Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Peníze jsou jako ponožky

Peníze prý nesmrdí, ale zkuste to říct skoro třem miliardám nejchudších lidí naší planety, kteří si za rok dohromady vydělají míň, než čtyři stovky těch nejbohatších celebrit světa, jejichž konta jsou doslova napěchována miliardami dolarů.

A vůbec je nezajímá, že miliony chudáků mají průměrný denní příjem jen něco málo přes dolar a že každou minutu zemře ve světě jeden člověk hlady...

Peníze jsou jako ponožky, nejraději proto chodím naboso. Peníze smrdí, jako ponožky, nevydrží čisté víc než pět minut, jako ponožky, dají se též snadno vyprat, jako ponožky a omezují krevní oběh, jako ponožky. Chození naboso je zkrátka nejen zdravé, ale hlavně příjemné. Peníze beru jen jako nutné zlo.

Rozhodně bez nich klidně spím, bez obav, jestlki nezbankrotuje banka s mým tučným kontem či jestli mě někdo nepřepadne, nevykrade a neunese, aby posléze na mně vydíral miliony výkupného...

Nikdy jsem neměl své konto, nikdy jsem si neudělal řidičské oprávnění, ani si nekoupil auto či chatu, nikdy jsem nenakupoval v žádném supermarketu a nevsadil si v žádné loterii. A ke všemu už pětatřicet roků bydlím ve stejném panelovém bytě, pořád s tou samou tolerantní manželkou Pavlou a ještě nedávno se dvěma svými syny.

Peníze mi nechybí ani náhodou, jinak bych nepsal zadarmo a nikdy bych netopil obilím, ani bych nelil do močůvky hektolitry čerstvě podojeného mléka a necpal právě sklizená jablka do kompostů, abych pak mohl hloupě tvrdit, že kdybych svoji úrodu nezničil, nevydělal bych si...

A když k nějakým penízům přijdu, ihned je utratím. Nejraději za cestování. Počet mnou navštívených zemí se už blíží k sedmdesáti. Lepší je přece jednou na vlastní oči vidět, než-li třikrát zprostředkovaně slyšet.

Že jsem podivín? Možná, ale co ti, kteří svým soukromým letadlem lítají z Paříže do Londýna k holiči. Nebo ti, co dají tři miliony dolarů za bassebalový míček a přes dvě stě tisíc liber za večeři v noblesní restauraci.

Nebo ti, co musejí mít v hotelovém pokoji Ivany Zelníčkové - Trumpové vodotrysk a vodovodní kohoutky i kliky u dveří z pravého zlata...

Nejsou náhodou právě všichni tito potrhlí rozmařilci mnohem větší podivíni než já...?