Po ČSR teď budují svůj izraelský satelit USA a Rusko...?

Ještě nedávno byl moskevský Gum plný občas i plně funkční elektroniky a v běžných ruských obchodech zely pulty skoro prázdnotou, kromě pyramid konzerv s neidentifikovatelným obsahem. Když se objevily banány, bylo to jak vystřel z pistole; přijelo auto, řidič zakřičel banány, lidé se seběhli a za pár minut nebylo co řešit.

Dnes je Moskva nejdražším městem světa, ruská hokejová extraliga patří k nejlépe placeným, dokonce konkuruje NHL, a když přijede solventní ruský turista na Kanárské ostrovy, chce mít na pokoji vodotrysk a na večeři zásadně kaviár. A na Kypru pro zákazníky z Ruska dokonce fungují i v létě obchody s norkovými kožešinami...

Ruští oligarchové prostě pozvolna ovládají svět, jen my pořád trváme na McDonald´s a radarové základně. Proto se není možné divit izraelským Židům, že k nim mají zelenou všichni ruští židovští boháči, i když nepohrdnou ani těmi americkými.

Zkrátka asi přežívá pocit sounáležitosti z dob Sovětské svazu, kdy si sudruzi plánovali, že případný vznik socilistického státu Izrael rozšíří jejich panství i na Blízký východ. Zvláště když bylo založeno hnutí Kibuc Arci - Má země a mezi jeho kibucníky, kteří byli bývalými ruskými revolucionáři, převažovaly ideje Marxe a sovětské Rusko bylo považováno za ideologický základ pro jejich činnost v Palestině.

A když Ben Gurion, první premiér Izraele prohlásil, že pro právě založený židovský stát je socialismus stejně důležitý jako Bible, mnuli si v Moskvě všichni ruce, zvláště, že Ben Gurion měl rovněž ruské předky.

Pak ale pronikla na světlo světa protistalinovská filozofie Lva Davidoviče Bronštejna -Trockého, která moskevské soudruhy značně vyděsila. Tvůrce trockismu musel emigrovat, ale než dostal v Mexiku od španělského komunisty a agenta KGB smrtelnou ránu cepínem do hlavy, našel si spoustu následovatelů. Akce vyvolala reakci a nastaly antisionistické čistky. Po Rusku, Maďarsku a Rumunsku se dostaly až do Československa.

Dnes už je vše zapomenuto, Putim i jeho nástupce Madvěděv jsou pragmatici; berou jen to, co je pro Rusko užitečné. Také ovšem Izraelci, jimž se líví oligarchové, ale už méně obyčejní přistěhovalci, kteří jim kazí judaismus tím, že prodávají vepřivé maso, vodku a během šabatu pracují ve svých prádelnách.

A ke všemu si mnozí, kteří si falšovali rodné listy o svém židovském původu, vyčerpají všechny výhody přistěhovalců, prodají se ziskem levně získaná auta a byty a jdou o dům dál...

V tom si skoro mohou podat ruce s českými kibucníky, co německé marky jako odškodnění za holocaust neodevzdali do společné kasy kibucu a zdrhli raději i se třemi tisícovkamai do města.

Časopis Marker informoval, že nejbohatším Izraelcem je ruský Žid Lev Levayev, který má kontrolní podíl ve společnosti Africa Israel, uskutečňující v nedávné době velké investice v zahraničí. Jeho majetek je odhadován na 6 miliard dolarů, tj. více než 120 miliard korun.

Těsně za ním v pořadí je Arkadi Gajdamak, který stejně jako Levayev pochází z Ruska a jehož majetek by podle odhadů měl být jen nepatrně nižší hodnoty. Jeho Achillovou patou je ale účast na zbrojních dodávkách angolské vládě, kterým se ve Francii začalo říkat „l'Angolagate“ a kvůli nimž francouzské soudy požádaly Izrael o Gajdamakovo vydání.

O tom, jak izraelský socialismus přerostl v prosperující kapitalismus, svědčí i Gajdamakovy obchody. Nedávno nakoupil většinový podíl v řetězci supermarketů, jejichž cena je odhadována na 448 milionů šekelů a za svůj podíl zaplatil 100 milionů dolarů.

Jak informoval zpravodajský web Arutz Sheva - Israel National News, zvýšili v uplynulém roce nejbohatší izraelští dolaroví miliardáři ruského původu svůj majetek v průměru o 25 % a hodnota tohoto jejich jmění dohromady dosahuje okolo 70 miliard dolarů (přibližně 1,4 bilionu českých korun), tedy více než činí celý izraelský státní rozpočet.

Ministerstvo financí židovského státu dalo na vědomí, že izraelský průmyslový růst byl vloni nejvyšší na světě - přes sedmatřicet procent. Dosud nejlepší výsledky v izraelské historii zaznamenalo také odvětví moderních technologií (high tech), kde hodnota prodejů společností a privatizací dosáhla 10,7 miliardy dolarů, tj. okolo 230 miliard korun.

Povrdil mi to v Tel Avivu i bývalý velvyslanec Izraele v Praze Arthur Avnon, který mi zprostředkoval setkání s premiérem Arielem Šaronem. V 2006 byl růst HDP vyšší než v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a inflace dosáhla nejnižší úroveň na světě – 1%. Izraelská kupní síla na jednoho obyvatele by koncem roku 2008 měla poskočit až na 31.000 dolarů.

Podle studie, srovnávající data ke konci roku 2005, je na prvním místě Lucembursko se 71.300 dolary na hlavu, což je 2,9 krát více než Izrael. Druhé je Norsko s 48.600 dolary, následují USA s 43.000 dolary a Irsko s 39.000 dolary.

Vzestupnou tendenci mají rovněž izraelské investice v zahraničí; v roce 2007 přesáhly 30 miliard USD, sdělil mi v Jeruzalémě tiskový mluvčí izraelského ministerstva zahraničí David Saranga.

A dodal, že v žebříčku konkurenceschopnosti je Izrael též zásluhou ruských Židů na 1. místě z 55 hodnocených zemí ve výdajích na výzkum a vývoj na osobu v oblasti veřejného i soukromého financování.

Ruským Židům zkrátka narostla křídla; je zde i další židovský bankéř Vladimir Josifovič Slucker, jenž zatím pořád sice žije v Rusku, ale právě plánuje spustit zcela novou, 24 hodin vysílající, mezinárodní židovskou satelitní televizi.

Mělo by se jednat o zpravodajský kanál obdobného formátu jako je CNN, BBC nebo Al Džazíra, který by měl objektivním zpravodajstvím čelit antisemitismu a protiizraelským náladám.

Tak se nám ten Izarel vybarvil. Před šedesáti roky si na něho brousily své mléčné socialistické zuby nejen Češi, ale také Rusko.

Dnes je největším spojencem USA, které ho vydatně podporují, aby měl i nadále nejvyšší výdaje na zbrojení na obyvatele na světě...