Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Piknik u Niagary

Náš člověk v New Yorku
aneb Manhattan „den předtím“
 
Pokud je v našinci alespoň krapet národní hrdosti, neměl by spěchat do New Yorku. Jinak jeho komplex méněcennosti dosáhne rozměrů manhattanských mrakodrapů, o nichž ví každý česko-moravsko-slezský školák pár zajímavých věcí. Na rozdíl od řady občanů největšího města USA, jimž je pojem Czech Republic vzdálenější, než Eskymákovi španělská vesnice.
Jste-li český patriot s vírou, že Jan Ámos Komenský byl učitelem všech národů, v New Yorku zjistíte, že národy na jeho pěti ostrovech o něm nemají skoro ani páru a pod pojmem schopný pedagog si nejmíň polovina Newyorčanů, jež zbožují všecky díly Terminátorů, představuje osobu typu Arne Schwarzenegera, až po zuby ozbrojeného granáty a emšestnáctkami, aby zvládl militantní americké školáky.
A jestliže naivně věříte, že nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta a vynálezce polarografu Jaroslava Heyrovského zasadí alespoň hrstka z dvanácti miliónů Newyorčanů do konkrétní země ve středu Evropy, tak jste opět šlápli vedle. Zato o Jaromíru Jágrovi se tady ví úplně všechno, jen o jeho rodném kraji si mnozí Newyorčané myslí, že je součástí Jugoslávie, která se nachází hluboko na východě Sovětského svazu... Mezi námi, sebekriticky, ani všichni Češi nemají ponětí, jaké je hlavní město Texasu či Arizony, a který Američan získal kdy a za co Nobellovku...
 
Domy v oblacích
 
New York působí na Středoevropana jako léčba šokem. Zvláště jeho do oblak nafouklý Manhattan, jehož jeden metr čtvereční stavební plochy stojí dnes bratru milión dolarů. Největší město USA prý jednou zahyne na přílišnou demokracii. Možná ve stavbě mrakodrapů.
V roce 1908 zde bylo postaveno sídlo továrny na šicí stroje Singer. Výška 187 metrů, resp. 47 poschodí. Po dobu osmnácti měsíců bylo nejvyšší stavbou v USA. Předstihla ho budova newyorské pojišťovny. Ta se vyšplhala do 213 metrů. V roce 1930 nechala firma Chrysler vybudovat v New Yorku věžák o 77 poschodích, vysoký 306 metrů.
Obětujete-li sedm dolarů, můžete nasednout do rychlovýtahu, který vás vyveze do 102 patra ve výšce 380 metrů. Tak se ocitnete na Empire State Buildingu - administrativní budově. Po přidání televizní antény dosahuje dnes výšky 448 metrů. Kanceláře a obchodní místnosti zabírají plochu 16,6 hektarů, na nichž pracuje kolem 50 tisíc zaměstnanců.
K tomu je třeba přičíst 850 nájemníků, kteří obývají skoro 201 tisíc metrů čtverečních. Na město se dívají 6 400 okny a používají 67 výtahů. Tento 308 tisíc tun těžký gigant byl postaven během roku 1931. Vyrostl pod rukama 3 500 dělníků.
Plných 42 let držel Empire State Building světový výškový rekord mezi stavbami, jednou do něho dokonce narazil tryskač, ale vydržel. Přišlo se ale na to, že mrakodrapy skutečně nejsou příliš ekonomické. Přes deset let totiž trvalo, než byly všechny místnosti tohoto obra dány do pronájmu. Přitom průměrná životnost mrakodrapů je pětatřicet let.
Rekonstrukce se provádějí jen v mimořádných případech. A ten nastal u ,,buildingu" před několika lety. Tedy po zhruba šestašedesáti letech jeho existence. Bylo třeba vyměnit všechna okna, dát nové fasády a těsnění ocelového skeletu, na opravu čekaly také výtahy, klimatizace i vodní čerpadla, která zásobují vodou tři na sobě nezávislé zóny objektu.
Bylo nutné najmout sedm stovek řemeslníků a počítat s výdaji ve výši 70 miliónů dolarů. A protože supermrakodrap nemůže vystěhovat kanceláře firem, muselo se rekonstruovat po pracovní době. Proto každý večer nastoupily do práce dvacetičlenné party, aby za jednu směnu vyměnily kolem dvaceti oken. Pak bylo zapotřebí odstranit již staré těsnění mezi venkovními zdmi.
Do toho se pustilo pět spárovacích brigád po třech mužích, kteří ale potřebovali speciální zvedací plošiny. A aby původní image Empire State Buildingu zůstalo stejné, bylo třeba vyměnit obkladové desky fasády při zachování identického materiálu. Musel být obnoven chod kamenného lomu ve státě Indiana, odkud původní vápenec na obložení budovy pocházel.
Na ostrově Manhattan je nyní asi třicet budov vysokých přes dvě stě metrů. Zbývající Amerika se může pochlubit jen asi dvaceti takovými velikány. Těmi nejvyššími v největším městě USA se staly stavby Obchodního centra. Každá měřila do 11. září 2001 rovných  411 metrů bez televizních a jiných antén. V ten tragický den New Yorku jsem s hrůzou sledoval už před televizí v Ostravě, jak se boří také vyhlídková terasa, z níž jsem pár měsíců předtím fotografoval Manhattan.
Židé v New Yorku
Shearith Israel, v letech 1654 až 1825 jediná židovská kongregace v New Yorku, byla založena brazilskými Židy španělského a portugalského původu. V prosinci 1728 zakoupila kongregace pozemek na dolním Manhattanu a měla tak místo pro první budovu, která byla navržena a postavena jako synagoga v kontinentální Severní Americe. V tu dobu byl New York místem, kde byla jediná židovská komunita v zemi; bylo to o zhruba 20 let dříve, než začalo organizované židovské usidlování ve Philadelphii, Lancasteru a Charlestonu.
Guvernér Peter Stuyvesant, známý svými antisemitskými názory, zpočátku Židům odpíral právo modlit se při veřejných shromážděních. Židé za svá práva bojovali a nakonec získali souhlas. Dnes Shearith Israel využívá velkou budovu na rohu 70th Street a Central Park West.

