boccaccio, jehož Dekameron se stal vzorem vypravěčského stylu, Francesco Petrarca, průkopník humanismu...

A ještě nejkrásnější italské Náměstí Signorie, palác Uffizi, most Ponte Vecchio, kostel San Miniato a Baptisterium a pak obrazy Sandra Botticelliho a ještě dva další geniální umělci - Leonardo da Vinci a Michelangelo Buonarotti...

Prostě šok, nadšení, pocity malosti i opojení z genia loci Florencie..

Nakonec jsem přežil pobyt v obou městech, jenom ten jeruzalémský mi pokazila demonstrace asi 250 tisíc ortodoxních Židů, kteří totálně na několik hodin přerušili městskou dopravu jen proto, že vláda nechtěla povýšit 613 předpisů Tóry nad oficiální zákony státu Izrael.

Ten kvůli tomu ani nemá doposud ani svoji ústavu. Kdyby v ní totiž zakotvil teokracii, zbořili by Jeruzalém po Římanech i současní agnostici.

A co by se dělo v případě, že by ústavní právo potvrdilo sekulární stát, ukázali ortodoxní chlapíci s pejzy a v černých kaftanech během demonstrace zcela nekompromisně.

To bych ani já nemohl během šabatu na Chrámovou horu nebo do židovské čtvrti Mea´šearim...

Já, chvíli Dante Alighieri, chvíli Mesiáš... s hypertenzí kolem 200/110 a pod jazykem nitráček...