Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Kdo káže vodu a pije víno...?

V posledních dnech zažil český premiér Mirek Topolánek několik životních událostí. Patřila k nim i cesta do Washingtonu a v Bílém domu setkání s J. W. Bushem. Proto bylo velmi nečekané jeho ostré protiamerické prohlášení po návratu, i když navíc přivezl zrušení vízové povinnosti vůči Spojeným státům a připravenou dohodou o radaru v Brdech.

"Ke zprávě ministerstva zahraničí USA můžu říci pouze to, že země, která umožňuje mučení zajatců, mě jen těžko může poučovat o tom, jak jsou porušována lidská práva u nás. Mučení u mě není rozděleno na správné a nesprávné,“ řekl premiér a dodal, že by si Američané měli zamést před vlastním prahem...

Premiér takto reagoval na velmi kritickou zprávu o stavu lidských práv v Česku za rok 2007 vydanou v USA. Topolánkův výrok naráží zřejmě na americkou věznici Guantánamo na Kubě.

Zpráva o stavu lidských práv upozorňuje na to, že v Česku je velkým problémem korupce a vynutitelnost práva a že k tomu přispívá politický tlak a někdy neefektivní policie.

Ve zprávě je výslovně zmíněna kauza šéfa lidovců Jiřího Čunka, který už zrealizoval svůj návrat do vlády. Američané upozorňují na to, že ještě jako starosta Vsetína vystěhovával Romy. Zpráva si všímá i toho, jak Čunkovi kritici zpochybňují okolnosti zastavení jeho stíhání kvůli podezření z korupce.

Premiér po dlouhé době bodoval nejen u široké veřejnosti, ale kupodivu našel vzácnou shodu v celém politickém spektru, tedy také u socialistů, ortodoxních odpůrců všeho, co pochází z dílny ODS. Ani komunisté a Zelení nešetřili obdivem k premiérovým slovům.

„Mně ten výrok trochu vyrazil dech. Ale musím říct, že to vnímám pozitivně, protože přeci jenom jsem předsedou politické strany, která má lidská práva jako jeden ze dvou pilířů. A jestliže se předseda vlády, který je znám tím, že velmi podporuje transatlantickou spolupráci a má sympatie k USA, dokáže i kriticky postavit k otázce porušování lidských práv, asi měl na mysli Guantanámo, tak je to pro mne sympatické,“ řekl předseda Strany zelených Martin Bursík.

„Mám tentýž pocit jako pan premiér. Dokonce musím panu premiérovi poděkovat za to, že pravděpodobně v tíži času a událostí se nestihl poradit se svými poradci, protože pak by asi odpověděl něco jiného. Myslel-li to upřímně, tak mu jenom tleskám. Myslím si, že opravdu by si Američané měli zamést před vlastním prahem, než budou kritizovat někoho jiného,“ vyjádřil se komunista Alexander Černý, místopředseda sněmovního výboru pro obranu.

Jak vznikl problém ,mučení vězňů´? Americká vláda zveřejnila memorandum ministerstva spravedlnosti určené Pentagonu z března 2003, které ospravedlňuje tvrdé vyšetřovací techniky osob podezřelých z terorismu. V něm se praví, že na vojenské vyšetřovatele se nevztahuje federální ani mezinárodní právo zakazující fyzické útoky na vězněné osoby.

Vězeň tedy může být mimo jiné přivázán k desce s nohama nahoře a se zavázanou hlavou. Vyšetřovatelé mu mohou na hlavu lít vodu, s cílem vytvořit v něm panickou hrůzu, že se topí. Je též dovoleno, aby stál nahý ve vodě, v chladné, nikoliv však mrazivé cele.

Může tak stát 40 hodin i déle, než zkrátka kápne božskou. Pohyb v cele mu omezují řetězy u jeho nohou, připevněné k podlaze.

