Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Splétá už Ježíš nový bičík na kupčíky...?

Skoro o ničem jiném se nemluví už od voleb prezidenta republiky, kdy se KDU - ČSL rozhodla dát hlasy Václavu Klausovi mimo jiné za to, že ODS podpoří v Parlamentu vyrovnání s církvemi. Pakatel.

Vláda tak chce dát církvím 83 miliard korun ve splátkovém kalendáři na šedesát let, úroky za tuto dobu udělají z této sumičky asi 270 miliard. Jako náhrada od státu za zabavený majetek po roce 1948.

Jako vždy se při podobných zvěstech zhluboka nadechnu a abych přišel na jiné myšlenky, vzpomínám na nějaká historická srovnání. Jestli neobjevím podobnou dějinnou paralelu.

Přišel jsem hned na dvě; na jednu biblickou a další z našeho ranného středověku. Hlavními protagonisty jsou udatní bojovníci za skromnost a počestnost církevních hodnostářů, kteří čím chudší, tím větší oblíbenci Boží, s jasnou protekcí pro rajský vděk.

Ježíš Kristus a Jan Hus. Oba dopadli stejně; jeden byl ukřížován, druhý skončil upálením na hranici...

Uslyšel jsem slova svatého Matouše: "Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků i stánky prodavačů holubů. Je psáno: Můj dům bude zván domem modlitby, ale vy z něho děláte doupě lupičů..."

To Ježíš Nazaretský řekl a vyhnal kupčíky a penězoměnce z chrámu.

Před očima mám i slova, která napsal svatý Jan: „Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal...“

Je jasné, co tím Ježíš sledoval. Pryč s bohatstvím, přepychem i zpustlostí farizejů a bohatých kněží, kteří myslí jen na rozmnožování svého majetku. Věděl proč to dělá; neměl rád kněžské vyžírky a také měl své úkoly na zemi. Musel přece naštvat farizeje i Římany, nechat se zradit Jidášem, aby tak naplnil proroctví, že svou smrtí na kříži spasí lidstvo...

Stejného ražení byl i Boží služebník z Kaple Betlémské Mistr Jan Hus římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, reformátor, kazatel a Mistr na pražské univerzitě. Z duše se mu protivila okázalost kněžského života v mamonu a pýše, kázal o tom a se zlou se potázal.

Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi a v roce 1411 jej exkomunikovala. Pražská teologická fakulta ho navíc odsoudila jako bludaře, vytýkala mu jeho názory v nauce o svátostech a svatých a odpustkách. Vadilo též, že se vzpíral autoritě církve, proti níž stavil osobní výklad Písma svatého a byl vzpurný také vůči papeži, biskupům a kněžím.

A zcela náhodně zde máme jednu paralelu navíc; Zikmund a Pilát, který se slovy: Ejhle, člověk, vydal Ježíše farizejům a šel si umýt ruce. Také král Zikmund po svém příjezdu do Kostnice žádal kardinály o Husovo propuštění, avšak ti pohrozili, že se sněm rozejde.

Král kvůli odstranění rozkolu v církvi nakonec na nátlak 4. ledna 1415 rezignoval a ustoupil, dostalo se mu však slibu, že Husovi bude zajištěno veřejné slyšení. Zároveň byla Husovi změněna vazba, od té doby si na ni on ani průvodci nestěžovali, žádali však veřejné slyšení. Marně.

Dne 6. července 1415 byl v Kostnici upálen...

Jiná doba, jiný mrav. A máme tady rok 2008 a s ní gigantickou hypotéku na 270 miliard se splatností na šedesát let. Ještě však není dobojováno.Největší problém není v ČSSR a KSČM, ale v ODS. Proti je už tradičně poslanec Vlastimil Tlustý. Vadí mu vlastně z ješitnosti všechno, co podstrčí Topolánkův vládní bufet.

"Rozsah toho vyrovnání určila druhá strana, to ve mně nevzbuzuje důvěru. A nechápu, proč by měl stát platit církvím nějaké úroky. Já jsem teď na venkově a tady vám každý zemědělce potvrdí, že když mu po letech vracel stát pole, tak mu k tomu žádný úrok nezapočítal," říká Vlastimil Tlustý tvrdě, možná z lítosti, že byl zřejmě jednou provždy z vlády vypoklonkován.

A vláda nemá jistou podporu ani u poslankyně ODS Miroslavy Němcové. Ta předloží ve sněmovně vlastní návrh, podle něhož by se zabavený majetek postupně prodával. Peníze, které by privatizace vynesly, by pak dostaly církve. "Pokud s tímto návrhem neuspěji, podpořím vládní variantu," uklidňuje svého šéfa Topolánka.

Další malý zádrhel byl vyřešen vzápětí. Katolíci měli totiž slíbených pětadevadesát procent všeho a ostatní církve to braly se značnou nevolí. A tak jim katolická církev dala deset procent ze svého nároku v obálce a všichni jsou spokojeni. Katolíci sice budou brát vzhledem ke svému početnějšímu členstvu jasně nejvíc, ale i ostatní si přijdou na několikanásobně větší krajíc, než na jaký by jinak měli nárok.

Jen nevím, nikdo se o tom ještě nezmínil, jestli bude z těch 270 miliard odečteno skoro půl miliardy, kterou investoval Toník Zápotocký ze státně-komunistické kasy na kompletní renovaci Svatovítské katedrály...

Kupodivu lze konstatovat, že v průřezu politickým spektrem není skoro nikdo, komu by navracení majetku církvím vadilo, ovšem na v takové míře a na tak dlouhé lokte. Vácná shoda tedy panuje. Poslanec Sobotka dokonce chce, aby přiměřená částka byla církvím vyplacena jednorázově...

Zakopaný pes této operace je tedy už jen v tom, že podle mezinárodních pravidel bude tento majetek připočítán k deficitu veřejných rozpočtů. Z toho by vyplynulo, že by vládní deficit vzrostl skoro o tři procenta. Ale ouha, najednou jsme mimo tzv. konvergenční program. Jestli takový deficit před EU obhájíme, to je ve hvězdách.

Třeba symbolicky na jedné z nich sedí Honzík Husů a nad ním bdí syn Ducha svatého Ježíš a oba kroutí nevěřícně hlavou. Že by bylo zapotřebí uplést nové důtky na kupčíky...?