Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Kuba miluje Hemingwaye, papá Ernesto miloval Kubu...

Nic se nedá udělat přes noc, ani demokracie na Kubě. Ostatně, kdoví, co by z tohoto karibského ostrova bylo, kdyby na něm už půlstoletí vládl americký kapitál.

Měli by tam určitě už dávno necenzurovaný internet, laciné mobily a vstup do turistických hotelů i pro místní domorodce, ale třeba by dopadli stejně bídně, jako ostrovy Granada, Haiti či Portoriko nebo vězni Američanů na Quantanamu...

Zajisté by Kubánci už bojovalí v Koreji, ve Vietnamu, Afghánistánu a v Iráku, místo svého dobrodružství v Angole a Kongu. Měli by na své perle Antil také miliardáře, ale i chudáky, kteří by neměli nárok na bezplatnou lékařskou péči a neuměli by číst, ani psát...

"Zkrátka od roku 1962 existuje blokáda Kuby ze strany USA, aby se na ní nedostalo nic ze spotřebního zboží, kromě potravin. Těch pořád dovážíme přes 85 procent," vzdychl můj kubánský průvodce Oriol a raději mě zavedl do největšího baru světa pod širým nebem - do kabaretu Tropicána.

Fidel Castro, který zlikvidoval skoro 80procentní negramotnost, dal Kubáncům půdu, elektřinu a bezplatné zdravotnictví, vloni s podlomeným zdravím odstoupil. Jeho nástupce bratr Raul dělá, co mu síly stačí, aby pokračoval a lepil díry, které v hospodářství nastaly po ekonomickém vydírání.

Washingtonský příkaz dne za Fidela zněl: Buďto demokratické volby, nebo hlad a ekonomické útrapy. Téměř padesátiletá kolektivní vina. Za Fidelovu revoluci tak trpěly miliony nevinných Kubánců.

Dnes už má Kuba internet, se svými mouchami, jako vše na úplném počátku, Kubánci mohou vlastnit mobily, pozdě, ale přece, a jejich HDP roste ročně o 10 procent a momentálně se pohybuje kolem 800 dolarů hrubého produktu na jednoho obyvatele jedenáctimilionového národa.

Zdarma poskytované stravování na školách se rozšířilo o svačiny také pro všechny žáky škol druhého stupně.  

Je to všechno asi ještě málo, ale lepší něco, než nic. Každý začátek je těžký, zvláště když v posledních letech zničily většinu úrody tři karibské hurikány; jeden z nich zdevastoval i celý americký New Orleans a okolí...

Jsem srozuměn s tím, že bez plivnutí na Kubu, nemám šanci získat všeobecné sympatie. Česko je totiž jediná země z evropské sedmadvacítky, která dělá jen prázdná anticastrovská gesta, i když EU už oficiálně zrušila veškerá svá protikubánská opatření a Kuba se dostala nejen do čela předsednictví Hnutí (asi 160) nezúčastněných zemí, ale též do výboru OSN, bojujícího za lidská práva...

Kubánci navíc přes svoji zášť vůči občanům Spojených států miluji prvního z Američanů - Ernesta Hemingwaye. A papá Ernesto, jak mu na Kubě každý říkal, zase miloval Kubu a nobelového "Starce a moře", románového hrdinu Santiága alias Anselma Hernándeze Garcíu z Cojimaru...

"Jsem nesmírně šťasten, že jsem zase mezi vámi... Cítím se být Kubáncem.... Sympatizuji s kubánskou vládou... Nechci, aby mě někdo pokládal za Yankeeye..." řekl Hemingway, když se 4. listopadu 1959 vrátil do Havany ze Španělska.

Někdo na letišti pozvedl kubánskou vlajku, Hemigway vzal její cíp a políbil ho. Fotografové škemrali, aby to zopakoval.

"Políbil jsem prapor z čistého srdce, ne jako na divadle!" řekl a sklidil frenetický potlesk.

Luštil jsem si z dokumentů a prohlížel fotografie i knihovničku na WC v Hemingwayově muzeu v jeho fince La Vigía na okraji Havany...

Čtyřikrát ženatý Ernest Hemigway, autor nejznámějších románů "Fiesta", "Stařec a moře", "Komu zvoní hrana" či "Zelené pahorky africké", se 16. května 1960 seznámil osobně s Fidelem Castrem, když mu předával poháry za vítězství v lovu mečounů. Hemigwayova mezinárodní soutěž probíhala tenkrát pod heslem: Sport lidu!

Na moře vyplulo 163 soutěžích na 55 člunech. Na lodi Pillar plul Ernesto, na člunu Cristall seděl právník Fidel Castro s lékařem Che Guevarrou.Ten o Hemingayovi řekl:

"Je dětinský... Jeho díla mám rád - přece jen odvážně kritizoval vše, co se mu jevilo špatné, a apeloval na člověka, aby byl čestný, odvážný, aby jeho činy měly váhu..."

"Blahopřeji, commandante," usmál se papá Ernesto, když Castrovi předával tři poháry: jeden za celkově první místo, druhý za nejlepší výlov prvního dne a třetí za druhé místo ve druhém dnu soutěže. "Víte, já nikdy neměl při závodech štěstí. Vlastně se mi vůbec moc nedaří..."

Potom ještě prohlásil: "Mohu naprosto pevně říct, že Kuba má v důsledku revoluce opravdu poctivou vládu..."

Dne 26. července oslavují Kubánci vítězství revoluce, ještě před tím si však 2. července připomínají rok 1961, kdy ve svém loveckém srubu v Ketchumu spáchal Ernest Hemingway sebevraždu výstřelem do hlavy ze své lovecké dvouhlavňovky...

Téměř bez paměti, o třicet kilo hubenější...