Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Recenze Miroslava Stoniše na knihu
Břetislav Olšer: Krev pod obojí

Když doputoval na můj stůl rukopis rozsáhlého románu Krev pod obojí (2003) od našeho kolegy Břetislava Olšera, bral jsem ho do ruky s jistou nedůvěrou. Sám sebe jsem se ptal, není to zpozdilé, aby psal český spisovatel román o dnešním Izraeli? Aby se pokoušel hledat řešení problémů, které nebyli sto vyřešit politikové po celá desetiletí?

A vůbec, copak Olšer může důvěrně znát reálie země, tak sužované násilím a zmítané rozpory, pokud v ní nevyrostl a nežil v ní? To jsem ještě nevěděl, že Břetislav Olšer je jeden z největších světoběžníků, a ač vrostlý do svého rodného Valašska, má rozhled a povahu světoobčana. Izraelské reálie má v malíčku, má je možná zažitější, než všichni ti přistěhovalci, kteří tvoří dnešní stát Izrael, ať už pocházejí z Ruska, Ukrajiny nebo Ameriky.

Třebaže je kniha přímo nabitá současnými politickými událostmi a byť v ní vystupují i Ariel Šaron a Jásir Arafat, není to žádný politický traktát, nýbrž niterný příběh obyčejných lidí, Izraelců a Palestinců, mezi nimiž už od dětství rostla nenávist větší než mezi Kapulety a Monteky.

Na politickém pozadí (jiné pozadí v Izraeli ani není možné) vyrůstá dramatický, napínavý, čtivý a hluboce lidský příběh, který mohl napsat právě jen někdo, kdo vyrůstal jinde než v Izraeli a není tak zatížen až pudovou nenávistí.

Olšer vede své vyprávění velice rafinovanými epickými cestami a nikdy, to musím zdůraznit, nikdy nepodlehle jednostrannosti. Je objektivní a až úzkostlivě se vyhýbá tomu, aby zvedl ukazovák a káral, kázal a nabádal. Jestliže se naše srdce při četbě přiklání k tomu či onomu hrdinovi či hrdince, vyplývá to pouze z lidských osudů. Přečíst si Olšerovu Krev pod obojí není ztrátou času. Právě naopak: je to četba obohacující!

Nad románem Krev pod obojí Břetislava Olšera 

   Začneme-li o tomto románu přemýšlet, otázky se nad ním doslova množí. Hned první nás napadá nad datem jeho vydání, k němuž došlo už před dvěma roky (En face, Ostrava 2005). Bezděčně se ptáme, proč toto aktuální a přímo palčivé téma nevyvolalo větší a trvalejší ohlas? V této souvislosti se musíme ptát dále: tkví příčina této skutečnosti v samotné autorově výpovědi, ve vlastním obsahu jeho sdělení nebo v literárním zpracování, přesněji ve zvoleném vypravěčském postupu? Budeme-li autorovu výpověď vnímat na pozadí zpráv, jimiž jsme takřka denně zahlcováni, nemusí nás Olšerův román nikterak překvapit, na stránkách novin nebo na televizních obrazovkách jsme svědky ještě drastičtějších událostí. A nejinak je tomu, pokud budeme nahlížet na román z ryze literárního hlediska. Příběh, v němž se střetávají dva světy, židovský a palestinský, a který vypovídá o absurditě tragické smrti dvou protagonistů znepřátelených táborů, byl v literatuře už mnohokrát v různých variacích vytvořen, i když společenské a historické pozadí bylo přirozeně jiné. V Krvi pod obojí je zastřelen Žid, jeho ledvina ale zachrání život příslušníkovi z palestinského tábora. Zatímco fanatismus je nesmiřitelný a žene lidi do tragických střetů, lidská krev takový antagonismus nezná a řídí se pouze biologickými zákony; v románu je vnímána jako „krev pod obojí“, rozuměj Palestinců i Židů. Autor tak jen potrhuje známou skutečnost o vzájemné nenávisti obou táborů, která umocňována  do krajnosti „vstupuje“ do krve lidí a vhání je do nepřátelských postojů. Syžet románu tak osciluje mezi vnější motivací, ve které sehrává hlavní roli konkrétní politické dění, a složitou nejednoznačnou psychologií jedinců, jejichž přesvědčení je konfrontováno  s tvrdou realitou ideologického zápasu. Románový příběh je rozvíjen nejen jako střet palestinského a židovského světa, ale i jako složitý vnitřní svár jeho představitelů. Palestinec Muhammad, jehož židovský lékař zachrání před smrtí tím, že mu transplantuje ledvinu Žida Jakoba, se jako ortodoxní příslušník Palestinců začíná proměňovat, do jeho života pojednou obrazně „vstupuje“  krev dárce a působí v něm jako zvláštní lidský fenomén. To platí nejen pro Muhammada, ale i pro jeho ženu Fatinu, později i pro jeho syna. Tato skutečnost ovlivňuje i postoje „dárců“, především Jakobovu žernu Ráchel V očích soukmenovců je ale Muhammad, poté co přijal Židovu ledvinu, viděn jako někdo „jiný“, je vyloučen z jejich společenství a dokonce svými bývalými přáteli zavražděn. Sledujeme-li epickou linii díla v této její exponované podobě, jeví se nám jako rezonance dějů, které svou agresivní extenzitou ovládají v Palestině základní principy lidského soužití a v podobě dramatických konfliktů ovlivňují podobu dnešního světa. Olšer jako vypravěč nezapře publicistickou zkušenost, pohybuje se obratně mezi atraktivitou příběhu a jeho hlubším myšlenkovým uchopením. Zde se ale naráží na „limity“ svých tvůrčích možností; dovede působivě zachytit své postavy, projektovat je nejen v dramatických projevech, ale i v jejich v intimních okamžicích, přitom ale zůstává jako by v kulisách příběhu, reflektuje především jejich vnější a líbivější podobu. Tedy ještě důslednější ponor k hlubinným problémům, ke zdrojům, které vytvářejí jednu z nejdramatičtějších  scén našeho světa, to je cesta, po které by se autor měl vydat, aby došel dále. Dnešní svět doslova přesycený atrakcemi všeho druhu takové příběhy přijme, ale rychle svoji pozornost obrací k dalším, ještě přitažlivějším.

