Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Úryvek z knihy ,(Ne)čas mezi taxisy´

Proč je dostihový král od pramene Bečvy

27.4.2006

František Holčák a jeho miláčci. 
František Holčák a jeho miláčci.

VELKÉ KARLOVICE – Ve svém pracovním životě byl už oceněn několika tituly Nejlepší trenér koní Československa i Česka. Jeho svěřenci se chlubí šesti vítězstvími v nejtěžším překážkovém dostihu starého kontinentu ve Velké pardubické a stovkami dalších stupňů vítězů v překážkových i rovinných dostizích u nás i po celé Evropě.
Taková je vizitka majitele Dostihové stáje Valencio z Velkých Karlovic Františka Holčáka. A že jeho sláva nevyhasíná ani po čtyřiceti letech práce s koňmi v letošním jubilejním roce vzniku karlovského jezdeckého oddílu, to dokázal v prvních závodech sezony.

Nejprve 9. dubna 2006 zvítězili na závodišti v Bratislavě karlovští koníci Lady Jagmin, Cherry Pie a Dreaming Ray, potom slavili Holčákovci úspěch i v pražské Velké Chuchli, 16. dubna tam zvítězil German Malt irského původu v sedle s Martinou Havelkovou v rovinovém Gomba Handicapu na 1200 metrů a za minutu a sedmnáct vteřin vydělal majiteli koně Charvátovi 60 tisíc korun.

A co za tím vším vězí? Proč nejsou nejlepší koňaři v pověstné Chuchli v Praze nebo na závodišti v Pardubicích? Že by proto, že s koňmi pracují v Praze a Pardubicích a ne v blahodárném valašském klimatu? 11. října 1966 byl při JZD Velké Karlovice založen jezdecký oddíl Tatran. O rok později se oddíl zúčastnil čtyř dostihů a pěti jezdeckých dnů. Ve výhrách bylo získáno 17 200 Kčs. Dnes už se výhry karlovské počítají na desítky milionů korun.

Šéf dostihové stáje Valencio, pojmenované na počest prvního valašského vítěze v souboji s Taxisem, toho umí dost. Chvíli za volantem traktoru válcuje sníh, potom zase nakladačem likviduje hnůj, aby odpoledne zapřáhl jeden ze tří vleků a jel pro slámu. V létě se místo úpravy sněhu potí se sekačkou. Mezitím je ale především u koní, aby je pozoroval a radil pracovním jezdcům, co, kdy a jak s nimi udělat. František Holčák je majitel, který si příliš své výsadní postavení nebere. Má na sobě montérky, vatovaný kabát nebo jen vestu, na hlavě placatou čepici, na nohách většinou gumáky.

„To v Praze neznají. Tam si jezdci řeknou – rychle odklidit, nasolit, poválcovat dráhu, ať můžu trénovat. U nás dělají všichni všechno. Jezdci pracují s koňmi, krmí je a hřebelcují, vyvážejí hnůj, opravují startovní boxy, rozhazují odštěpky...“

Holčákova parta nastupuje v zimě na půl sedmou. Kdo má službu, přijde o půl hodiny dřív a všechny koně nakrmí ovsem. V jedenáct je tady další čistění, zvířata dostanou oves a mají tři hodinky odpolední siestu. A pak znovu trénink a krmení. A mezi tím svačinky v podobě sena. A ještě hygiena, ošetřování a spánek.

Krmení koní je složitá práce. Denně se jen za žrádlo vydá až sto padesát korun na koně. Každý z nich je ale jiný, jeden sežere ze den osm až deset kilo ovsa, jiný pět šest, dalšímu k němu chutnají speciální granule s vitaminy a minerály, další se olízne nad „mačem“.

„Ze sena a ovsa kůň neběhá. Když ze sebe během práce vydá energii, musí ji dostat zpátky. Třeba v podobě různých kokteilů jako je náš „mač“, zvláštní směs, která se tři hodiny vaří z ječmene, lněného semínka, kukuřice, vitaminů, minerálů a heřmánku, aby to koníkům vonělo a ještě přitom zdravě inhalovali,“ slyším speciální recept na koňskou pochutinu.

„Po vzoru Angličanů a Irů si senážuju tzv. fermentované seno. To se poseče louka, tráva se nechá trochu vyschnout a pak se zabalí fólií do neprodyšných balíků. V nich asi šest týdnů probíhá kvašení,“ ukazuje František Holčák na louku vedle stáje, kde je uskladněna fermentová pochutina, připomínající několik zapomenutých obřích válců švýcarského sýru.

„Péče o koně není ale jen krmení. Musejí být sedla a uzdičky na míru koně i jezdce, deky proti prochlazení. Jednou za šest týdnů jdou koníci na kutí. Jedno vyjde bratru na 550 korun, hliníkové dvakrát tolik...“

Valencio, Libentina, Barbakan, Erudit, Law Soziri, Kreator, Corso, Ray of Light, Glowing, Maskul a další Holčákovi vítězové. Možná by se to dalo vědecky vypočítat, proč právě trenér od pramene řeky Bečvy je u nás v dostizích nejlepší. Když ale řeknete, že jeho koňští svěřenci trénují na valašských kotároch, je každému hned všecko jasné...


Autor / zdroj: Břetislav Olšer