Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

EuroBarroso dráždí hada bosou nohou...

Evropská unie na svém včerejším mimořádném summitu k rusko-gruzínskému konfliktu pohrozila, že pozastaví jednání o takzvaném strategickém partnerství s Moskvou, pokud Rusko nestáhne z Gruzie své vojáky. Oznámil to šéf Evropské komise José Barroso.

Je to ultimátum, které však poněkud tápe na tenkém ledě. Rusko dnešních dnů totiž není Ruskem před rokem a více. Naopak se z nesoustředěného žáka, kterého nechal Západ poškole, vyklubal zase všehoschopný medvěd, co sice neublíží, pokud ho někdo neznervózní a neohrozí, nebo mu nesáhne na jeho teritorium.

A podle Ruska je jeho teritoriem též Jižní Osetie a Abcházie. Ostatrně myslí si to i drtivá většina rusky hovořících Osetinců a Abcházců. Připomíná mi to situaci v Litvě na počátku 90. let minulého století. Roli Gruzínců tam převzali Rusové, jejichž tanky měly hlavně namířené na zabarikádovaný Parlament ve Vilniusu.

"Ten pán brzy zmizí a Omon odtáhne do Moskvy!" prorokoval před sochou Lenina v Kaunase kamarád Audrius Danilevičius, který nás doprovázel až k prezidentu Landsbergisovi, s nímž jsem dělal rozhovor.

"Raději bych byla bez nohy, jen když Rusové konečně odejdou!" tvrdila jedna z obětí nájezdu ruského tanku do demonstrujících obyvatel Vilniusu, s níž jsme mluvili v nemocnici. Měla štěstí, že nebyla mezi více než deseti mrtvými...

Být Gruzií, rozmyslel bych si mít v zemí dvě separatistická území, na nichž mě nikdo nerespektuje a jen číhá s kudlou u mých zad. Zvláště když jsem tam vlítl se svojí arnádou, zničil jejich hlavní město Cchinvali a pobil i s pomocí tzv. kazetových bomb pár desítek obyvatel, zejména civilistů a především velký počet ruských vojáků.

Ti tam byli na základě gruzínsko-ruské dohody o mírových silách, kterou obě strany bez ultimát a při plném svéprávném vědomí nedávno podepsaly v Dagomysu.

EU se může se zlou potázat, když dráždí hada bosou nohou; Rusko je jedním z největší zásobitelů evropské sedmadvacítky ropou a zemním plynem. A že může přiškrtit jejich příliv do Evripy, to už dokázali na příkladu Ukrajiny, Běloruska či Česka.

Zvláště když Gruzie přiznala, že v Jižní Osetii skutečně použila kazetové bomby. Připustila to poté, co humanitární organizace Human Rights Watch uvedla, že má nezvratné důkazy o použití izraelských kazetových bomb ze strany Gruzínů. Původně bylo toto obvinění vzneseno jen vůči Rusům...

Organizace Human Rights Watch oznámila, že dostala dopis od gruzínského ministerstva obrany, které přiznalo použití tohoto druhu munice. Kazetové bomby M85 nasadila Gruzie v oblasti okolo tunelu Roki, který spojuje Jižní Osetii s Ruskem a jímž putovaly do Gruzie ruské jednotky, uvedlo ministerstvo.

Dále se přiznala k použití této munice také v několika jiných oblastech. Stejný typ těchto bomb vyrobených v Izrael před dvěma lety použil židovští vojáci při válce s Hizballáhem.

Židovský stát, jeden z největších dodavatelů zbraní pro Gruzii, svoji vojenskou pomoc Tbilisi po guzínském útoku na Jižní Osetii s konečnou platností zastavil, aby nepopudil prezidenta Medvěděva a ten na revanš neobdaroval zbraněmi Írán...

V minulosti izraelští experti cvičili protiteroristickou jednotku gruzínské armády a Izrael Gruzii prodal například bezpilotní výzvědné letouny, přístroje pro noční vidění a pušky i zmíněné kazetové bomby.

Každá z nich obsahuje spoustu malých kuliček, nebo šrapnelů se střepinami, takže zasahuje lidi na velké ploše s tragickým účinkem. Existují oprávněné obavy, že by kazetové bomby mohly v řadě oblastí způsobit stejné problémy jako miny, protože mnohé nevybuchly hned při dopadu.

Za zvlášť zrádné jsou považovány kazetové bomby s časovači, které vybuchují později. Přes sto zemí se proto nedávno sešlo v Irsku, kde předběžně odsouhlasily zákaz těchto zbraní. Rusko ani Gruzie se však jednání nezúčastnily stejně jako velcí výrobci a uživatelé těchto zbraní Čína, USA, Izrael Indie a Pákistán.

Izraelci mysleli především na své lidi. V Gori, rodišti Stalina, žije okolo 200 židovských rodin. Gruzínští Židé jsou jedním z nejstarších národů Gruzie, když se do země přistěhovali již během babylonského zajetí v 6. století př. n. l. Tradičně žijí odděleně, nejen od ostatních Gruzínců, ale dokonce i od aškenázské komunity v Tbilisi.

Prezident Světového kongresu ruských Židů a ruský senátor Boris Spiegel vyzval k vytvoření mezinárodního tribunálu, který by se zabýval „gruzínskými válečnými zločiny“ v Jižní Osetii.

Jak uvedl zpravodajský web Arutz Sheva - Israel Nationl News, Spiegel je prominentní ruský oligarcha židovského původu. Ve svém prohlášení obvinil Gruzii z genocidy a etnické čistky. „My, jako historičtí svědci genocidy, nemůžeme stát stranou,“ prohlásil Spiegel jménem organizace, která zatsupuje rusky mluvící Židy po celém světě.

V loňské Druhé libanonské válce sice Izrael použil kazetové bomby, nicméně bylo protitankovými raketami teroristů Hizballáhu způsobeno více izraelských ztrát, než jakýmkoliv jiným způsobem.

Podle plánu budou nyní vyráběny obrněné transportéry Tygr na podvozcích izraelských tanků Merkava, namísto současných transportérů Achzarit, které poskytují menší ochranu převáženým vojákům.

Dále se počítá také s tanky Merkava Mk IV, které jsou páteří izraelských tankových jednotek a o osudu jejichž výroby se v posledním roce často spekulovalo.

Ale to už je úplně jiná válka, v níž však nebojují kravaty žvýkající nýmandi, a Evropa nedělá své platonické bububu...