Achilles
Vloženo 3. 1. 2008


Od: petralinhova@seznam.cz 

Předmět: Olšer Web: Vase kniha v Izraeli

Datum: 23.2. 2008, 19:27 - dnes v 19:23

 


Vazeny pane Olsere.
Jmenuji se Oranit Machluf a v soucasne dobe ziji se svym manzelem a synem v Beer Sheve v jiznim Izrali. Pomoci internetu se dovidam o novych knihach ceskych autoru - na strankach eurabia.cz jsem tak objevila Vas novy roman Krev pod oboji.
Rada bych Vam prostrednictvym sveho mailu vyjadrila uctu a obdiv - skvele se vam podarilo vykreslit dusi cloveka infikovaneho od utleho veku jen nenavisti, stejne jako pozdni prozreni a tezke dilema zeny prozivajici nejhorsi okamziky sveho zivota, ale zaroven schopne velkoryseho rozhodnuti, kterym zachranila zivot cloveka, lhostejno jakeho vyznani. Nevim, jestli bych za podobnych okolnosti dokazala byt stejne velkorysa.
Doufam, ze si brzy prectu Vas roman ......a Buh osirel. Preji Vam hodne uspechu ve Vasi dalsi tvorbe.
S uctou
            Oranit Machluf



Další informace o knize

Příjmení, jméno:

Datum a místo narození:

Adresa bydliště, e-mail:

Nejvyšší dosažené vzdělání:

Členství v institucích, kterých si autor nejvíc cení:

Dílo:

Od Hanoje po Mekong

(Vydalo OKD - 1985)

Koně pro Františka Holčáka, aneb (Ne)čas mezi taxisy

(Vydala Tília - 2000)

Přežili šest válek

(Vydal Librex Ostrava 2000)

Češi v zemi zlata, platiny a diamantů

(Vydalo Agace Český Těšín 2001)

Krev na meči džihádu

(Vydalo Agave Český Těšín - 2001)

...a Bůh osiřel

(Vydal Repronis 2002)

Krev pod obojí

(Vydal En Face Ostrava - 2005)

Černá krev

(Vydal En face Ostrava - 2007)

Dílo v rukopise:

Základní slovníková nebo odborná díla, v nichž je autor zmiňován:

Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy

(vydal Ústav pro regionání studia Ostravské univerzity 2005)

Kulturní toulky Valašskem

(Marie Mikulcová a Miroslav Graclík - Alpress 2001)

Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2002

(V edici Prameny a dokumenty vydalo Výtvarné centrum Chagall - 2002)

Slovník českých a slovenských autorů literatury faktu

(Vyšlo ve vydavatelství ,999 Pelhřimov´- 2003)

Kdo je kdo v Obci spisovatelů

(Vydala Obec spisovatelů - 2004)

MIloš Polášek: Fac to Fac - Portréty našeho času 1964 - 2004

(Vyšlo v nakladatelství En Face Ostrava - 2004)

Svítání nad La Manche - Libor Laštík - fotografie

(Vydalo Graspo Zlín - 2000)

Povídkový sborník knihovnicka.cz - povídka Miláček

(Vydala Edice knihovnicka.cz - Tribun - 2007)

Vítejte na Hovězí

(Monografie valašské obce u příležitosti 500 let od jejího založení - 2003)

Staré obrázkové pověsti české - fotografie

(Vydal Librex Ostrava 2003)

 

cestopisné črty z Izraele - Píše se rok 5767
Obec spisovatelů, Syndikát novinářů
SVVŠ Vsetín
Rezkova 4, 700 30 Ostrava - Zábřeh, olser.bretislav@seznam.cz
21.1. 1947 - Hovězí
 
Olšer Břetislav