Podpora Američanů Izraeli ve sporu s Araby o Judeu, Samaří a Gazu zůstává v prosinci 2007 extrémně vysoká. 62 % Američanů se považuje za stoupence Izraele a jen 9 % za „stoupence Palestinců.“ Tyto skutečnosti vyplývají z nového průzkumu provedeného Izraelským projektem (The Israel Project, TIP).

Podobná většina (61 : 10) Američanů je přesvědčena, že USA musí ve sporu o Judeu, Samaří a Gazu podporovat Izrael proti Arabům. TIP říká, že tento výsledek je v ostrém kontrastu k výsledků z roku 2002, kdy celých 68 % Američanů bylo přesvěčeno, že USA nemají podporovat ani jednu ze stran.

Většina Američanů podporuje mírové, dvoustátní řešení konfliktu. Ačkoliv jen 39 % slyšelo „významnou část“ nebo „něco“ o mírovém summitu v Annapolis, drtivá většina 81 % má za to, že „cílem mírových jednání o Blízkém východu musí být jak Palestinský stát, tak mír a bezpečnost v uznaných hranicích pro Izrael a Palestince.“ Pouhých 12 % má za to, že „cílem mírových jednání o Blízkém východě má být jen vytvoření Palestinského státu.“

Velkou překážkou nicméně zůstává palestinský terorismus. Celých 70 % respondentů souhlasí s tím, že „palestinské teroristické skutky jsou nepřijatelné, bez ohledu na to, v jakých podmínkách žijí.“ I když celých 60 % „převážně nevědělo o 2.000 raketách, které byly na Izrael vystřeleny z Gazy“, 63 % souhlasilo, že izraelské akce proti Palestincům jsou s ohledem na bezpečnostní hrozby, kterým Izrael čelí, pochopitelné. Jen 29 % mělo za to, že jsou přehnané.

Je také zajímavé, že většina Američanů nevidí přímou spojnici mezi izraelsko-palestinským konfliktem a mezinárodním terorismem. Poměrem 55 ku 43 procentům je většina přesvědčena, že „mírová dohoda mezi Izraelem a Palestinci nebude mít větší vliv na terorismus po světě.“

Průzkum byl pro Izraelský projekt proveden mezi 800 americkými voliči. Chybovost je udávána na +/- 3.5 %.

