Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Šlo odpůrcům izraelské blokády Gazy o ložiska palestinského plynu?

Někdy si snažím představit, co vrtá hlavou pacifistům, když si opakuji zřejmou pravdu: Chceš-li mír, chystej válku. Tento fakt asi v Izraeli nejvíc stresuje členy levicového hnutí Mír hned - Shalom Aschav. Trochu jsem si s nimi v Jeruzalémě cvičně zademonstroval, stejně jako s "grínpísáckými" odpůrci Černobylu v Kyjevě...

Jejich krédo zní: Mír můžeš uzavírat pouze s nepřáteli. Má to svoji logiku; mezi přáteli je mír samozřejmostí. A právě míroví aktivisté ze sedmnácti zemí světa tvořili asi čtyřicetičlenné posádky dvou upravených rybářských kutrů Free Gaza a Liberty, které v soboru 23. srpna 2008 připluly po dvaatřiceti hodinách z Kypru do přístavu v Gaze.

Na palube Liberty byla i osmdesátiletá katolická jeptiška Ann Montgomeryová. Mezi členy posádky se prosadila také ještě o čtyři roky starší Hedy Epsteinová, která přežila holocaust a své pětaosmdesátiny chce oslavit právě v Gaze. Největší celebritou byla patrně švagrová britského expremiéra Tonyho Blaira Lauren Boothová.

Cílem plavby bylo narušit izraelskou blokádu pásma Gazy a předat palestinským dětským charitám dvě stovky naslouchátek a pět tisíc míčů. Aktivisté, stejně jako ti rakouští protitemelínští při blokádě českých hranic, počítali s tím, že se je někdo pokusí zastavit a byli připraveni na konfrontaci.

Vlastně si to s ohledem na publicitu moc přáli a mínili se všemi možnými prostředky bránit zatčení a tím vyvolat konflikt. Ten měli fotografovat, filmovat a publikovat novináři, přítomní na lodích.

To se však nestalo, pouze měly obě lodi, patřící americké humanitární organizaci Free Gaza Movement, po vplutí do oblasti silného elektronického rušení ochromen chod palubních přístrojů.

Celý problém spočívá v tom, že Izrael při stažení z Gazy v létě 2005 prohlašoval, že si ponechá suverenitu nad vzdušným prostorem a teritoriálními vodami až do doby, než bude dosaženo konečné mírové dohody s Palestinskou autonomií. Arabové a izraelské levicové aktivistické skupiny tento nárok zpochybňují.

Svou akcí chtěla Free Gaza Movement symbolicky ukončit blokádu i samotnou okupaci palestinských území. Skutečná pravda o celé akci zůstala zatím zřejmě nevyslovena. Asi třicet kilometrů od pobřeží Pásma Gazy jsou totiž na dně Středozemního moře ložiska plynu, která zaujala mezinárodní těžařské firmy.

V jednom těžebním poli se ukrývají rezervy zemního plynu odhadované na bilion dolarů. A existují oprávněné předpoklady, že tam jsou i další pole. Z toho možná plyne skutečnost, proč Hamas nemíní uznat právo Izraele na jeho existenci. Celý problém se tedy jmenuje zemní plyn na dně moře ve vodách, jež údajně náležejí Gaze.

Izrael to uznává a je připraven podepsat obří kontrakt na dodávky plynu z pobřežních vod Pásma Gazy, a to na 15 let v hodnotě více než čtyři miliardy dolarů. Obchodní smlouva by přinesla Palestinské samosprávě příjmy ve výši nejméně jedné miliardy dolarů, výměnou za to, že zajistí 10 % izraelské roční energetické spotřeby.

Izrael nicméně požaduje, aby se peníze nedostaly do rukou Hamasu. A to je další potíž; Hamas jasně zvítězil se svým radikálním protižidovským programem v gazanských volbách.

Na první pohled se to zdá jako oboustranně výhodná situace. Palestina by měla zajištěný odbyt, který by příštích 15 let přinesl do státní pokladny každý rok skoro miliardu dolarů jen na daních, to by položilo základ pro její udržitelný ekonomický rozvoj. A Izrael by měl bezpečný zdroj plynu za rozumnou cenu.

V roce 1938 změnilo život Saúdské Arábie objevení ropy a její těžba. Z kočujících nomádů se stali zámožní občané. Kdoví, třeba v roce 2025 nastane stejná proměna v Palestině a mučedníci v oslámském nebi budou těm pozemským závidět místo rajských řek medu a mléka, řeky dolarů a obcování se světskými huriskami...

Vyjednávací tým v čele s Nigel Shawem z British Gas už koupil těžební práva na plyn v Gaza Marine. A aby peníze neskončily v rukou Hamasu, byl založen zvláštní trust fond tak, aby byla jistota, že mezinárodní peníze poplynou jen do rukou Mahmouda Abbase, prezidenta palestinské autonomie.

Pokusem o připlutí lodi k pobřeží Gazy bylo získat celosvětovou publicitu a uvolnění gazanského přístavu běžnému provozu, bez izraelské inspekce. Provokační akci sponzorovalo Carterovo centrum, vedené bývalým americkým prezidentem Jimmym Carterem, a také kontroverzním jihoafrickým arcibiskupem Desmondem Tutu.

"Chceme naší plavbou a vhozením květin do moře uctít též americké námořníky z lodi USS Liberte, kteří v těchto vodách zahynuli při útoku Izraelců v roce 1967, a také palestinské rybáře, zabité Izraelci, když lovili ryby obživu pro své rodiny," řekla dramaticky jedna z aktivistek.

Izraelské zpravodajské služby ale uvádějí, že teroristé resp. údajní palestinští rybáři, využívají moře k pašování velkého množství zbraní a výbušnin. Loví vodotěsné vaky s municí, raketami a puškami, které vhazují z velkých lodí egyptští obchodníci. Tzv. rybáři je pak loví a odvážejí do Gazy.

Odstraněním inspekčních izraelských lodí, kontrolujících oblast Pásma, by vedlo k jeho dozásobení íránskými útočnými raketami, minami a dalšími zbraněmi, které by byly použity k útokům na Izrael.

Během tzv. šestidenní války mezi Izraelem a okolními arabskými státy prováděla USS Liberty poblíž Sinajského poloostrova v mezinárodních vodách elektronický průzkum. Byla však nečekaně napadena 8. června 1967 izraelskými silami ze vzduchu i z moře.

První zaútočily letouny Mirage, jejichž posádky se údajně domnívaly, že loď patří Egypťanům. Zasáhly plavidlo svými kanóny. Při útoku prý nebyla spatřena žádná vlajka, podle které by bylo možno loď identifikovat a ta byla silně poškozena.

Zahynulo 34 mužů posádky a 173 bylo zraněno. Tento útok byl zastaven po spatření americké vlajky...

Izrael se omluvil a pozůstalým poskytl odškodnění ve výši třinácti milionů dolarů...

Přesto tato tragédie posloužila jako precedens tzv mírovým aktivistům hlavně pro jejich latentní úmysly...