Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Nejsem rasista, jelikož mám doma i barevnou televizi...

Asi je to věc vztahů mezi lidmi a jejich vzájemného poznání. Mám dlouholetého kamaráda Roma, s nímž si dovolujeme, spíš za mlada často dovolovali, oboustranně si vyměňovat na první poslech jadrné a značně nevkusné výrazy.

Nemám na mysli vulgární a sprosté nadávky, ale jen spisovná, avšak podle zažité tradice rasistická synonyma.

On na mě, nejraději nahlas a mezi veřejností, která nebyla samozřejmě obeznámená s naší recesistickou hrou na rasisty:

"Ty hnusný gadžo, vezmem nožík a rozpárám ti ten tvůj pajšl..."

Já na to ve stejném duchu:

"Ty smradlavý cigáne, vrať mi ty hodinky, cos mi včera čorknul, když jsi byl sjetý heroinem od tvojej Eržiky..."

A tak na sebe ještě chvíli hrubě hulákáme až do momentu, když vidíme, že nějaký horlivec cvaká nějaké, patrně policejní číslo, na svůj mobil...

Pak se obejmeme kolem ramen a celou naši skopičinu s omlouvou vyjeveným kolemstojícím vysvětlíme...

Obvykle to s úlevou přijmou, jen jeden pán se cuknul, že nám nevěří a s ťukáním na čelo raději odešel...

Vzpomněl jsem si na toto naše blbnutí, když jsem uviděl fotografii olympijského týmu basketbalistů Španělska, na níž si hráči dělají šikmé oči při focení pro sponzory jejich účasti na Olympiádě v Pekingu.

Vůbec by mě nic divného nenapadlo, kdyby u toho nebylo připsáno, že za toto gesto byli Španělé nařčeni z rasismu.

"Cítili jsme, že to je správná věc. Že to Číňané vezmou jako srdečné gesto," řekl španělský reprezentant José Manuel Calderón.

Zejména konzervativní Britové to však berou moc vážně. Není to prý poprvé, co má

Španělsko potíže s rasismem ve sportu. Naposledy při letošní Velké ceně formule 1 v Barceloně fanoušci rasisticky uráželi britského černého pilota Lewise Hamiltona.

Nebo při přípravném utkání zase španělští diváci pískali na anglické fotbalisty tmavé pleti.

O skandál se postaral i bývalý kouč národního týmu Luis Aragonés, který nazval Francouze Thierryho Henryho negrem.

To už jsem se vyděsil, jelikož jsme si pro změnu v Johannesburgu s jihoafrickým zuluuským ebenovým horníkem vysvětlovali, co to je kafr a co negr. A proč tyto výrazy někomu vadí...

Já totiž znal strom kafrovník a jeho monoterpentický keton dráždivé vůně zvaný kafr, on mi zase sdělil, že slovo kafři, kdysi užívali afričtí nizozemští přistěhovalci Búrové, když chtěli vynadat členům kmene Xhosa, z něhož pochází také exprezident JAR Nelson Mandela, nebo jihoafrickým bantuským černochům...

Pejorativní výraz negr se zase verbálně vyvinul ze slova negroid - černoch, hanlivě nazývaný též anglicky negro či nigger.

Byl by to jinak běžným pojem, kdyby s ním otrokáři nezacházeli dle svým rasistických choutek tak zhůvěřile...

Jak to ale prožívá Nicholas Negroponte, jenž je v počítačovém světě osobností vzbuzující respekt a úctu...? Nebo obyvatelé Monte Negra - Černé Hory...?

A co teprve John Negroponte, tajemník ministryně zahraničí USA Condolezzy Riceové...

Celý ten humbuk mi připadá notně přitažený za vlasy, asi jako harasment po americku.

Když jsem se pak po téměř měsíci trmácení po Jihoafrické republice vrátil domů, často se mě lidé ptali, jestli jsou černoši stejní jako Romové.

Nechtěl jsem fandit ani jedné z těchto stran, ale musel jsem nepokrytě konstatovat jediné - V JAR jsou vyhlášenými hospodyňkami a chůvami v bělošských rodinách černošky, což ostatně platí také v USA.

Bohatí bílí v ně mají plnou důvěru a nechávají je ve svých domech i bydlet. Nebojí se jim svěřit na hlídání měsíční kojence, černošky také vaří pro celou bílou rodinu, perou pro ni, stelou postele, žehlí košile.

A ať byl na jihu Afriky drsný apartheid, čistotných černošek se tady žádný běloch nikdy neštítil. Navíc občas celá bělošská rodina odjela na dovolenou a o její dům se opět starala černá hospodyně.

Když jsem tuto epizodku dovyprávěl, vždy jsem svým posluchačům položil tři doplňující otázky, aniž bych trval na jejich obsahu.

A nešlo pouze o mé zkušenosti s obyvateli ostravských ghett, ale třeba Chánova a jiných teplicko-ústeckých rajonů:

Kolik u nás znáte čistotných a důvěryhodných romských chův, kterým byste svěřili své milované batole?

Znáte nějakou romskou hospodyňku, kterou byste mohli bez obav nechat samotnou hospodařit ve svém bohatě vybaveném bytě a odjet na dovolenou...?

Nechali byste si něco k jídlu uvařit od kuchaře z ostravského romského ghetta či Chánova?

Odpovědmi na tyto mé otázky byly vždy jen vytřeštěné oči mých spolubesedníků.

Občas mám potíž i pro svůj oblíbený bonmot:

Nejsem rasista, jelikož mám doma i barevnou televizi...