Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

EURO 2008: Nehrozí nám fatwa po vítězství nad Turky...?

Exreprezentant Vlk a hráč portugalského Porta nabádal v dobrém naše chlapce k provokování soupeře. Určitě tím nemyslel likvidaci klíčových hráčů, jak se to povedlo zjevně ne úmyslně Grygerovi, když obnovil zranění po operaci kyčelníhoo kloubu nejlepšímu švýcarskému střelci Freiovy.

Provokace vůči Portugalcům se nám však povedla i bez vyřazení Ronalda. Dokázali jsme svojí hrou soupeře tak skvěle motivovat, že nám dal tři góly a šel do sprch...

Karel Brückner si vyfoukl, s úsměvem se poplácal po zádech s trenérem Scolarim a šel přemýšlet. Možná o tom, proč nedal do hry našeho střelce Svěrkoše a že jeho hoši, z nichž mnozí s ním jdou už více než osm roků z časů jedenadvacítky, nejsou už zrovna nejmladší.

Měl však klidnější povahu, než Scolari, který dokonce inzultoval po remízovém utkání se Srbskem v Lisabonu hrače Dragutinoviče, a v šatně asi moc neřádil...

Jeden ze čtenářů blogu mě nařkl, že neměřím při vyčítání platů všem spravedlivě, když neberu v úvahu, že všechny výjimečné osobnosti mají nárok na vysoké příjmy. Vedle špičkových sportovců zmínil také herce.

Nebyl konkrétní, ale měl asi na mysli holywoodské hvězdy akčních filmů, hororů a thrillerů typu Staloneho, Schwarzenegera, Bruce Willise, Paula Newmana a další oscarové miliardáře.

A musím uznat, že měl pravdu. Když jsem se díval na herecké výkony Galáska, Plašila a spol., řekl jsem si, ano, mají nárok na Oscary i horentní milionové sumy. Dal bych jim vlastně ještě víc.

Oni herci totiž používají své dvojníky, aby se v kritických rizikových scénách nezranili a aby pojišťovny ušetřily. Naši fotbalisté zvládli obojí - byli kaskadéry i hráči v jednom. Nepotřebovali dublery a vlastně také uspořili - obě profese zvládli za jediný plat...

A to si zaslouží alespoň remízu s Tureckem, která by nám za určité konstelace stačila na postup.

Jenom jestli jim horkokrevní Turci nedají jako Švýcarům v tunelu po kvalifikaci pár facek a kopanců za to, že se po Praze potulovaly po nárožích hanlivé plakáty s podobou proroka Muhammada, jenž měl na posvátně hlavě místo turbanu bombu se zapáleným doutnákem.

Ovšem pozor; v případě vítězství může naše potenciální zlaté hochy čekat fatwa. Mohl by o ní vyprávět třeba spisovatel Salmán Rushdie, který se islámské cti dotkl svými Satanskými verši a byl na něho vyhlášen ortel smrti...

A třeba naši reprezentanti prokáží svoji čistou národní příslušnost a nedopadnou jako němečtí Poláci Podolski a Klose, jimž za porážku polského týmu chtějí někteří fanatičtí fanoušci a hlavně politici z Ligy polských rodin odebrat polské občanství...

A je tedy k zamyšlení, jestli národní týmy jsou ještě skutečně národní. Viz Německo se třemi Poláky a Španělem, Portugalci se dvě Brazilci, Francouzi s mnoha Afričany... Ani jeden z nich se v zemi, kterou reprezentují, nenarodil...

Inu, sport je velká zábava už od starověku, kdy si gladiátoři probodávali břicha na povel císařova palce...

Nová doba, nové civilizovanější úmysly. Dnes platí: Ženy, víno, zpěv a hry...

Naši oslavenci z hotelových dýchánků o tom vědí své...