Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Arabsko-kuřácký fenomén jménem Teplice

Máme u nás v Česku Teplice nad Bečvou, Teplice nad Metují a Teplice. A pak ještě Tepličku nad Váhom, ale ta už se vymyká slovesnému tvaru, o který tady jde, navíc se už nachází ve slovenské Malé Fatře.

A co mají tyto Teplice společné? Skoro všechno, zvláště ty, v nichž jsou lázně. Také v Teplicích nad Bečvou se blíží léto i lázeňská sezona a s ní se však toto město nemění v orientální území. V jeho parcích nepotkáte podivné ženské postavy, jež jsou od hlavy až k patě zahaleny v černé hábity a kráčející několik kroků za Arabem, nezahaleným sebevědomým pánem islámského tvorstva.

Tento chvilkový dojem, že se nacházíte v nějaké ortodoxní muslimské zemi, získáte pouze v parku Vojenských lázní Teplice, ne ale nad Bečvou, nýbrž v Čechách. A odtud se zřejmě odvíjí zvláštní způsoby, která obě města odlišují. Nepsané, ani nijak oficiálně stanovené zákazy, snad jen podivné předpisy. Ostatně, posuďte sami...

Tato kauza je už sice vyčpělá, nicméně neustále slouží jako precedens. Šestadvacetiletá studentka práv Daniela Machová, trpící následky mozkové obrny a jež se neobejde bez pomoci asistenčního psa, měla nastoupit k nezbytnému léčebnému pobytu právě v teplických lázních. Ovšem ouha; postižené dívce, která navíc prodělala těžkou operaci kloubů, bylo sděleno, že je v sezonním období v lázních nežádoucí. Arabskou klientelu by urážel její pes, protože islám údajně považuje psa za nečisté zvíře.

Pacientka navíc dostala lázeňský pobyt zrovna v průběhu islámského ramadánu. Co s tím? Dilema. Buďto budou mít Lázně Teplice solventní klienty z arabských zemí, anebo si nejen české postižené ženy museji nechat zajít chuť na léčebnou rehabilitační péči. Vedení teplických lázní se v daném okamžiku rozhodlo pro petrodolary.

Dokonale vycvičený pětiletý pes, který umí obsloužit svoji klientku při oblékání i třeba při telefonování, nesměl do objektu lázní, jelikož by se ho arabské pacientky štítily. Jedině, že by si jeho panička vybrala jiný, neramadánový termín. Nebo by si pořídila lukrativní ropné pole a platila tvrdou valutou. Naštěstí však u nás není příliš moc pacientů, kteří jsou nuceni využívat pro svoji obsluhu cvičené psy a zároveň jim lékaři doporučili lázeňskou péči...

Jinak to prý ale nejde. Bohatí arabští klienti z dočasných naftových rájů nejsou žádní troškaři a nelze je odmítat. Co kdyby své dolary rozhodli rozhazovat třeba v Karlových Varech? To by se pak nemohl pan primátor Teplic v Čechách chlubit tím, že jeho město nemá žádné dluhy, ba co víc, že je se svým hospodařením v plusu. Asi je to i tím, že v jeho primátorské kanceláři existuje oficiální kuřácký azyl pro všechny nikotinové závisláky, které údajně úřednící diskriminují, když po nich chtějí, aby si ničili zdraví jen ve vyhrazených prostorách.

Teplice však nemají neobvyklé zppůsoby jen ve zdejších lázních. V lázeňském parku, o němž už byla řeč, se též konají promenádní koncerty Severočeské filharmonie Teplice. A jednoho letního dne se souběžně s koncertem konal v blízkosti pódia ve tvaru mušle předvolební mítink s párky a pivem socialisty Jiřího Paroubka, který nelenil a při zahájení hudební produkce se usadil do první řady. Tím ovšem zřejmě překazil stejný úmysl svého politického soka Jaroslava Kubery z ODS, který se proto z koncertu na poslední chvíli omluvil, prý z rodinných důvodů.

Probůh, co kdyby ti dva političtí rivalové na sebe náhodou narazili někde v křoví a někdo je u toho spolu uviděl. Nedej bože, aby se pak objevili na společném snímku v novinách. Copak to jde, aby se dva znepřátelení sokové jen tak potkali, podali si ruce a popřáli si všechno nejlepší? Jak by na to asi reagovali jejich voliči, nepovažovali by to za zradu svých ideálů...?

Pan primátor se tak umění umně vyhnul už několikrát, co čert nechtěl, vždycky, když se na poblíž objevil některý z jeho protivníků. Naposledy chyběl při novoroční hudební produkci teplických filharmoniků, jimž pár měsíců předtím pokřtil nový klavír za tři miliony z městské kasy. Opět obvyklá výmluva - rodinné důvody, nebo snad nikotinový absťák?

Vše bylo nabíledni, když se v hledišti objevil ing. Jaromír Kohlíček, CSc, europoslanec za KSČM, vyhlášený Evropskou ligou se sídlem v Ženevě nejúspěšnějším europoslancem ČR za rok 2006 na základě své celkové aktivity, přínosu zájmům své země a prosazování míru, demokracie, porozumění a spolupráce v Evropě.

Teplice však mají další fenomény - čím víc nepřizpůsobivých občanů se do města stěhuje, tím míň kvalitních specialistů v Teplicích přibývá, spíš ubývá. Kdo z nich se asi koho bojí víc? Nepřizpůsobiví specialistů, či naopak...? A čím víc se měsíční krajina povrchových dolů na hnědé uhlí z Bíliny šíří dál k Teplicím, tím více lidí sahá do kasičky, aby si zaplatilo prohlídku a snímek z rentgenu u svého lékaře a nové bydlení, nejlíp co nejdál od severočeské uhelné pánve.

Petice proti těžbě? Kde žijete, nedejte se vysmát. Jde přece o státní zájem. Nepsaný úzus. A když mají kněžky lásky v místních nočních klubech klienty z řad ruské mafie, jejich konkurenti z albánské větve se drží zpátky. Právo silnějšího. Inu, znáte to o kočce s myší či o rudé muletě, co dráždí rozzuřeného býka...

Takové jsou bílinskou měsíční krajinou a nepřizpůsobivými ghetty svírané Teplice se svými nepsaný pravidly (ne)slušného chování...