Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Hurikány, číšnice Odalys a emigrantka Jarmila

Ke Kubě mám srdeční vztah, proto kdykoli ji niči hurikány Katriny, Emily, Denisové či Gustavové, evokují se mi vzpomínky a obavy, jak to přežili mí kamarádi a skvostné staré havanské město.

Před časem jsem pobýval asi měsíc na Kubě, pracovně jako novinář, průvodce mi dělal češtinu ovládající sympaťák Oriol, který mě a další skupinku zvědavců provedl nejen starou Havanou a největším barem pod širým nebem Tropikánou, ale též kubánským Trinidadem, Ostrovem mládeže a Varaderem.

Neminuli jsme ani havanské předměstí, v níž měl svoji finku americký spisovatel Ernest Hemingway, který uznával Fidela Castra i jeho revoluci. Hlavně však bary v centru Havany - La Bodeguita Del Medio a El Floridita...

Ve staré Havaně – Habana vieja - mě nadchly staré honosné koloniálními domy, bohužel, téměř ve stavu rozpadu. Po nábřeží Malecón jsem často chodil a uhýbal vodní tříšti, žasl nad Capitolem, zmenšené replice toho washingtonského...

Proto mám teď obavy, hurikán Gustav už v Karibiku zabil přes osmdesát lidí.

"Dosud jsme nedostaly žádné informace, že by došlo ke ztrátám na lidských životech, máme ale řadu zraněných lidí," oznámila v kubánské televizi velitelka civilní obrany na Ostrově mládeže Ana Isar Delgadová.

Ostrov zalily přívaly vody, které zdevastovaly silniční síť, vichr zpřetrhal elektrické rozvody, polámal tisíce ovocných stromů. Řada provozů a obchodů, které leží v pobřežní oblasti, skončila pod vodou...

Naštěstí vstoupil hurikán na Kubu poblíž lokality Los Palacios v provincii Pinar del Rio a přešel Kubu západně od Havany, aniž by na ni výrazněji udeřil. Z preventivních důvodů bylo evakuováno přes 250 000 obyvatel.

Není jasné, jaké škody napáchal živel na sklizni tabáku, protože zemědělci se snažili úrodu uklidit do bezpečí předčasně, ještě před příchodem hurikánu; síla jeho větru dosáhla už cestou ke Kubě již 233 kilometrů v hodině.

Řada domů v historické části Havany pochází ještě z koloniální éry a panují obavy, že jejich konstrukce by nápor hurikánu nemusely vydržet.

Byl také zastaven provoz všech letadel, autobusů a vlaků směřujících do Havany i z hlavního města, stejně jako námořních trajektů na odlehlý Ostrov mládeže.

Pohotovost je i na americké, 116 kilometrů čtverečních velké základně Guantánamo, kde jsou zadržováni islámští radikálové dopadení v Afghánistánu a v Iráku.

Nic se nestalo ani "dočasně" zde pobývajícím vojákům US army, i když původní smlouva o pronájmu tohoto území byla podepsána na 99 let a dávno už má prošlou záruční dobu......

Také Playa Girón - Pláž sviní, si zažila další invazi. Na rozdíl od roku 1961, kdy se na ni vylodilo asi tísíc pět set amerických žoldáků, většinou kubánských emigrantů, zde byly jen mnohametrové vlny rozbouřeného Karibiku.

Invaze dopadla, jak sedláci u Chlumce. Přes tři stovky žoldáků byly zabity a zbytek byl vztat do zajetí a vyměněn s USA za traktory, potraviny a léky. Nějak si musela Kuba pomáhat, když byla v kleštích amerického embarga na cokoli.

Na Varaderu jsem poznal osmnáctiletou číšnici Odalys. S kamarádkou Jarmilou Eliášovou, která se navzdory svému sedmému měsíci těhotenství rozhodla zůstat napořád při zpátečním letu do Prahy během mezipřistání v Montrealu, jsme Odalys zásobovali oblečením, jež si olomoucká plavkyně nemínila s sebou vzít do Kanady.

Udělali jsme balíček, sedli si s ním na lavičku, pak se zvedli a šli pryč, zatímco balíček jsme tam nechali. Pak přišla Odalys, nenápadně si přisedla a za chvíli odešla i s vzácným dárkem.

Tento trik na kubánské bezpečnostní složky jsme opakovali několikrát, než Jarmile zbyly jen plavky a zimní oblečení. Na Kubě bylo sice lednové vedro, ale v Kanadě už mrzlo až praštělo.

Tak teď alespoň s obavami sleduji Gustava, jak zase řádí. Doufám, že se v hurikánu nezhmotnil jeden z našich předlistopadových politiků...

A zdravím do Montrealu, matku Jarmilu i její dceru Jiřinku...