Američany však zřejmě nic nezastaví, zvláště jsou-li Židy. Soukromá společnosti Elad Prosperties, patřící Yitzhaku Tshuovi, plánuje postavit na Manhattanu nejvyšší obytný mrakodrap, který bude jednou z nejvyšších budov na světě. Informuje izraelský ekonomický portál Globes.
Eldad do projektu na One Madison Avenue investuje 450 milionů dolarů (okolo 18 miliard českých korun). Výsledkem má být 74 patrový mrakodrap, který bude sahat do výšky 274 metrů a převýší tak 72 patrový Trump World Tower, tyčící se do 262 metrů. Trump Building s 283 metry a 70 patry bude nicméně stále nejvyšší budovou Wall Street.
Projekt Eldadu přidá na One Madison Avenue dalších 44.500 m2 obytné plochy. Tshuva si najal na návrh budovy Daniela Libeskinda, který také navrhuje Freedom Tower, která má stát na Ground Zero, na místě zničených World Trade Center.
Není od věci připomenout, že slavný architekt, když chce, hovoří také jidiš, což je hovorová směsice němčiny a hebrejštiny, která byla řečí většiny evropských Židů. Zásluhou vlivu židovských přistěhovalců do Ameriky byl jidiš slyšet čím dál více na ulicích New Yorku a v roce 1925 jen v tomto městě vycházelo 7 deníků v jidiš. Podle zpráv z roku 1940 hovořilo v USA ve svých domácnostech jidiš na 1,75 milionu Židů.

Největší město USA je také deník The New York Times s odkazem na čerstvě odtajněné dokumenty Národního archivu USA. Napsal o nich pod titulkem Israel´s Nuclear Arsenal Vexed Nixon. V překladu na webu Eretz.cz se v něm 28. listopadu 2007 mimo jiné píše:

“Izraelci jsou jedni z mála národů, jejichž přežití je skutečně ohroženo, by zřejmě více, než kterákoliv jiná země, v současnosti mohli použít své jaderné zbraně,“ napsal Kissinger 19. 7. 1969 v podrobném memorandu prezidentu Richardu Nixonovi.

Kissinger také upozorňoval, že podklady pro rozvoj svého jaderného programu Izrael ukradl Američanům. „Jedná se o program, při němž nás Izraelci neustále klamou a možná nám i kradou... Existují rozsáhlé důkazy, že určitý štěpný materiál pro izraelský zbrojní vývoj byl nelegálně získán okolo roku 1965 ze Spojených států,“ píše poradce.

Dále poznamenává, že je problém donutit Izrael zmrazit jeho jaderný program, protože inspekce by byly bezcenné, protože „nikdy nemůžeme odhalit všechny představitelné izraelské úkryty.“

Ačkoliv Izrael nikdy veřejně nepotvrdil, že by měl jaderné zbraně, vědci a vojenští odborníci nepochybují, že je Izrael má a neochota USA tlačit na Izrael, aby se jich vzdal, je Američanům často předhazována jako uplatňování různých měřítek ve vztahu k šíření jaderných zbraní na Blízkém východě.

Kissinger k tomu podotkl: „Izraelci nás nebudou v jaderné otázce brát vážně, dokud neuvěří, že jsme připraveni jim odepřít něco, co velmi potřebují“ a doporučoval, aby USA pohrozily přehodnocením prodeje letounů Phantom.

„Na druhou stranu, pokud neposkytneme Phantomy a oni to ve Spojených státech zveřejní, bude na nás vyvíjen enormní politický tlak,“ pokračoval Kissinger. „Budeme v neuhajitelném postavení, pokud nebudeme moci uvést, proč jsme letouny odmítli. Ovšem pokud vysvětlíme naši politiku veřejně, budeme to my, kdo zveřejní, že Izrael má jaderné zbraně, se všemi z toho plynoucími mezinárodními důsledky....kterými by mohl být poskytnutí sovětských jaderných záruk Arabům, posílení sovětského tlaku na Araby a zvýšení rizika našeho zapojení.“

Při setkání s izraelskou premiérkou Goldou Meir koncem září 1969 pak Nixon veřejně deklaroval, že USA nemají snadný recept na řešení staletých problémů Blízkého východu. Má se ale za to, že mezi oběma zeměmi vznikla nepsaná dohoda, že Izrael nebude své jaderné zbraně testovat ani nijak veřejně prezentovat a USA je budou tolerovat.

