Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Odborářsko-nemakačenkovská taškařice...?

Musím se přiznat, že silná slova s urážlivým podtextem a jakýkoliv způsob násilí se mi příčí, proto nemám příliš v lásce ani stávky. Pak jsem uznal, že je to jedno z výsadních práv demokracie a zaujal smířlivější postoj.

Přesto jsem si pořád ve své naivnosti říkal, že když má někdo osobní plat pár milionů ročně, že bude ohleduplný k jiným, kteří mají jen asi setinu této částky. Než jsem ale zjistil, že mamon postihuje čím dál víc osob a zároveň jim ničí geny altruismu a sociálního cítění, a moje nevole ke stávkám pozvolna mizela.

Kromě stávek politických. Ty mě žerou dodnes. A s vděkem i úctou vzpomínám na Japonce a jejich apolitickou obdivuhodnou loajaliltu ke svým zaměstnavatelům a firmám, které považují za své rodinné podniky.

Zkuste říct někomu u nás, že by měl jít pracovat o víkendu zadarmo, že by za přesčasy nic nedostal. No hrůza, ani slyšet. Prachy a hezky na ruku, jinak jedu na ryby nebo na chalupu!

To v Japonsku pracovníci firem chodí o sobotách a nedělích rádi do práce, pokud je to třeba, a nic za to nechtějí, jen aby se vědělo, že to byli zrovna oni, kdo se snažili nezištně své firmě pomoci. A stávky? Kde jste to viděli...? Ve zminěných firmách, třeba státních, určitě ne...

V Česku se však chovají bezohledně jedni i druzí. Hlavně však ti druzí, tedy ti, kteří jsou momentálně u všemocné moci. A vládnou bezohledně a nekompetentně. Ceny u nás letos meziročně vzrostly o 7,5 procenta, zatímco platy ve veřejném sektoru se zvedly jen o 1,5 procenta.

A to ještě ceny vodného a stočného šly nahoru o tři procenta, u plynu až o pět procent...

Slovo má statistika.

Po odpočtu zadluženosti statutárních měst (tj. hlavní město Praha, Plzeň, Brno, Ostrava) ve výši 46,3 mld. Kč činila zadluženost ostatních obcí celkem 32,9 mld. Kč.

Ke konci roku 2007 dosáhla zadluženost na 1 obyvatele všech zadlužených obcí 8,9 tis. Kč, v roce 1994 to bylo pouhých 1,9 tis. Kč.

Argument plných nákupních vozíků v supermarketech zkrátka neobstojí. V tom případě je třeba říct, že díky těmto plným košíkům či vozíkům, svědčícím o údajném blahobytu, jsou české domácnosti zadluženy ve výši skoro bilionu korun a že 40 procent z těchto dlužníků už je už tvrdě stíháno exekutory, jelikož si už berou půjčky, aby splatili své dřívější půjčky...

Důvod? Lákadlo zvané nebankovní půjčky a úvěry, krátkodobé a hotovostní půjčky.. A mazání medu kolem úst...

Proč nečekat na sny desítky let? Zítra Vás může přejet tramvaj, autobus či auto. Půjčka řeší vše: Nové auto, rekonstrukci, studium dětí, krásnou dovolenou, ale také méně příjemné věci jako: vyplácení exekucí, půjčka při těžké životní situaci...

Ďábelské svádění. Našinec si naivně řekne: Půjčím si, nesplatím a oni za mě ještě v nejhorším mé dluhy zaplatí ...

Od září 2001 však byla zřízena instituce soudního exekutora. Exekutoři jednají na rozdíl od soudů efektivně, protože jsou na úspěchu provedené exekuce ekonomicky závislí.

Jsem principiálním odpůrcem stávkového vydírání, ale čeho je moc, toho je příliš. Ani pohár trpělivosti nesmí přetéct.

Prostě reforma asi nefunguje tak, jak bylo slibováno.

A tak nespokojení lidé vyrazí do ulic a zlé jazyky plné žluči a jedu je nazvou odborovými poskoky, kteří se údajně za naše peníze oddávají odborářsko-nemakačenkovským taškařicím...

Přesto mám svůj vzor. Jedním z odpůrců rozhazovačné sociální politiky byl filozof Matt Ridley. Jeho slova jsou dnes mým skoro krédem:

"Pokud nebude mezi členy společnosti dohoda, co se za co vyměňuje, společenský systém se rozpadne, protože doplatí na to, že dává svým občanům neúměrně vysoké sociální výhody a amorálně slibuje, že je možné dostat něco za nic..."

Bylo by to moje krédo stoprocentní, pokud by v něm nebyla absence toho, čemu se říká rozumná míra sociální solidarity...

Takže, nadávat na hodinovou stávku, je dráždit hada bosou nohou. Jsme zkrátka moc zhýčkaní, nevíme, co je to opravdová demonstrace ani stávka...

Až nebudou vlaky jezdit pár týdnů, jako třeba ve Francii, to pak bude

áchich, ouvej...