Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Ta naše povaha česká, aneb Co Čech, to konformista?

Každý jsme nějaký, a jaký je průměrný obyvatel, takové je vše kolem něho. Tedy i rodina, obec, město či stát a zeměkoule. Holt, co si sami neuděláme, to nemáme, aneb jaký pán, takový krám.

Němci mají svoji disciplinu, Rusové přehnanou hrdost věčných gerojů, Poláci jsou šmelináři a obchodníci, Američané zase po zuby ozbrojení egoisté a patologičtí patrioti, Židé mají svoji bilickou vyvolenost a Češi, pokud neskáčí a nechlastají nejvíc na světě, jsou konformní, tedy přizpůsobiví a submisivní, podbízivé podržtašky.

Každý máme prostě něco a všichni dohromady uděláme na světě pěkný bordel. Zbrojíme, brojíme, sviníme svými odpadky, kde můžeme, rádi se přimykáme k dubiskům silných bratrů, přesto jsme na tom jako Češi v hranicích své zemičky asi nejlíp ze všech.

Zřejmě je vyčůranost tou správnou vlastností pro přežití. Ta naše povaha česká se má, že existuje ve středoevropské kotlině, obehnané vysokými horami, pod nimiž se neposunují žádné obří zemské desky, způsobující zemětřesení, nefunguje u nás už žádná sopka, ani zločinecká sicilská mafie, náboženská netolerantnost a sebevražední atentátníci.

Války měly u nás průběhy mírné, většinou žádné, nezaměstnanost je podprůměrná, ceny přijatelné a životní úroveň odpovídá socialistickému heslu: každému podle jeho možností, každému podle jeho zásluh, v rámci přijatelné xenofobie a rasismu.

Během minulého roku u nás zemřelo 104,4 tisíce osob, tedy o 3,5 tisíce méně než v minulém roce. A narodilo se o více než dvě stě osob víc, než zemřelo...

Navzdory klimatickým změnám a tání ledovců u nás dlouhověkých přibývá. Zatímco ještě před pěti roky bylo v Česku, s počtem obyvatel přes 10 milionů, 3675 mužů a žen starších 95 let, loni už jsme v klidu a míru zestárli v počtu 6471.

Muži se u nás v průměru dožívají 73,7 roku a ženy 79,9 roku.

Žijeme si zřejmě nad poměry, jelikož máme 544 človíčky, kteří už oslavili sté či vyšší narozeniny, tedy120 mužů a 424 žen. Vlastně už jen 423.

Ve věku 109 let zemřela včera Marie Kráslová, nejstarší obyvatelka České republiky.

Měla syna a dceru, šest vnoučat, 14 pravnoučat a čtyři prapravnoučata. Většinu života strávila v zemědělství, před důchodem pracovala několik let v lese. Pamatovala Rakousko-Uhersko, dokonce viděla osobně císaře Franze Josefa.

Takže, spokojenost. Přesto závidím Izraelcům, že se dožívají tak vysokého věku. Ženy 82 roků, muži 78. Momentálně je v Izraeli se sedmi miliony obyvatel na 1015 osob židovského původu ve věku nad 100 let, dva se dožili 119 roků.

Životní filozofie hraje svoji významnou roli.

"Milujeme život a není to fráze, žádné klišé; kdo přežil holocaust, toho už nic horšího nemůže potkat. Tolikrát jsme viděli smrti přímo do očí, že nás už vůbec neděsí,” řekla mi Hana Ringová-Rožanská z Českého Těšína, která přežila Osvětim-Březinku jen proto, že se dostala na Schindlerův seznam a dnes už žije od roku 1948 nedaleko Tel Avivu.

"A žádné jídlo nesmí přijít nazmar. Proto máme kolem domu spoustu potulných koček, kterým dáváme zbytky. Synové mi někdy říkají: lednička je prázdná, co máme jíst? Hned jim vyčiním: Když je v domě voda a chléb, nemůže být hlad!”

A také zásadně nejedí vepřové maso, nekouří a pijí jen Noemův vynález - víno. A to jenom na svátek purim, kdy je mužům dovoleno se opít, aby se nepoznalo, kdo je požehnaný - mordechaj a kdo lump - haman...

Vědí, co dělají. Počet úmrtí souvisejících s kouřením se ve světě do roku 2020 zdvojnásobí. Na nemoci způsobené touto neřestí zemře ročně deset milionů lidí, celé jedno Česko.

Průzkum mezi 750.000 teenagery ze 131 zemí světa ukázal, že devět procent z nich kouří a 11 procent si dopřává další produkty tabákového průmyslu, jako je žvýkací tabák, doutníky a vodní dýmky s tabákem.

Tabákový kouř obsahuje dehet, močovinu, čpavek, benzen, dibenzantracen, benz-apyren, radioaktivní polonium 210, kadmium, nikl a další látky, prokazatelně nějakým způsobem ke vzniku rakoviny přispívající.

Kouření prostě není košer. Stejně jako vepřové maso.

A když věřící Žid sní maso, musí čekat až šest hodin, než smí pozřít mléčný produkt. Obráceně je pauza pouze čtyřhodinová. Během ní by se měl žaludek vyprázdnit.

V lednicích může být maso pouze ze zvířat, která mají zcela rozpolcená kopyta a svoji potravu přežvykují. Vyloučeni jsou velbloudi, vepři, koně, osli, masožravci, tlustokožci a vodní savci.

Z ptáků je možné jíst domácí drůbež, naopak je zakázáno si pochutnat třeba na dravých ptácích, mrchožroutech a netopýrech.

Kromě čtyř druhů kobylek se nesmí konzumovat ani žádný hmyz, plazi a obojživelníci.

Svět

zkrátka je a bude jen takový, jaký si ho sami vytvoříme. I s tou naší kontroverzní povahou českou...