V dokumentu o osmdesáti stranách se rovněž ospravedlňuje nejen lehčí forma bití a odpírání spánku, ale mimo jiné také užívání omamných látek, které nemají na změnu psychiky „extrémní vliv“. Tyto praktiky nejsou postižitelné z hlediska mezinárodního či federálního práva, nad nímž stojí pravomoci prezidenta George W. Bushe v době boje proti terorismu.

„Jestliže by vládní obhájce během výslechu poškodil nepřátelského bojovníka způsobem, že by se mohlo jednat o přestoupení trestního zákazu, učinil by tak proto, aby zabránil příštím útokům na Spojené státy teroristickou sítí Al-Kajda. Nevyhnutelnost sebeobrany může poskytnout oprávnění k vyvázání se z trestních závazků."

Dokument definuje mučení jako souhrn různých praktik a tvrdí, že dokud není zlovolným záměrem vyšetřovatele mučit, nemůže být trestně stíhán. „Tento standard dovoluje jistý fyzický kontakt. Uštědření políčku či facky by s tímto standardem nebylo v rozporu,“ píše se v memorandu. Zákon, který agentům CIA nařizoval od těchto metod upustit, nedávno J. W. Bush vetoval.

Jiného názoru je Evropský parlament, který vyzval administrativu Spojených států amerických k uzavření věznice Guantanamo Bay a trvá na tom, že by se s každým zajatcem mělo zacházet v souladu s mezinárodním humanitárním právem. Každý zajatec by měl být bez odkladu souzen ve spravedlivém, veřejně přístupném řízení, vedeném příslušným nezávislým a nestranným tribunálem; odsuzuje rovněž veškeré formy mučení a nevhodného zacházení a opakovaně zdůrazňuje potřebu řídit se mezinárodním právem.

Zatímco Topolánek dostal jako dar od prezidenta Bushe elagantní vak na golfové hole, náš premiér věnoval svému protějšku kulovnici, přestože v USA není o zbraně nouze. Amerika, to jsou zkrátka zbraně, zbraně a zase zbraně. Čím víc, tím líp. Platí zde prezidentova slova, že svobodní občané mají právo vlastnit zbraň k ochraně svých domovů. A druhý dodatek Ústavy Spojených států je doplňuje:

,,Dobře organizovaná milice je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu. Právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno..."

A tak zhruba 60 milionů amerických domácností, tedy asi polovina ze všech, má alespoň jednu střelnou zbraň. Asi 4,5 milionu zbraní je každým rokem zakoupeno právě ve Spojených státech. Lidé zde vlastní nejvíce střelných zbraní na světě. Na každých sto Američanů připadá 90 střelných zbraní. Jak uvedl New York Times, podle přehledu o malých zbraních (Small Arms Survey) jich mají Američané v držení přes 270 milionů z celkových 875 milionů zbraní na světě.

Asi polovina z osmi milionů zbraní, které se celosvětově vyrobí každým rokem, je zakoupena ve Spojených státech. Druhá nejvíce ozbrojená společnost je Indie, kde mají asi 46 miliónů zbraní, což znamená zhruba čtyři zbraně na sto obyvatel. Třetí je Čína se 40 milióny a třemi zbraněmi na sto lidí. Vezme-li se však počet střelných zbraní na hlavu, tak je na druhém místě za Spojenými státy Jemen, kde je 61 zbraní na stovku obyvatel, v Německu je to kolem 30 pušek a pistolí na tento počet obyvatel.

Podle odhadů je ve světě legálně zaregistrováno jen přibližně 12 procent všech civilních zbraní. Nejvíc zbraní do rozvojových zemí prodávají Spojené státy a Rusko. Podle zprávy amerického Kongresu obě země kontrolují více než polovinu tohoto trhu. Z USA vloni pocházelo 35 procent zbraní a z Ruska 21 procent.

