Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Hrozí Židům další holocaust?

Pár hodin poté, když Evropská unie poslala Hamasu 105 miliónů eur na zbraně z Egypta, dostali se palestinští teroristé podzemním tunelem na území Izraele, postříleli tam dva vojáky a jednoho unesli.

Brzy poté pronikli také ozbrojenci Hizballáhu za hranice Izraele, odvlekli do Libanonu dva izraelské vojáky, tři přitom zabili a osm zranili. Teroristický akt, který nechal svět klidným, nereagovalo ani OSN, ani jeho Rada bezpečnosti, i když se vědělo, že militanti Hizballáhu jsou v podstatě předsunutými vojsky Íránu.

Izraelská vládá dává Hamásu i Hizballáhu ultimátum, dokdy mají vydat jejich vojáky. Po nulové reakci na tyto výzvy podnikl tedy Izrael odvetné útoky a svět se v tu ránu probudil a začal lamentovat: Izraelci jsou zase agresivní, znovu vyvolávají nepokoje a ohrožují mírumilovné muslimy.

A pak už šlo vše, jako podle přesně stanoveného protižidovského harmonogramu. Kromě USA se Izraele téměř nikdo účinně nezastal a neučinil tak do dnešních dnů. Naopak. Nenápadně začíná blokáda židovského státu. Liga arabských zemí poukázala na konto Palestinské autonomie 50 miliónů dolarů a brzy poté, kdy už z nich byly zaplaceny do Gazy propašované zbraně, dopadly rakety na izraelské město Aškelon.

"Aškelon je kousek od hranic s Gazou, přesto nemáme obavy z útoků. Představitelé našeho města se domluvili s vedením města Gazy na vzájemném neútočení,” řekl mi před časem ing. Gero, slovenský Žid a vedoucí pracovník aškelonského závodu na letecké součástky. "Byli jsme v Gaze na "družebním setkání” s tamními radními. Dohodli jsme se, že Palestinci budou u nás pracovat, také jsme si podali ruce, že budete žít v míru a dodávat do Gazy naše zboží.”

Nadějný projekt však ztroskotal, když militantní al-Fatáh vystřídali u vlády teroristé z Hamásu. Další rakety začaly z Libanonu zasahovat také sever Izraele a Haifu. V českém televizním zpravodajství jsme sledujovali jen rozbořený Bejrút, humanitární katastrofu v jižním Libanonu. Nikdo ale neřekl skoro nic o tom, že bomby dopadají pouze na dvě procenta rozlohy Bejrútu, že jiné části města žijí dál svým běžným životem. Víme o evakuaci Libanonců, moc toho nevíme o tom, že na severu Izraele se vesnice a města staly místy duchů. Že desetitisíce uprchlých Izraelců žily v cizích rodinách v Tel Avivu, v kibucech, v tělocvičnách, ve stanech nebo v hotelích Eilatu.

Svoji animositu má konečně možnost si vybít na Izraeli šéf OSN Kofi Annan. Kritizuje židovský stát za nepřiměřené násilí, aniž by se začervenal, že pod jeho vedením mhouřilo OSN oči nad vyvražďováním miliónů civilistů v Bosně, Rwandě, Kongu či súdánském Darfúru. Olmertovu vládu kritizuje rovněž Švýcarsko, jakoby opomnělo, že jeho ekonomická moc vzrostla zásluhou nakradeného židovského zlata.

 

 Organizace spojených národů přišla o poslední zbytek své důvěryhodnosti. Navzdory řadě slovních útoků na Izrael, včetně předpovědí jeho „vymazání z mapy světa" a pořádání konference popírající holocaust, přes prokázanou podporu teroristickým hnutím Hizballáh v Libanonu a Hamas v Gaze – navzdory tomu všemu se Islámská republika Írán stala členem pořadatelského výboru Světové konference OSN proti rasismus v roce 2009.

Přípravný výbor, který se poprvé sešel ve švýcarské Ženevě 27. srpna 2007, se skládá z 20 členský států OSN, v jejichž čele stojí další bašta demokracie a lidských práv - Velká socialistická lidová libyjská arabská džamáhírije.

A to se děje i přesto, že libanonský ministr spojů Marvan Hamádí uvedl, že syrský viceprezident Šará vydává rozkazy a Hizballáh vyzbrojený Íránem je plní, zatímco Libanon je jeho rukojmí. OSN to však neslyší. Evropská unie a Rusko dál kritizují Izrael a navrhují v OSN rezoluci, která by odsoudila jeho agresi. O potrestání únosů izraelských vojáků v ní není ani slovo.

