Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Nic než stručné životopisy - Masaryk, Klaus, Švejnar

Je to zvláštní, co udělá prosté a zcela objektivní srovnání životopisů, v tomto případě kandidáta na prezidenta ČR Jana Švejnara s jeho konkurentem ve volbě Václavem Klausem a prvním československým prezidentem T. G. Masarykem.

Lze si tak snadno odpovědět na otázku, který z nich byl větší vlastenec a liberál, a zdali víc český či americký, zkrátka kdo víc a jak moc inklinoval k cizině a cizím mocnostem.

Jan Švejnar, kandidát na prezidenta České republiky, v roce 1970 emigroval z Československa nejprve do Švýcarska, odkud odešel studovat do Spojených států, kde absolvoval ekonomii na Cornellské a Princetonské univerzitě v USA. Poté přednášel na třech univerzitách, dnes působí na Michiganské.

Osm let vedl Institut Williama Davidsona při této univerzitě, nyní je ředitelem International Policy Center of Gerald a na R. Ford School of Public Policy působí jako poradce. Když u Světové banky v roce 1976 začínal, poznal svou budoucí ženu Katherine Terrl. S touto ekonomkou má syna a dceru, společně žijí v univerzitním městě Ann Arbor.

Václav Klaus vystudoval Vysokou školu ekonomickou, obchodní fakultu, obor zahraniční obchod. Promoval v roce 1963 a od téhož roku působil jako vědecký pracovník Ekonomického ústavu ČSAV, kde v roce 1968 absolvoval vědeckou aspiranturu a získal hodnost kandidáta ekonomických věd. Stát, který přinutil Švejnara k emigraci, mu poskytl možnost odborných stáží mimo jiné v Itálii a USA. Z politických důvodů musel odejít z ČSAV a šel pracovat do Státní banky československé. Koncem roku 1987 se vrátil k akademické činnosti do Prognostického ústavu ČSAV. Zde se zabýval makroekonomickými otázkami.

Hlavní oblastí jeho profesního zájmu byla liberální ekonomie anglosaského typu, uplatňovaná zejména ve Spojených státech amerických. Po 17.listopadu 1989 se účastní jednání opozice s tehdejší komunistickou vládou a byl jedním ze zakládajících členů Občanského fóra. V nově vzniklé vládě získává místo ministra financí.

V říjnu 1990 byl zvolen předsedou Občanského fóra a v dubnu 1991 předsedou nově vytvořené Občanské demokratické strany (ODS). V říjnu 1991 je jmenován také místopředsedou vlády ČSFR. Po volbách v červnu 1992 byl jako předseda nejsilnější české politické strany jmenován předsedou vlády Československé republiky.

Po rozdělení Československa na dva státy se stal od 1. ledna 1993 předsedou vlády České republiky. Zároveň vykonával i nadále funkci předsedy ODS. Oženil se s manželkou Lívií, s níž má dva syny.

Tomáš Masaryk získal v roce 1868 stipendium a mimo to sehnal výhodné místo vychovatele v rodině policejního ředitele Antona Le Monniera. V této době byl natolik finančně zajištěn, že mohl vydržovat na studiích i bratra Ludvíka. Pak se dostal do konfiiktu s vedením německého gymnázia v Brně, když odmítl zúčastnit se povinné školní zpovědi a byl z ústavu vyloučen.

Naštěstí jeho příznivec a zaměstnavatel Le Monnier byl přeložen do Vídně a Masaryk odjíždí s ním. Od listopadu 1869 studuje Akademické gymnázium. Veškerý svůj čas věnuje intenzívnímu studiu, především jazyků a filozofie. V roce 1872 skládá maturitu a zapisuje se na filozofickou fakultu ve Vídni na obor filologie. O rok později umírá jeho mecenáš, avšak Masaryk okamžitě nachází nové a ještě výhodnější místo u generálního rady Anglo-rakouské banky R. Schlesingera.

Roku 1876 zakončuje univerzitní studia a odjíždí na cesty (Itálie, Německo). V Německu strávil na univerzitě v Lipsku jeden rok. Tento pobyt neposkytl Masarykovi pouze rozšíření vzdělání, ale především zde v červnu 1877 poprvé spatřil svoji budoucí životní družku Charlottu Garrigue, dceru bohatého amerického podnikatele z New Yorku. V srpnu před odjezdem do svých domovů došlo k jejich zasnoubení.

Masaryk po návratu do Vídně spěchal se zajištěním nezávislé existence. Jako nejschůdnější se mu jevilo získání docentury. Dne 15. 3. 1878 uzavírá sňatek. Novomanželé se vracejí do Vídně. V květnu 1879 se narodila první dcera Alice, o rok později syn Herbert a roku 1886 syn Jan. Byla to především otázka finančního zajištění rodiny, jež vedla T. G. Masaryka k přijetí místa na pražské univerzitě. Do Prahy přišel s rodinou roku 1882, když došlo k jejímu rozdělení na českou a německou část.

Před koncem roku 1914 odjel Masaryk do Itálie a po varování přátel se již do vlasti nevrátil. Působil ve Švýcarsku (1915) a později se během roku přesouvá do Francie, kam přijíždí i E. Beneš. Po celou dobu války nesl na sobě největší tíhu a odpovědnost za budoucnost celého českého a slovenského národa při jednání v Anglii (1916), Rusku (1917 - duben 1918) a poté v Americe, až po podpis Pittsburské dohody a Washingtonské deklarace.

Po válečných létech usilovné organizační, agitační a diplomatické činnosti, v níž mu byli nejbližšími spolupracovníky M. R. Štefánik a E. Beneš, se 14. října 1918 stal předsedou prozatímní československé vlády, o 4 dny později ve Washingtonské deklaraci vyhlásil samostatnost československého národa a 14. listopadu jej v jeho nepřítomnosti zvolilo Revoluční Národní shromáždění prezidentem republiky. Jaká změna proti stavu před válkou, kdy Masarykova strana byla pokládána téměř za sektu!

A zatímco evropští spojenci s rozbitím Rakouska-Uherska dlouho váhali, podařilo se Masarykovi pro vznik nového státu získat podporu amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Dne 21. prosince 1918 se Masaryk vrátil triumfálně do Prahy a příští den pronesl na Hradě své první poselství k Národnímu shromáždění.