Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Rozmarné glosování

Postřehy odjinud: O bruselském močení

V Bruselu jsem tento problém čůrajícího chlapečka řešil tradičně - ve WC u Mc´Donalds se nikdy nezklamete. Je zadarmo i s hygienou. Lehké pero Jana Podaného mi připomnělo, že inkriminovaný chlapeček byl tenkrát oblečený v dresu rudých ďáblů, tedy belgického národního mužstva.

Měl jsem štěstí, že jsem večeřel krevetový koktejl hned naproti dřepící Janettky, jejíž roztomilé zurčení mi mezi sousty připomínalo valašský potůček poskakující přes kameny pod okny mé babičky.

Letos mám smůlu, nikam se nevydám. Musel jsem vyměnit chorvatskou dovolenou za léčebný pobyt v rehabilitačním centru v Čeladné. A nebyl tam po ruce internet. Jak je ale vidět, europoslanci v Bruselu mé dočasné vyřazení z komunikačního okruhu hravě přežili. Někteří i bez imunity.

Postřehy odjinud - Lužice

Když jsem se poprvé ocitl v polské Chotěbuzi a přes most pak vjel do německého Cottbusu, zněl mi v uších patos veršů slovenského rodáka a evangelického kněze z Mošovic Jána Kollára z jeho Slávy dcery.

V této básnické kompozici opěvoval nejen slovanský jazyk, ale rovněž svoji velkou lásku k Vilemíně, jak víc známe pod jménem Mína lužicko-slovanskou slečnu Frederiku Wilhelminu Schmidtovou, vybájenou dceru bohyně Slávy.

A ještě tam patřili zlí Germáni, vrahoun Ger i elegie, ódy či epigramy a v předzpěvu časoměrná prozódie. První vydání Slávy dcery v roce 1624 obsahovalo 150 znělek.

Je česká ústava diskriminační?

Tak to tu ještě nebylo. Europoslankyně Jana Hybášková, s níž jsem se seznámil při návštěvě ambasády ve slovinské Lubljani, kde byla velvyslankyní, si opět postavila svoji sličnou hlavu. Sympatická žena, sebevědomá a velmi vzdělaná.

Teď působí v Bruselu za stranu SND-ED a zřejmě má pocit, že málo dělá pro své mediální zviditelnění. Proto se rozhodla vypracovat studii o tom, že Ústava České republiky je skrz naskrz prolezlá diskriminací vůči ženám. Podporuje v tomto ohledu hnutí žen Gaia, které tvrdí, že Ústava je mačistická. Zřejmě od slova ,mačo´, tedy samolibý samec, silný vůdce, pohrdající ženami.

A oč jde? Zkrátka, že ve zmíněné Ústavě jsou jen mužské rody, resp. jsou v ní uváděny názvy profesí jako poslanec, prezident či senátor atp., místo poslankyně, prezidentka či senátorka... A to chce paní Hybášková i spolek Gaia změnit.

Je zajímavé, že jim nevadí západní způsob psaní ženských příjmení. Tedy Mrs. Hybasek, Mrs. Hais, Mrs. Kocemba, Mrs. Fibinger a podobně. To, že člověk nepozná, s kým má tu čest a snadno si poplete muže s ženou, to asi už mačismus není.

Nic ve zlém, ale už vidím, jak je v nějakém oficiálním dokumentu napsáno: prezidentka Hybasek. Inu, zvyk je železná košile, jež však asi feministkám moc k pleti nepůjde...