New York je také židovský. Důkazem je i výročí rabiho Jicchaka Hutnera (1906 - 28. 11. 1980, 20. Kislev 5741), brilantního děkana ješivy Chaim Berlin v New Yorku, jehož tisíce studentů vytvořily jádro vedení amerického Židovstva konce 20. století. Rabi Hutner měl vřelý, přívětivý postoj vůči všem Židům a jeho dva žáci, rabíni Shlomo Freinfeld a Noah Weinberg, založili první bál tešuva ješivy.

V roce 1970 byl rabi Hutner na palubě letadla, které unesli palestinští teroristé z „Černého září“ a byl mezi rukojmími drženými na letišti v Ammánu v Jordánsku. (Poté, kdy všichni rukojmí byli přemístěni, letoun byl před televizními kamerami vyhozen do povětří.)

Pojednání rabiho Hutnera o šabatu a svátcích, silně ovlivněná Maharalem z Prahy (MaHaRaL je hebrejský akronym z Morejnu ha-Rav Löw, "Náš učitel rabi Löw", rabi Juda Löw ben Bezalel), jsou shromážděna v sedmi svazkovém díle Pachad Jicchak. Je pohřben v Jeruzalémě.

Náhrada za Rusalku
 
I v tomto betonovém lidobytí lze objevit české reminiscence, i když dávno takřka zapomenuté. Jednou z nich je nedaleko 17. ulice socha Antonína Dvořáka, považovaného bez uzardění za amerického hudebního komponistu. Plastika byla vytvořena v New Yorku v šedesátých letech jugoslávským sochařem Ivanem Mestrovičem.
Původně dílo koupila Rada svobodného Československa v USA, která ho v roce 1963 věnovala Newyorské filharmonické společnosti v Lincoln centru. Byla však i na avantgardní Američany prý pojata až příliš moderně, takže ji umístili na střeše centra Avery Fisher Hall. Z ní se dostala až před dvěma lety na místo mnohem čestnější.
Newyorčané tak chtěli odčinit prohřešek, jehož se dopustili tím, že zrovna v roce 150. výročí narození Antonína Dvořáka a sto let od chvíle, kdy přicestoval do Ameriky, zbořili jeho dům Rusalka na Východní 17. ulici, kde génius vytvořil symfonii Z Nového světa. Místo Rusalky zde vyrostlo lůžkové oddělení pro nemocné AIDS.
,,Bylo to brzy po mé emigraci jsem byl vyzván, abych jezdil po USA a v největších městech přednášel o Československu. Celé mé turné trvalo asi měsíc a já jeden den vyprávěl třeba v Bostonu, abych v noci přeletěl až do Washingtonu, pak na univerzitu do New Yorku a tak dál. Proto jsem celý měsíc používal pro moji přepravu pouze letadla. Platil jsem vše svojí kreditní kartou s tím, že mi pak výdaje a honorář najednou uhradí agentura, která si tento přednáškový cyklus u mne objednala," smál se Josef Škvorecký, když jsme spolu v Torontu zapíjeli jeho třiasedmdesáté narozeniny, při čemž vzpomínal, že byl jedním z prvních signatářů petice na zachování Dvořákova newyorského domu Rusalka.
,,Když se ale na mé kreditce ukázalo, že jsem v ten rok prolétal více než 50 tisíc US dolarů, všimla si toho moje banka a poslala mi jako svému ,,nadmíru bohatému" klientovi katalog zboží pro boháče. Byly tam třeba večerní dámské šaty za 60 tisíc USD. Nejlevnější v té nabídce byly pánské trepky asi z krokodýlí kůže za 350 dolarů. Jestli jsem si něco objednal? Copak jsem blázen? Jakýpak já jsem boháč? Moje Zdena ani já jsme neměli nikdy za existenci našeho vydatelství výplatu. Mzdu jsme dávali jen naší jediné zaměstnankyni, která byla písařkou i sekretářkou," vysvětlil mi J. Švorecký a šel na schůzku se svojí newyorskou nakladatelkou, neteří spisovatele Grahama Greena.
 
