Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Než vrah Jicchaka Rabina zplodil ve vězení syna...

Každý třetí občan Izraele by souhlasil s udělením milosti Jigalu Amirovi, muži, který před 13 lety spáchal atentát na tehdejšího předsedu izraelské vlády Jicchaka Rabina. Dnes osmatřicetiletý Amir byl za vraždu odsouzen k doživotnímu odnětí svobody, který si odpykává mimo jiné ve věznici v Beer Shevě.

Na Náměstí Králů Izraele v Tel Avivu je před radnicí místo, kde měl 4. listopadu 1995 Jicchak Rabin projev. Shromáždění zpívalo Píseň míru, premiér Rabin se ostýchavě přidal, a když skončil poslední sloku, odebral se z pódia dolů, aby nasedl do svého auta.

V tom se z hloučku, který ministerského předsedu obklopoval, vynořil ortodoxní Žid Jigal Amir, namířil na něho revolver a třikrát vystřelil. V nastalém zmatku byl bleskově zpacifikován, premiéra strčili do jeho automobilu a rychle s ním odjeli do nemocnice, kde po několika hodinách svým zranění podlehl...

Šestadvacetiletý Jigal Amir se podle svého doznání na vraždu důsledně chystal; 22. ledna 1995 se měl Jicchak Rabin v muzeu holocaustu Yad Vašem zúčastnit obřadu na počest výročí osvobození Osvětmi Sovětskou armádou.

Kvůli atentátu na autobusové zastávce Beir Lidu u Netanje, kde zahynulo po explozi sebevražedného atentátníka dvacet devět izraelských vojáků, však svoji účast odvolal. Jigal Amir čekal marně. Musel premiérovu vraždu odložit.

Další pokus naplánoval na 11. září, kdy se Rabin chystal zahájit provoz nové křižovatky u Kfar Šmarjadu. Fanatik se však nestačil protlačit davem a tak mu zbyl pokus o hrůzný čin až během mírové manifestace 4. listopadu 1995 v Tel Avivu...

Jigal Amir je ve své cele pod dozorem jedenácti kamer, což mu nebrání, aby pečlivě studoval Tóru. Když jsem byl v Izraeli nedávno, veřejnost byla šokovaná; řešila se otázka zda bude tento vrah též otcem. Se svojí ženou Larissou se oženil v roce 2005.

Po dlouhé právní bitvě získal možnost jejích návštěv, včetně manželského sexuálního styku ve věznici. Kdoví, jestli i při této reprodukční činnosti ho sledoval kamerový systém.

Izraelské krajně levicové hnutí Shalom Aschav - Mír ihned usilovalo o změnu rozhodnutí, kterým by byly Amirovi zakázány tyto výsady. Byla zpochybněna legitimita manželství Amira a jeho ženy Larissy Trembovlerové.

Na doživotí odsouzený Amir se už v minulosti snažil propašovat z vězení své sperma. Také poslanec Knessettu za stranu Důchodců Moše Šaroni tvrdil, že Jigalu Amirovi nesmí být dovoleno přivést na svět potomky, neboť dítě, jehož otcem bude Amir „bude ubohé a ponese Kainovo znamení na svém čele po celý život.“

Jak uvádí zpravodajský server Arutz Sheva - Israel National News, více než starost z případného nedůstojného života Amirových potomků je v pozadí obava části izraelské politické scény, že děti Jigala Amira by byly považovány částí izraelské veřejnosti za děti hrdiny. Opovržení Amira za vraždu Jicchaka Rabina není zdaleka jednotícím prvkem celé izraelské společnosti.

Potomek však na svět přišel a jeho rodiče si vůbec hlavu s nějakým Kainovým znamením nelámou. Larissa Trambovler Amir dala v neděli 28. října 2007 krátce po 15. hodině izraelského času v nemocnici Bikur Cholim v Jeruzalémě život chlapci, jemuž bude brzy přesně jeden rok.

