Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Čunkiáda na pokračování - okurková sezona opět začíná...?

Když jsem ještě fungoval jako redaktor jednoho deníku, vzpomínám si, jak jsme byli všichni vždy nerózní během prázdnin. To nastávalo obávané období zvané okurková sezona a noviny se většinou stávaly svým obsahem nudnější a hejna novinářských kachen se nebezpečně srocovala.

Pokud nás příroda "nezachránila" povodněmi, bylo většinou zle. Známí záchranáři měli své poněkud morbidní, ale pravdivé heslo: vaše neštěstí, naše peníze!

Všeobecnou mediální letargii nenarušily ani politici, kteří si v tom čase užívali za povinné obolusy naivních daňových poplatníků mořských vln na přísně tajených lokalitách středo nebo tichomoří.

Opět mi to případá, jak nekonečný příběh o červené punčošce. Nekonečný a čím dál víc o ničem. Taková je kauza Čunek se svým neustálým obemíláním a snahou jedné či druhé strany vytřískat z ní co největší politický kapitál.

Tentokrát oživila méda staronový příběh o sociálních dávkách "bohatého" Čunka. Pochybnosti tentokrát vyvstávají i nad jeho finančními dary z období 1996 až 1997, kdy ještě nebyl starostou a Čunkovi tehdy museli vyžít s pomocí státních sociálních dávek pro rodiny v hmotné nouzi.

A máme tady výsledky detektivní práce neúnavných novinářských lovců lebek, kteří se pro tento svůj soukromý forenzní audit spojili i se svými konkurenty z bulváru.

Čunkovi nejprve v roce 1996 darovali církvi podle údajů policie 17 600 korun a v roce 1997 pak dalších 18 200 korun. Měsíčně by to v průměru dělalo 1500 korun. „Já jsem desátky vždycky dával, bylo to naší povinností. Vždycky jsme peníze našetřili,“ řekl k tomu nenasytným novinám Čunek.

Při objasňování svých příjmů tento politický popleta uvedl, že do roku 1998 společně s manželkou našetřili jeden milión korun, což prý ale bylo podle kritiků z jeho legálně přiznaných příjmů prakticky nemožné... 

Čunkova rodina dostala v roce 1996 údajně na sociálních příplatcích a příspěvcích na bydlení 12 600 korun a v roce 1997 přes sedm tisíc korun. Tyto příspěvky pobírají nejvážnější sociální případy, rodiny v takzvané hmotné nouzi.

Že by se celá kauza vracela do období, kdy měla napřed jasnou převahu skupina vyšetřovatelů kolem přerovského státního zástupce Obsta.

A kdy s nástupem neidentifiovatelné národnostní státně-zástupcovité kapacity z Vysočiny jménem Arif Salichov se miska vah slepé spravedlnosti zase převážila a k potěše sdělovacích prostředků se začaly dít věcí podle dračího rčení: Všem hlavy dolů...

Nejprve šel ,od válu´ přerovský státní zástupce Radim Obst, který původně korupční kauzu vicepremiéra a šéfa lidovců dozoroval. Poté ho následoval vyšetřovatel Milan Šošovička, odvolán byl též olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištván, jehož úřad vyšetřování dozoroval. Posléze odešel i jeho náměstek Igor Stříž.

Další na řadě byla hlava Vlastimila Studeného, šéfa ostravské expozitury protikorupční policie a finanční kriminality, jelikož veřejně prohlásil, že na krocích svého podřízeného Šošovičky neviděl žádnou chybu. Nyní pracuje jako běžný vyšetřovatel v hodnosti kapitána, i když byl předtím plukovníkem.

Takže tu máme opět nešťastníka Čunka, jehož pronásleduje, jako krevní msta, šmahem vyřešená romská otázka ve Vsetíně. Kdyby totiž bylo na obyvatelích tohoto valašského města, byl by Čunek za tento svůj čin, jak naložil s nepoučitelnými nepřizpůsobivými spoluobčany, už nejmíň prezidentem... 

Jak už jsem jednou napsal; život je vrtkavý jako housenková dráha - jednou jsi na hoře, podruhé dole. Aby se na této pouťové atrakci neocitli jednou také sdělováky.

Známe to už z francouzské revoluce, která metaforicky i v reálu požírala svoje děti s pomocí zařízení zvaného gilotina...

Snad nám do konce okurkové sezony vystačí jen Čunkovy desátky církvím...