Ozbrojené rodiny
 
V New Yorku s jeho téměř patnácti stovkami vražd ročně kvete také nelegální obchod se zbraněmi a třeba revolver Magnum, který je v jiných amerických státech k dostání za 250 dolarů, se dá na vybraných ulicích největšího města USA pořídit za takřka trojnásobek. Poloautomatická puška, která stojí na Floridě tři stovky dolarů, je v Bronxu k sehnání za čtyřikrát tolik. V New Yorku umí ocenit dobrou zbraň. Zde více než kdekoli platí slova prezidenta USA J. W. Bushe, že svobodní občané mají právo vlastnit zbraň k ochraně svých domovů.
A druhý dodatek Ústavy Spojených států tato slova doplňuje:,,Dobře organizovaná milice je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu. Právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno..." A tak zhruba 60 milionů amerických domácností, tedy asi polovina ze všech, má alespoň jednu střelnou zbraň. Asi 4,5 milionu zbraní je každým rokem zakoupeno právě ve Spojených státech. Lidé zde vlastní nejvíce střelných zbraní na světě. Na každých sto Američanů připadá 90 střelných zbraní. Jak uvedl New York Times, podle přehledu o malých zbraních (Small Arms Survey), vlastní jich Američané 270 milionů z celkových 875 milionů zbraní na světě.
Šest účastníků domácí oslavy ve Wisconsinu usmrtil pistolí v říjnu 2007 zástupce šerifa a pak obrátil zbraň proti sobě.
Mladík v Omaze (Nebraska) zastřelil 5. prosince 2007 osm lidí v nákupním středisku a pak sebe.
Michele Andersonová s přítelem zastřelili na Štědrý den 2007 její rodiče, bratra, švagrovou, neteř a synovce... Zajímavé je, že chudší země, které jsou obvykle spojovány s častějším násilím, se ve statistikách nachází o dost níže. Například Nigérie má jen jednu zbraň na sto obyvatel. Podle průzkumu je ve světě asi 650 milionů zbraní, které vlastní civilisté a 225 milionů patří pořádkovým a vojenským silám.

Studentka zastřelila ve škole v městě Baton Rouge v americkém státě Louisiana v pátek ráno místního času 8. února 2008 dvě spolužačky a následně obrátila zbraň proti sobě.

Tragédií skončil ve čtvrtek večer 7. února 2008 konflikt místního občana s radnicí v americkém městě Kirkwood u missourského St. Louis. Padesátiletý Charles Lee Thornton vtrhl na veřejné zasedání radnice a zastřelil tři účastníky schůzky rady. Starosta Mike Swoboda, kterého trefil do hlavy, skončil v nemocnici. Thornton zabil celkem pět lidí, než ho zasahující policisté zastřelili.

Pět studentů zastřelil ve čtvrtek 15. února 2008 útočník na půdě americké univerzity Northern Illinois přibližně 100 kilometrů od Chicaga před tím, než obrátil zbraň proti sobě. Muž oblečený celý v černém a ozbrojený pistolí a brokovnicí vtrhl do místnosti, kde se zrovna nacházelo přibližně 140 lidí, a začal pálit. Oznámil to rektor univerzity John Peters s tím, že dalších 17 osob utrpělo zranění.

Při střelbě v pondělí 3. března 2008 jedné z poboček fastfoodového řetězce Wendy´s dnes ve West Palm Beach na Floridě zemřeli dva lidé. Nejméně čtyři další jsou zraněni. Podle policie ozbrojený muž přišel do restaurace v době oběda, zabil jednoho z jejích návštěvníků, další zranil a pak spáchal sebevraždu.

Zhruba polovina z osmi milionů zbraní, které se celosvětově vyrobí každým rokem, je zakoupena ve Spojených státech.  Druhá nejvíce ozbrojená společnost je Indie, kde mají asi 46 miliónů zbraní, což znamená zhruba čtyři zbraně na sto obyvatel. Třetí je Čína se 40 milióny a třemi zbraněmi na sto lidí. Vezme-li se však počet střelných zbraní na hlavu, tak je na druhém místě za Spojenými státy Jemen, kde je 61 zbraní na stovku obyvatel, v Německu je to kolem 30 pušek a pistolí na tento počet  obyvatel.

Podle odhadů je ve světě legálně zaregistrováno jen přibližně 12 procent všech civilních zbraní. Nejvíc zbraní do rozvojových zemí prodávají Spojené státy a Rusko. Podle zprávy amerického Kongresu obě země kontrolují více než polovinu tohoto trhu. Z USA vloni pocházelo 35 procent zbraní a z Ruska 21 procent.