Ministr zahraničí Francie Phillipe Douste-Blazy prohlašuje: "Izraelská invaze je nepřiměřený válečný akt!” A opět nic o unesených a zabitých Izraelcích. Své skutečné mínění však odkryl slovy, pronesenými na tiskové konferenci v Bejrútu: "Írán je stabilizujícím prvkem pro Blízký východ. Je to výjimečná země, se skvělými lidmi a úctyhodnou civilizací! Má klíčovou roli v regionu...!” Kdyby mluvil déle, možná by ještě dodal, že ta klíčovost dlí hlavně v jeho raketách a vrcholem té úctyhodné civilizace je islámské právo šaría.

 Íránský prezident Mahmúd Ahmadinežád a syrský prezident Bašár Asaad si však neberou servítky a potvrdili 20. července 2007 na společné tiskové konferenci v Damašku vytvoření nové regionální vojenské aliance.

„Nepřátelé tohoto regionu musejí upustit od svých plánů uškodit zájmům této oblasti, tito nepřátelé budou spáleni ohněm lidu,“ prohlásil Ahmadinežád. „Obě země jsou jednotně na hranici, čelíce nepřátelům oblasti. Právě jsme zprovoznili další tři tisíce centrifug pro separaci uranu a do roka můžeme mít atomovou bombu...“

Varoval tak nejmenované surovce, aby se vzdali svých „nepřátelských plánů“, když uvedl, že „Sýrie a Írán touží po tom, aby toto léto bylo žhavé hrdinnými vítězstvími lidu regionu... a nepřátelé lidu oblasti jsou na cestě ke zkáze a porážce.“

„V boji mezi spravedlivými a zlými Velký Satan prohraje. Jednota mezi muslimy znepokojuje západní státy, a proto nejen Británie, ale také zpravodajské služby Američanů a sionistů se snaží zabránit muslimské jednotě,“ prohlásil 19. srpna 2007 ajatolláh Alí Chameneí, duchovní vůdce Islámské republiky Írán, na islámské konferenci v Teheránu.

Internetová stránka Assar Iran, spojená s íránským režimem, 15. září 2007 uvedla, že Írán má více než 600 raket, jimiž míří na cíle v Izraeli. Rakety Šiháb 3 (persky Meteor) jsou také podle zdrojů z Islámské republiky zacíleny na pozice USA v Iráku a mají být odpáleny, pokud bude podniknut útok na Írán nebo Sýrii. Předpokládá se, že standardní neupravovaný Šiháb 3  má dolet 1.300 kilometrů a je tak cíle v Izraeli schopen zasáhnout. Írán již před několika lety tvrdil, že zvýšil dolet svých raket až na 2.000 kilometrů.

A přišly další Jobovy zvěsti; v rámci nové vojenské aliance bude Írán Sýrii financovat nové vojenské vybavení v hodnotě více než 1 miliardy dolarů, tj. více než 21,5 miliardy korun, včetně: 400 ruských tanků, 8 vrtulníků Mikojan, 8 bojových letounů Suchoj, 18 letounů MIG-31, íránských obrněných vozidel a tanků i čínských raket C-801/802.  

Izrael navštívil i představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana. Znovu kritizoval Izrael za jeho útočnou nepřiměřenost, ale nebyl schopný odpovědět na otázku, proč Evropská unie stále nepovažuje Hizballáh za teroristickou organizaci. Údajně je to jen právní formalita. A předseda Evropské komise José Barroso navíc poskytuje Libanonu, resp. Hizballáhu z pokladny EU, tedy i z českých peněz, dalších 60 miliónů eur, v čemž ho morálně podpořil Annan prohlášením, že Izrael musí ihned zastavit svoji agresi, jelikož ta vychází z uplatňování kolektivního trestu.

A paní Louise Arbour, vysoká komisařka OSN pro lidská práva varuje Izrael, že jeho představitelé by mohli být stíhání pro válečné zločiny. Tedy ne terorista Nasralláh či hlavní popíratel holocaustu Ahmedinedžád, ale Olmert, Peres a další. Ó, jak objektivní a vůbec ne antisemitské. Korunu všemu nasadili Rusové, kteří jako by zapomněli na Čečensko, obvinili židovský stát, že překročil přijatelnou úroveň odpovědi na teror. Je snad vůbec nějaká přijatelná odpověď na islámský teror, třeba v Grozném?

V polovině roku přemísťuje Kostarika své velvyslanectví z Jeruzaléma do Tel Avivu. Brzy po ní tak činí i poslední země, která ještě měla svůj zastupitelský úřad ve Svatém městě - El Salvador. Najednou není nikdo, kdo by uznával za hlavní město Židů Jeruzalém.

