Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Globalizaci už nevadí stav lidských práv v Číně; byznys je byznys..

To bylo řečí, vyhrůžek, hypotetických blokád, teorií ignorance a pomluv. Porušování lidských práv, olympijská megalomanie jako v šestatřicátém v Hitlerově Berlíně, obtěžování zahraničních novinářů, cenzura, zatýkání nepohodlných osob a kdovíco ještě účelově probíraly světové sdělovací prostředky. Rovněž ty naše si pořádně smlsly. O modro-zelené vládě a premiérovi ani nemluvě.

Přesto se Mirek Topolánek v Pekingu stačil svému synovi pochlubit, co všechno může předseda vlády, a ještě se stihl sejít s představiteli čínské letecké společnosti China Southern, která má zájem o privatizaci ČSA nebo pražského letiště.

Stát vlastní v Českých aeroliniích více než devadesátiprocentní podíl. Prodat ho chce do poloviny příštího roku. Kromě China Southern Airlines jsou mezi zájemci i ruský Aeroflot či Air France.

A ejhe, Olympiáda skončila, vše je zapomenuto a všichni investoři světa, zejména z USA, se hladově vrhli na bezkonkurenční olympijské stadiony, které jsou nyní na prodej.

Vydání deníku Wall Street Journal z 25. srpna 2008 se v této čínské souvislosti zamýšlí nad budoucností sponzoringu. "Stadion Ptačí hnízdo je dnes nejatraktivnějším nemovitosti na světě," tvrdí analytik Ben Turner z Leverage agency.

Zkrátka Ptačí hnízdo pro 91 tisíc diváků, symbol olympiády, je pro toho, kdo dá víc, volné, stejně jako jeho tvář. Poté, co nad ním zhasl olympijský oheň, dostal novou image. Vybraný zájemce získá za částku stovek milionů dolarů právo na 30leté spojování svého jména s tímto velestánkem.

Čínská střední třída se vzmáhá a své přebytky bude rozhodně víc a víc investovat do sportu a kultury. A to vše zásluhou Olympiády i Ptačího hnízda, stadionu za více než 500 milionů dolarů. Ty se hravě vrátí. Stadion totiž bude mateřských přístavem fotbalového klubu Guoan Peking a už teď vydělal svým odprodejem miliardy.

Jeho nový majitel plánuje zužitkovat též unikátní prostor pro ubytování tisíců hostů.

Televizní práva na přímé přenosy vynesly Číně mnohonásobně víc, než poslední olympiáda v Athénách. Jen za suvenýry vydělali čínští obchodníci přes 70 miliard USD. Libuje si i forma Puma. V jejích tretrách přece běžel dvojnásobný světový rekordman na sto a dvě stě metrů Jamajčan Usain Bolt...

Už vidím Prahu, komorní město olympijské za 700 miliard Kč, jehož sláva hvězd se dotýká, i když nebyla schopná sehnat čtyři miliardy na Kaplického Národní knihovnu.

Vidím, jak zve české kumštýře, aby namalovali Potěmkinské kulisy pro desítky Chánovů a dalších českých cikánských ghett z obav, že si nás opět podá Kongres USA za porušování lidských práv.

Vidím též, jak místo pár tisícovek rowdies na stadionu Sparty na Letné vyroste nové Ptačí hnízdo pro téměř sto tisíc diváků a jak si obchodníci planety pochvalují, že získali trh, ne s miliardou a tři sta miliony zákazníky, ale rovnou s jedenácti miliony...

Vraťme se však od českého sci-fi do čínské do reality. Obří obchodní štěstí potkalo i správce dalších atraktivních sportovišt - basketbalové haly i úžasné "Vodní kostky" v Pekingu, kde byla překonána čtyřicítka světových rekordů. Zájem o ni má za nájem ve výši stovek milionů dolarů šest světových firem. Kdo dá víc, ten ji získá.

Od začátku olympijských her je obdivována tato stavba se čtyřmi stěnami měnícími barvu a připomínající vodní bubliny. Vodní kostka má tři bazény, stavěla se čtyři roky a stála přes 200 milionů dolarů. Čínská stavební společnost, která ji postavila, měla před pěti lety dvě stovky zaměstnanců, dnes jich má přes 1800.

Její příjmy rostou o 80 procent ročně. Letošní roční obrat by měl v přepočtu dosáhnout přes dvě miliardy Kč. Stavba na ocelové struktuře krychle vyžadovala inovovaný polymerový materiál na 3065 bublin jejích stěn. Je stokrát lehčí než sklo, průsvitný, lépe izoluje a skvěle jím prochází světlo.

A ještě ani nezačal pořádně fungovat a už získal peníze. V kontraktu na prodej plastikových lahví na vodu zvítězila kanadská firma, která se inspirovala motivy krychle. A bývalý spolupracovník firmy chce prodávat nábytek a doplňky s motivy namodralých bublin.

Prostě byznys je byznys a prosperita pro stovky milionů Číňanů, jimž se zlepšilo i životní prostředí. Ještě nedávno bylo znečištění vzduchu v okolí olympijského stadiónu v Pekingu až pětinásobně nad limity stanovenými Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Nakonec to byl jen asi třetinový smog a vytvoření olympijského rekordu v nejtěžším 42 kilometrů a 195 netrů dlouhém běhu...

V okolí hlavního města bylo čtyřiceti továrnám nařízeno zastavit provoz, aby se snížily emise. Zastaveny byly i práce na budování metra v Tianjinu. Podobná opatření zavedli i ve 150 kilometrů vzdáleném Tchangšanu, kde zastaví produkci na 300 výrobních závodů.

Po pravdě řečeno, je mi líto donquijotského boje malého Tibetu. Prohrál zápas o svoji iluzi, stejně jako všichni, kdož se ve své hrdosti nesklonili před mocí dolarů a drtivě bezohledného byznysu.

Tomu se však říká globalizace a vláda světových oligarchů. Peníze přece nesmrdí a jsou vždycky až na prvním místě. To je přece ta svoboda, pro kterou se cinkalo klíčemi na letenské pláni...

Takový je tržní mechanismus a právo trhu. Nesmlouvavé, nelítostné a žulově tvrdé. Asi jako vítězství svobody a demokracie pro irácký lid.

A přes to nejede vlak, ani ten olympijský...