Obřízka byla uskutečněna podle pravidel na 8. den po narození, tedy 4. listopadu, což je podle gregoriánského kalendáře 13. výročí Rabinovy smrti. Amir si odpykává trest doživotního vězení bez možnosti předčasného propuštění v další věznici - Rimonim v Even Jehuda u Netanje.

Izraelský web News First Class (Prvotřídní novinky) hned zveřejnil první fotografie syna Jigala Amira. Je na nich vidět i jeho matka Lassira Trembovler Amirová, odjíždějící z jeruzalémské nemocnice, kde se dítě narodilo.

Amir požádal o možnost, aby mu na brit mila (rituální obřízku) syna byla povolena vycházka nebo aby se konala za jeho přítomnosti ve věznici. Státní zástupce požádal telavivský krajský soud, aby zamítl žádost Jigala Amira o jednodenní vycházku z věznice. Nebyl prý důvod dávat Amirovi privilegia, která nikdy neměl žádný jiný vězeň.

Soudce nakonec rozhodl, že obřízka se může konat za přítomnosti 15 lidí, ale nesmí se ve vězení již konat oslava. Soudce také kritizoval postoj státu k odsouzenému: „Byli jste proti svatbě, byli jste proti těhotenství a nyní jste proti tomuto dítěti..“

Geula, matka Jigala Amira, byla novináři tázána, proč jméno novorozence nebude Jicchak. Údajně se otázce začala smát a tuto myšlenku sarkasticky odmítla slovy: „Proč? On nebyl členem naší rodiny.“

Jedna z nejodvážněji vyřčených konspiračních teorií uvádí, že někteří lidé v izraelské Všeobecné bezpečnostní službě Šabak věděli o snaze Jigala Amira zabít předsedu vlády a nejenže realizaci tohoto atentátu umožnili, ale když se Amirovi zabít premiéra nepodařilo, byl Rabin zavražděn některým z členů tajné služby až v autě, cestou do nemocnice.

Na Náměstí Králů Izraele, přejmenovaného po Jicchaku Rabinovi, mě doprovázela Hana Ringová - Rožanská, která přežila koncentrák Osvětim-Treblinku díky nacisty Oscara Schindlera, jenž si ji i s rodiči vybral na seznam asi tisícovky pracovníků do své továrny.

Stáli jsme na místě, kde byl spáchán atentát.

"Vzpomínám si na ten večer, jakoby to bylo včera," říká paní Hana. "Všichni jsme byli smrtí preméra šokováni. Hlavně tím, že to udělal Žid. Ten člověk si nezaslouží žádné milosti. Když si uvědomím, že my v Osvětimi jsme žili jak dobytek, ve špíně, o hladu a v neustálém strachu o svůj život, a on má ve vězení doslova komfort a ještě může mít sexuálnlí povyražení... Nevím, ale tohle není spravedlivé. Už vůči Jicchaku Rabinovi. Kdo si neváží života, není dobrý člověk..."

Jicchak Rabin byl za svoji vstřícnost vůči palestinským Arabům a ochotu vzdát se části Izraele považován za zrádce a pro část izraelské pravice bylo Rabinovo provinění tak velké, že jeho zabití bylo přiměřeným krokem k zabránění mnohem větší tragédii.

Ohledně případné milosti Amirovi, který si za vraždu dál odpykává trest doživotního vězení, si asi čtyřicet procent zbožných myslí, že by po vykonání 20 let trestu měl být propuštěn. Jeho propuštění mezi agnostiky podporuje jen něco málo přes dvacet procent...

Bude moc těžké a složité za těchto okolností pro Condolezzu Riceovou, která je právě v Izraeli na návštěvě, dojednat mír a vznik Palestinského státu, údajně už do konce tohoto roku.

A co Izraelci, nebo alespoň drtivá většina z nich, už vůbec nepřekousnou je fakt, že by mělo být jejich hlavní město Jeruzalém rozděleno na arabskou a židovskou část...

Město, které před více než třemi tisíci roky založili právě Židé na jebuseiské pevnosti, považují za své nejsvětější místo tři největší monoteistická náboženství světa...