Jakoby se kolem Izraele uzavírala smrtící oprátka. Jen ministryně zahraničí USA Condoleeza Riceová pořád ještě židovský stát brání, kde se dá. Špatně dopadl i libanonský generál Adnan Daút. Byl zatčen svými lidmi za vlastizradu, když se na videozáznamu ukázalo, že si nechal Židy nalévat šálek čaje během svého izraelského zajetí...

A pak přišla další zákeřná rána: Velká Británie, Francie a Itálie zakázaly izraelským nákladním letadlům tankovat na svých letištích palivo do jejich strojů, v nichž jsou přepravovány zbraně z USA do Izraele. Neuvěřitelné pokrytectví, zvláště když se přišlo na to, že Hizballáh užívá nejmodernější přístroje pro noční vidění, které jim byly dodány právě z Velké Británie. Zřejmě britským džentlmenům jedna Bílá kniha nestačila.

A pak přijde příměří; konečně je na světě. Jedni říkají, že prohrál Izrael, jiní že Hizballáh, další že nikdo. Já však vidím zcela jasného poraženého - je jím lidská zapomnětlivost a hlavně OSN se svojí tradiční neschopností. Když jsem byl v New Yorku při přípravě zasedání Rady bezpečnosti o bývalé Jugoslávii, setkal jsem se s názorem kanadského delegáta, který na dresu svých kolegů řekl: „To všechno, co jste v tomto byrokratickém molochu za těch pár dnů nažvanili a přitom nic nevyřešili, spotřebovalo tolik papíru, že si můžete na své konto připsat jen zničení několika hektarů zdravého lesa...”

Poučen, dodnes marně čekám též na odpověď německé premiérky Merkelové na dopis íránského prezidenta Ahmedinedžáda, který jí mimo jiné napsal: "Jen si představte, kde by dneska Německo bylo, kdyby německá vláda řekla ne sionistickému vydírání a nepodporovala největšího nepřítele...”

A aby toho nebylo dost, protiizraelské snahy OSN skutečně zabraly a určité evropské organizace varovaly státníky a vyšší důstojníky z Izraele, že mohou být při návštěvě Evropy zatčeni pro válečné zločiny. Šok. Zvláště že nic takového nečeká šéfy Hamásu, Hizballáhu či islámského fašistu v čele Íránu, ale Židy, kteří nedělali nic jiného, než že bránili svůj stát a jeho obyvatele.

Rozruch vyvolala další akce Organizace spojených národů. OSN pořádalo dvoudenní „Mezinárodní konferenci pro občanskou společnost na podporu izraelsko-palestinského míru“ (International Conference of Civil Society in Support of Israeli-Palestinian Peace) v zázemí Evropského parlamentu. Toto jednání, které se koncem srpna 2007 uskutečnilo s pomocí Evropské unie v Bruselu, obvinilo Izrael z politiky apartheidu a vyzvalo k hospodářskému bojkotu židovského státu. Zprávy o tom vydala palestinská tisková agentura Ma’an.

Podivné setkání probíhalo za účasti představitelů 140 občanských organizací, poslanců Evropského parlamentu i parlamentů členských státu EU a zástupců 16 mezivládních organizací a agentur OSN. Pořadatelem byl „Výbor OSN pro naplňování nezcizitelných práv palestinského lidu.“ Hlavním předmětem kritiky byl Izrael, a to zcela bez ohledu na to, že je stále terčem teroristických výpadů a raketových ostřelování.

Zcela absurdní byl požadavek, aby bylo umožněno „právo na návrat“ do Izraele potomkům Arabů, kteří v roce 1948 odešli během Války za nezávislost. Účastníci tohoto setkání se nestoudně dovolávali likvidace bezpečnostní separační bariéry a stažení Izraele do hranic z roku 1949, tedy aby židovský stát nechal volný průchod palestinským teroristům na své území a aby opět umožnil zákaz přístupu Židům do celého jeruzalémského Starého města, včetně Chrámové hory a Západní dni (Zdi nářků).

Konference byla k ničemu, naopak jen vyvolala vzpomínku na zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1975, které přijalo rezoluci č. 3379 označující sionismus za formu rasismu a připomněla potlesk ve stoje, jenž vyvolaly protiizraelské výpady ugandského diktátora s kanibalskými spády Idiho Amina. Asi nemohl překousnout fiasko ugandských vojenských sil, když je izraelské komando na letišti v hlavním městě Ugandy zlikvidovalo a osvobodilo pasažéry uneseného letadla.

