Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Nejvyšší karma za vyfackování Ratha a pupkatého Paroubka

Udělal jsem si takový miniprůzkum miniveřejného minimínění. Zadal jsem si ho sám, sám jsem si byl jediným respondentem a jako jediný jsem si nevynadal pro zaujatost. Chtěl jsem prostě vědět, co české a slovenské blogery nejvíc inspiruje k psaní a nač zase nejvíc reagují čtenáři svým hodnocením.

Zjistit karmu není problém, jsou na to objektivní statistiky. Takže mi stačilo si jen jako v restauraci pro solventní zákazníky zakrýt pravou stranu statistiky jako u jídelního lístku a číst jen ceny. Ty nejvyšší, tentokrát ne ceny, ale karmy, mi pak odhalily, k čemu patřily, co přivedlo čtenáře v úžas a co do varu.

Novináři to znají; čím bulvárnější titulek, tím větší zájem obce čtenářské. Je to tak správně; je nutné titulkem nalákat a obsahem šokovat, aby bylo možné sdělit to podstatné.

"Bursík bílým koněm Gazpromu", "Dejte nám vaše prachy!", "Rady pupkatého hladovkářům, aneb Sytý hladovému nevěří!", "Paroubek Riecové: Zakazuji ti podepsat!", "Jak David Rath dostal opět pár facek!", "Špína kulturní fronty!" a tak dál.

Všechno titulky nejvíc hodnocených textů, jejichž obsah je vždy dehonestující a poměrně velmi zavádějící. Třeba v jednom článku chybí důkaz o tom, že by byl Bursík bílý kůň plynařů, nebo že Jiří Suchý chce pro svůj Semafor ne cizí, ale své peníze, a to proto, aby desítky roků těžké a únavné práce mnoha kumštýřů nepřišly uzavřením divadla vniveč.

Nebo že David Rath žádné další facky nedostal a že zdravotnické poplatky sice Ústavní soud schválil, ale zřejmě protizákonnou těsnou většinou jednoho hlasu. A že pupkatý předseda ČSSD v žádném případě nezakazuje Condolleze Riecové nic, natož aby jí hrozil imperativem něco podepsat....

Co z toho všeho vyplývá? Účelovost, žlučovitost a velmi skromná míra fundovanosti. Kdos bez chyby, hoď kamenem. Vsadím se, že drtivé většině blogerů nejde o světskou slávu polní trávu, ale o vědomí, že co napsali, napsali s dobrým vědomím a svědomím, že oblaží svou inspirací i ostatní, bez očekávání rozměru té subjektivní mršky, které se tak honosně říká karma.

Jako jediný respondent tohoto výzkumu se ke svému psaní nesmím s objektivních důvodů vyjadřovat... Jistě se najdou jiní, kteří to s ochotou sobě vlastní učiní za mě.

A teď ještě odpověď mého přítele psychologa. Jeho rezumé?

Buďto je všeobecně většina čtenářů a blogerů orientovaná extrémě doprava, nebo jde o lidi, kteří mají rádi senzace, pomluvy a lživé drby. Jako fandové fotbalu, kteří se z anonymního davu ,odvážně´ svými výkřiky mstí svým sokům, společnosti nebo jen tak si na sedačkách, plotech či policistech vybíjejí svoji nezvladatelnou agresivitu.

A proto sedačky trhají a zapalují, ploty vyvracejí a osoby v uniformách pak mlátí a kopou. Nejde jim o góly a krásu hry, ale o psychopatický pud devastace a ničení. Porucha osobnosti, projevující se snahou se vyřvat, vyřádit a porvat a nakumulovanou agresí si vykompenzovat své mindráky.

Tolik o výzkumu mého veřejného mínění na vzorku jediného rozladěného respondenta

...