Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Romové, potomci kanadských Indiánů Moraviens...?

"Nedávno natočil televizní štáb z kanadského Winnipegu film o českých nadšencích, kteří žijí na řece Sázavě stejným způsobem života, jako Indiáni před mnoha lety v Kanadě," napsal v torontských novinách Satellite jejich vydavatel Aleš Březina.

Dokument o českých Delavarech, Huronech a Apačích byl v kanadské a americké televizi odvysílán, měl velkou sledovanost, přesto se ani jeden Indián po jeho zhlédnutí nevydal do Česka žádat o azyl.

A už vůbec tento pořad nezpůsobil indiánský exodus z Kanady do krásné přírody kolem Sázavy. Přitom by si kanadští Indiáni mohli určitě víc než čeští Romové stěžovat na diskriminaci a vyvražďování ve své rodné zemi...

Přesto po zhlédnutí filmu neemigrovali a nikdo filmařům nevyčítal, že způsobili jejich bezhlavý exod za sociálními dávkami do sázavského povodí. Současné kanadské Indiány jen udivilo poznání, jak jejich předkové žili a hlavně žasli, že se to dozvěděli až v ukázkách z života českých dobrodruhů.

Ti v sobě sice indiánskou krev neměli, zato znali do všech detailů život rudochů podle toho, jak ho popsal Němec Karel May ve svých knížkách, aniž by kdykoli spatřil americkou prérii.

Březinova filmová narážka směřovala k tolik diskutovanému českému dokumentu "Cikání jdou do nebe", který před lety natočila v Torontu TV Nova a po jehož odvysílání se zrodil tak zvaný romský exodus.

"Indiáni mají s cikány společný osobitý životní styl, i když cikání mají svůj původ zřejmě v v tépravé Indii..." řekl mi Josef Čermák, předseda Českého a slovenského sdružení v Kanadě a měl asi na mysli Kolumbův omyl při objevení Ameriky.

"Ovšem kanadští Indiáni mají určité výhody, které Romové nemají; byli už v Kanadě dávno před prvními bělochy, britské koruně prokázali značné služby a mají s ní za to platné smlouvy," usměje se.

"Kanada je naštěstí dost veliká, aby jim tu a tam mohla dát pár tisíc čtverečních kilometrů. Dnes mezi nimi najdete podnikatele, učitele i umělce..."

V Kanadě je řada indiánských skanzenů. Necelé dvě stovky kilometrů od Toronta je jeden z nich. Kdysi patřil tábořišti Hurónů, kteří zde byli s šesti kmeny Irokézů a Cherokeeů nejpočetnější. Když se dostali k Niagarským vodopádům, vydechli úžasem: Ontario, což v překladu z indiánského jazyka znamenalo: Skála vypínající se blízko vody...

Dnes už po Indiánech v okolí Toronta, jehož název vznikl rovněž z indiánského jazyka jako "Místo, kde rostou stromy z vody", zbyly jen ohořelé kameny jejich ohnišť, tomahawky, trofeje v podobě paroží sobů či kůží z medvědů a někde i totemové sloupy s pestrou symbolikou dávných indiánských znaků.

"Když se i dnes dívají zdejší běloši přes prsty na Indiány, budou s námi jednat ještě hůř!" zatvářil se pesimisticky jeden z Romů v ubytovně ve Spadině.

"Pokud tě namíchnou, klidně jim můžeš říct, že dávní první čeští utečenci byli také Indiány!" poradil jsem mu, a abych ho povznesl na duchu, vyprávěl jsem mu historii indiánského kmenu Moravanů.

Když byli v polovině 18. století vyháněni z Moravy evangelíci a hledali si azyl v různých koutech světa, nikdo netušil, že se dostanou až za oceán, kde budou právě oni u zrodu jednoho z kmenů severoamerických Indiánů.

První tito čeští psanci a misionáři, kteří měli v Evropě sídlo v saském Ochranově, se ocitli v Americe v roce 1740. Do zásad církve moravských bratrů a Husových stoupenců začali zasvěcovat rovněž Mohykány z vesnice Shekomeko, která byla na území dnešního státu New York.

Nová víra se zalíbila i dalším původním obyvatelům a delawarští Munseeové, jejichž kmen sdružoval rody Vlků, Želv a Krocanů, začali pod vlivem tohoto náboženství a na počest svých učitelů říkat Moravané - Moravians.

Společně se usadili na územích dnešní Pensylvánie, odkud je však z jejich zúrodněných polí vyhnali bílí osadníci, aby sami přišli bez práce k hotovému.

Indiánští Moravané se proto vydali na sever a v roce 1791 se usídlili v Kanadě u řeky Betrenche, kde si postavili osadu Moravians. Místní rasisté je však v roce 1812 skoro všechny vyvraždili.

Na počátku minulého století byly v Kanadě registrovány už jen necelé čtyři stovky moravských Indiánů. Nutno však dodat, že toho dnes už o svých indiánských prapředcích vědí mnohem míň, než romantičtí kluci ze střední Evropy o Vinetuovi a Nšoči.

Škoda, že delawarští Moraviens nepocházeli z Valašska. To by se dnes Ontário chlubilo uzenými klobáskami v komínech, švestkovými sady a pálenicemi s voňavou karlátkovou slivovicí.

Valašskými komoditami se sice v Torontu ostravští Romové nechlubí a ze svých teoretických potomků by si příklad také brát neměli. Alespoň co se jejich životního stylu týká.

Kanadští Indiáni, zhýčkaní výhodami státu, pořád vydatně holdují "ohnivé vodě" a nicnedělání, navíc mají velké slevy na nákup automobilů, takže prodejny motorových vozidel jsou u nich velmi výnosným byznysem...

V krajanské knihovně v Torontu si můžete vyčíst z knihy Miloslava Stingla "Indiáni bez tomahawků" také to, co o Indiánech napsal ve svých Vybraných spisech Bedřich Engels.

Cituji: "...a jaké je to rodové zřízení při vší své dětské prostotě nádherné zřízení. Bez vojáků, četníků a policajtů, bez šlechty, králů, místodržících, prefektů nebo soudců, bez vězení a soudních procesů jde všechno jako na drátku... Domácnost je společná a je komunistická, půda je vlastnictvím kmene... Chudáci a nuzní tu ani nemohou být, komunistická domácnost a rod znají své povinnosti ke starým lidem..."

Možná že ne v dokumentu TV Nova, ale v těchto větách, které si přečetl některý z ostravských Romů, tkvěl počátek fenoménu zvaného romský exodus...