,,V USA ročně zemře s použitím střelné zbraně na 20 tisíc lidí. Dalších zhruba 70 tisíc Američanů je každý rok nějakou kulkou zraněno. Z toho vyplývá, že střelné zbraně figurují jako příčina smrti v USA na 11. místě a u lidí do 65 let dokonce na šesté příčce," řekli mi na velvyslanectví České republiky při OSN v New Yorku. ,,Nejčastější příčinou smrti černochů je tady vražda nebo zabití, samozřejmě v drtivé většině pistolí či automatickou puškou M -16. Jinak je zde poměrně bezpečno, jen nesmíte v noci usnout v metru, nebo vás tam polijí ze špásu benzínem a zapálí..." dodali ironicky.

Pro názornost výčet mrtvých osob, zastřelených na amerikých školách.

Dne 1. srpna 1966 postřílel student Charles Whitman na univerzitě v texaském Austinu 14 lidí, než ho zneškodnil policejní střelec. Předešlé noci zabil mladík své rodiče.

Dva osmnáctiletí mladíci postříleli 20. dubna 1999 na střední škole Columbine na denverském předměstí 12 studentů a profesora, 23 dalších zranili. Útočníci poté spáchali sebevraždu.

V indiánské rezervaci Red Lake v Minnesotě zabil 21. března 2005 šestnáctiletý student Jeff Weise doma své prarodiče a pak v areálu školy zastřelil pět spolužáků, strážce, učitelku a nakonec sebe.

Střelec na Virginském polytechnickém institutu v Blacksburgu 16. dubna 2007 zavraždil 32 lidí, než se sám zastřelil. Při domovní prohlídce se u něho našel arzenál třinácti zbraní, v němž nechyběly čtyři automatické pušky AK-47 a zásobníky s 5000 náboji. Ve výzbroji měl mít mladík munici, s kterou by sestřelil třeba i letadlo..

Studentka zastřelila ve škole v městě Baton Rouge v americkém státě Louisiana 8. února 2008 dvě spolužačky a následně obrátila zbraň proti sobě.

Pět studentů zastřelil ve čtvrtek 15. února 2008 útočník na půdě americké univerzity Northern Illinois přibližně 100 kilometrů od Chicaga před tím, než obrátil zbraň proti sobě. Muž ozbrojený pistolí a brokovnicí vtrhl do místnosti, kde se zrovna nacházelo přibližně 140 lidí, a začal pálit. Oznámil to rektor univerzity John Peters s tím, že dalších 17 osob utrpělo zranění.

 Nestřílí se však pouze ve školách.

Šest účastníků domácí oslavy ve Wisconsinu usmrtil pistolí v říjnu 2007 zástupce šerifa a pak obrátil zbraň proti sobě.

Mladík v Omaze (Nebraska) zastřelil 5. prosince 2007 osm lidí v nákupním středisku a pak sebe.

Michele Andersonová s přítelem zastřelili na Štědrý den 2007 její rodiče, bratra, švagrovou, neteř a synovce...

Tragédií skončil ve čtvrtek večer 7. února 2008 konflikt místního občana s radnicí v americkém městě Kirkwood u missourského St. Louis. Padesátiletý Charles Lee Thornton vtrhl na veřejné zasedání radnice a zastřelil tři účastníky schůzky rady. Starosta Mike Swoboda, kterého trefil do hlavy, skončil v nemocnici. Thornton zabil celkem pět lidí, než ho zasahující policisté zastřelili.

Tolik k ozbrojenosti ve městech USA. Nervozita mezi obyvatelstvem sílí, boj proti terorismu je neúprosný. Slova premiéra Mirka Topolánka jsou v této situaci nejen šokující, ale hlavně více než trefná, stejně jako kdysi jeho parafráze na bonmot mého krajana strýca Matalíka: My, Valaši, jsme blbí, ale my o tom víme. Přeloženo: Nenecháme si nikým s..t na hlavu.

Inu, kdo káže vodu a pije víno si patrně nic jiného ani nezaslouží...