A to ještě nebyla řeč o muslimské ,páté koloně´ působící přímo v Izraeli. Bývalý plukovník izraelské armády Jonaton Feigel, v současné době vedoucí výzkumník Herzlijského interdisciplinárního střediska ( Interdisciplinary Center Hezliya) ve uvedl, že mnoho členů Islámského hnutí na Haifské univerzitě je zapojeno do organizace, která je spojena s Hamásem.

Je evidentní, že organizace zvaná Iqra’a pracuje na prosazování radikálního islámu. Vše nesvědčuje, že brzy soudným lidem nezbude nic jiného, než se děsit toho, že další holocaust je na spadnutí. Zvláště, když se přímo v Izraeli objevily skupinky nefalšovaných fašistů, kteří si na videa natáčely své rasistické útoky a fyzická napadení ortodoxních Židů, cizinců či homosexuálů.

Vůbec první neonacistickou skupinu odhalila izraelská policie na území tohoto židovského státu. Členové napadali ortodoxní židy, v synagogách malovali svastiky, nahrávali vlastní muziku, natáčeli videoklipy a sami si dokumentovali svoje útoky proti lidem. Všichni zatčení pocházejí z bývalého Sovětského svazu, ale mají izraelské občanství.

Podle policejního mluvčího Mickyho Rosenfelda není ani jeden z nich synem židovské matky, což je ortodoxní definice židovství. Izraelské občanství přesto dostali na základě občanského práva, jelikož prokázali, že nejméně jeden z jejich prarodičů byl Žid. Ačkoliv devět členů skupiny bylo pozatýkáno už před měsícem, platil až do těchto dnů zákaz zveřejňování informací o případu. Policie vyšetřovala více než 20 lidí, spojených se skupinou, od doby, kdy před rokem došlo k vandalskému poničení synagogy v Petach Tikva.

Neonacisté počmárali zdi, stejně jako modlitební knihy, nacistickými symboly. Teenageři jsou z Holonu, Petech Tikva a také se samařského města Karnej Šomron. Měli také přes internet kontakty se zahraničními neonacistickými skupinami. Někteří byli tetováni nacistickými symboly. Inspirací pro tyto mladíky ve věku od 19 do 22 let je prohlášení íránského prezidenta Ahmedinežáda, jenž popírá holocaust.

Jediné řešení blízko-východní krize je zřejmě v rukách USA. Britský deník The Times přinesl koncem září 2007 zprávu, že USA mají připraveny plány pro masivní letecké údery proti 1.200 cílům na území Islámské republiky Írán. Údery mají „rozdrtit íránskou vojenskou způsobilost během tří dnů.“

Další zrádci se skrývají i v arabské Národní demokratické straně Balad, jež je součástí knesetu. Drúzský poslanec izraelského Parlamentu Saíd Nafá se přidal ke 330 izraelským drúzským náboženským představitelům a odcestoval s nimi na návštěvu Sýrie.

Vyvolal tím v Izraeli kritiku, neboť je ještě v živé paměti případ jeho stranického kolegy Azmiho Bišary, který v roce 2006 s dalšími poslanci Baladu navštívil Sýrii a následně pak uprchl do ciziny, když se zjistilo, že v době Druhé libanonské války dodával prosyrskému libanonskému hnutí Hizballáh informace, sloužící k zaměřování raket na izraelská města.

Jak informoval zpravodajský web Arutz Sheva – Israel National News, Alexis Debat, ředitel odboru terorismu a národní bezpečnosti v Nixnovu centru (Nixon Center) uvedl, že vojenští plánovači USA nenachystali „špendlíková píchnutí“ proti íránským jaderným zařízením. „Chtějí odstranit celé íránské ozbrojené síly,“ řekl.

Východisko, z nouze ctnost či třetí světová válka...? Nebo snaha o přinucení Íránu k poslušnosti a čestnému uznání své viny popíračů  holocaustu, jak to už poněkolikáté činí Německo. Jeho představitelé počátkem září 2007 oznámili, že během následujících 10 let poskytnou židům, kteří přežili holocaust, finanční podporu ve výši 250 milionů dolarů, tedy více než pět miliard českých korun. Tato dodatečná podpora bude určena 6.000 starým židovským lidem, z nichž okolo 2.000 žije v Izraeli.

Poprvé bude podpora také poskytována těm, jejichž roční příjem je vyšší než 16.000 dolarů, tj. více než 320.000 korun (přibližně 27.000 korun měsíčně). Konkrétní částka, kterou obdrží jednotliví přeživší se bude odvíjet od toho, co koho z nich během nacistické vlády potkalo.