,,V USA ročně zemře s použitím střelné zbraně na 20 tisíc lidí. Dalších zhruba 70 tisíc Američanů je každý rok nějakou kulkou zraněno. Z toho vyplývá, že střelné zbraně figurují jako příčina smrti v USA na 11. místě a u lidí do 65 let dokonce na šesté příčce," řekli mi na velvyslanecí České republiky při OSN v New Yorku. ,,Nejčastější příčinou smrti černochů je tady vražda nebo zabití, samozřejmě v drtivé většině pistolí, puškou či samopalem M -16. Jinak je zde poměrně bezpečno, jen nesmíte v noci usnout v metru, nebo vás tam polijí ze špásu benzínem a zapálí..." dodali ironicky.
Průzkum, provedený brtiským deník Financial Times a agenturou Harris Poll ve čtyřech předních západoevropských státech v USA ukázal, že Izrael považuje za největší hrozbu světové stabilitě jen půl procenta respondentů.

Za největší hrozbu světovému míru jsou podle průzkumu považovány USA – 24 %, Írán – 18 %, Čína – 17 %, Irák – 15 % a Severní Korea – 10 %. Průzkum proběhl v polovině srpna 2007 ve Francii, Německu, Velké Británii, Itálii a USA, a to online prostřednictvím Harris Interactvive mezi celkem 6.398 dospělými osobami ve věku 16 až 64 let.

New York jsou však také zázraky. Ekvádorec Alcides Moreno vypadl z jednoho z manhattanských bytů 7. prosince, když se pod ním utrhla pracovní plošina. Moreno se na ní však při pádu do stopadesátimetrové hloubky dokázal udržet. Jeho bratr, který s ním myl okna, pád nepřežil.

Moreno utrpěl zranění mozku, páteře, hrudníku i žaludku a zlomil si několik žeber, pravou ruku i obě nohy. V rámci transfuzí mu lékaři do těla vpravili obrovské množství krve a krevní plazmy a devětkrát ho operovali. Na Štědrý den se ale Moreno probudil a pohladil tvář ošetřující sestřičky.

"Podívala jsem se na něj a řekla: ´To bys neměl dělat. Já jsem tvoje žena a měl by ses dotýkat jen mě´," citoval list The New York Times jeho manželku Rosario.

Doktoři mají za to, že sedmatřicetiletý muž se plně uzdraví. "Pokud věříte na zázraky, tohle je jeden z nich," uvedl lékař Philip Barie z Newyorské presbyteriánské nemocnice. Podle něj totiž lidé většinou nepřežijí pád z větší výšky než z desátého patra.

Vzpomněl jsem si na demostraci manželek a příbuzných před budovou OSN. Nesli transparenty a v počtu asi dvanácti lidí chodili mlčky před všemocnou Organizací společnosti národů a žádali, aby jejich živitelé, nelegálně do Spojených státu emigrající, dostali v USA trvalý pobyt a aby nebyli deportování do svých původních zemí.

Největší místo ve zdejších společenských rubrikách zaplnila exmanželka miliardáře Donalda Trumpa Ivana Zelníčková ze Zlína a ve zdejší opeře zase vládne španělský duch tenora Plácido Dominga. Samotný Manhattan objevili a za láhev skotské whisky od Indiánů koupili  v americkém středověku Holanďané, aby na něm založili Nový Amsterdam, dnes největší město USA New York.

A ještě židovská karta. Senátorka Hillary Clinton (Demokratka, New York) a republikánský kandidát Rudy Giuliani jsou u amerických Židů na čele obliby prezidentských kandidátů. Clintonová je na prvním místě, když ji podle letošního průzkumu Amerického židovského výboru (American Jewish Committee) podporuje 53 % Židů v USA. Bývalého starostu New Yorku Rudolpha Giulianiho podporuje 41 %.

New York je zkrátka skutečný americký zázrak se vším všudy. Téměř půlka ho patří bohatým arabským šejkům a židovským bankéřům a brusičům diamantů, americký symbol v podobě sochy Svobody postavil rozený Maďar a Američanům ji věnovali Francouzi, na jejíž podstavec byla vyryty verše židovské básnířky Emmy Lazarus (22. 7. 1849 – 19. 11. 1887) z básně Nový kolos (The New Colossus) „Dejte mi vaše unavené, chudé, shrbené masy toužící svobodně dýchat."
Ó, jak americké..!
 
Popisky k fotkám
1) Historický snímek Obchodního centra v New Yorku.
2) Centrum Manhattanu má svou proslulou reklamní barevnost.
3) Socha Svobody pořád vítá imigranty.
4) A nejvíc se v New Yorku asi líbí Afroameričanům...
5) Autor reportáže s Josefem Škvoreckým a jeho švagrem Lumírem Salivarem.