Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Tak jsem zjistil, že asi existují dva druhy lidských práv...

Zpráva: Ani tři dny před zahájením Olympiády v Pekingu nedodržuje Čína své sliby, že zruší cenzuru v tiskovém středisku, kde zatím vše kontrolují policisté. Chtějí po novinářích, aby jim ukázali své cestovní pasy, víza, povolení, akreditace... je jim bráněno k plnému využití internetu... Nesmějí demonstrovat proti čínské vládě...

Když létám do Izraele, jsem už zvyklý na striktní podmínky pro vstup do židovského státu. Chápu, že bezpečnostní situace na Blízkém východu to vyžaduje.

"Proč letíte do Izraele? Kdo vám pomáhal balit zavazadla? Odkud jste cestoval na letiště? Letíte sám? Měl jste zavazadla pořád na očích? Máte tam nějaké arabské přátele nebo známé? Stýkáte se? Kdy jste je viděl naposled? Co budete v Izraeli dělat? Kde budete bydlet? Nedal vám někdo cizí v letištní hale obálku nebo balíček...?"

Takové a jim podobné otázky dostanete od ostražitých kontrolorů. Když je všechny uspokojivě odpovíte jednomu, zpovědníci se vystřídají a na úplně stejné otázky musíte odpovídat znovu. Psychologie vyššího řádu. Detektor lži, aby bylo jasné, jestli jsou moje odpovědi stejné.

"Jakto, že máte v pase razítko Maroka? Máte drogy? Nějaké zbraně? Balil jste si sám zavazadla...?”

Zkrátka, bezpečnost je na prvním místě, o čemž se přesvědčuji vzápětí, kdy jsou též má zavazadla vystavena rentgenům a spektrálním i jiným analýzám, abych se po dvou hodinách dostal konečně do letounu.

Kromě pilotů a letušek, kteří mě a ostatní pasažéry vlídně vítají, je v letadle i utajená a Mossadem vytrénovaná ochranka, přesto ze mně nemizí mrazivý pocit, že v balíčku se zachrannou vestou pod sedadlem je nálož dynamitu a v podpatku Araba přes uličku kus semtexu.

Uklidňuji se zprostředkovaným faktem, že El Al má prý nejlépe na světě vycvičené bezpečnostní agenty, kteří jsou schopni zlikvidovat únosce letadla a ještě s letounem v případě zranění pilotů v pohodě přistát.

Měl jsem za úkol vyfotit premiéra Šarona při jeho volebním aktu. Musel jsem proto z hotelu v Jeruzalémě vyrazit před šestou.

Po hodině přešlapování jsem šel k prohlídce a musel rozložit sebe i své fotoaparáty do posledního šroubku. Agentka Šabaku dvakrát cvakla spouští naprázdno, aby se přesvědčila, že se přes uzávěrku nedá vystřelit a spoušť není nárazníkem beretty.

Teprve pak mě osobně odvedla do volební místnosti, kde mi ukázala na pár desítek decimetrů čtverečních parket mého dočasného životního prostoru a určila tak moje neměnné místo za hlídanou novinářskou zástěnou, kde již měly prestižní decimetry obsazeny hvězdy ze CNN, BBC a Reuters...

Ulice izraelských měst jsou plné ozbrojených vojáků, kteří každého kontrolují při vstupui do restaurací, obchodních domů či do úřadů. Jen jsem zamířil objektiv na americkou ambasádu a už u mě byly hned tři vojáci a já musel ukazovat doklady, akreditaci i telefon do hotelu, který si hned na místě prověřili...

Nyní agenturní zprávy:

Americká tajná služba CIA zřídila v Londýně roku 1966 tzv. "Forum World Features", aby dodávala vybraným 150 novinářům v 50 zemích světa články, které musely být otisknuty, aby manipulovaly veřejným míněním podle potřeb a zájmů vlády USA.

V roce 1977 zjistil Carl Bernstein, proslavený svojí úlohou při odhalení aféry Watergate, že více než 400 amerických novinářů tajně spolupracuje se CIA. Jejich tajná úmluva existovala již od roku 1952. Bernstein odhalil, že CIA sama infiltrovala do největších amerických médií své speciálně vyškolené žurnalisty...

V dubnu 1978 prezident USA Jimmy Carter vytvořil tzv. Správu mezinárodních vztahů. V rukou tohoto prezidentského úřadu za půl miliardy dolarů ročně a s devíti tisíci zaměstnanci bylo soustředěno řízení a sledování tisku, rozhlasu a televize, filmů, výstav, dokonce celého systému vzdělávání zahraničních studentů...

Ještě v roce 1996 uvedl bývalý ředitel operací CIA James Lilly při výslechu pro americký senátní výbor, že schůzky mezi představiteli CIA a pracovníky médií zůstávají i nadále běžnou praxí.

Inu, politici, kteří „od voleb do voleb“ myslí formulacemi typu „Kdo není s námi, je proti nám“, rádi zneužili po 11. září 2001 teroristickou hrozbu k „ukáznění“ obyvatelstva a také k manipulaci s vědomím a sympatiemi voličů, jimž bylo třeba vysvětlit potřebu zvyšovat válečné výdaje a důvody omezování občanských práv.

Po událostech z 11. září 2001 Bushova vláda rychle zorganizovala schválení nového amerického "Zákona o vlastenectví" (Patriot Act), obsahující 342 stran. Americký Senát ho schválil hlasováním 98:1, a tak tento zákon vešel v USA v platnost do sedmi týdnů po 11. září...

Americká vláda tak získala nové pravomoci odposlouchávat telefony, konfliskovat majetek osob, podezřelých z terorismu, špehovat vlastní občany bez soudního rozhodnutí, provádět tajné domovní prohlídky a zaznamenávat, jaké knihy čtou uživatelé veřejných knihoven.

Důležitý byl úkol vytvořit obří databázi informací o DNA jednotlivých občanů, aby to usnadnilo vyšetřování teroristické činnosti. Kdo tento vzorek odmítl poskytnout, mohl být pokutován částkou 200 000 dolarů a uvězněn na jeden rok.

Úřady smějí odposlouchávat kohokoliv po dobu 15 dnl a sledovat, jak lidé užívají internet (včetně chatů a emailu) bez soudního příkazu.

Podniky, které budou udávat své zákazníky policii, navzdory tomu, že s nimi budou mít dohodu o důvěrnosti informací, dostanou imunitu před soudním stíháním.

Američtí občané se tak mohou stát terčem tajného sledování svou vládou, ve prospěch cizích zemí i diktatur. Brzy poté vešel v USA v platnost také zákon, podle nějž musí mít cestovní doklady s biometrickými identifikačními prvky každá země, jež bude chtít se Spojenými státy udržovat bezvízový styk.

Přísné, ale zřejmě účinné a hlavně absolutně nezbytné, pokud nechce USA riskovat další náletové Waterloo.

Proč takový zákon nepřijali už dřív? Třeba by nebylo mimo jiné masakru newyorských "dvojčat".

Čína ještě zdaleka nedosáhla tak sofistikovaného omezování občanských práv jako USA. Co kdyby byly Olympijské hry hypoteticky třeba v New Yorku. Jaká by tam byla opatření?

Mohlo by se na Times Square demonstrovat, nebyli by snad novináři kontrolováni? Nebylo by zatýkání potenciálně podezřelých osob...?

Za čínskou zdí žije mnohokrát víc radikálních muslimů, než v USA. Peking se svými 15 miliony obyvatel se během Olympiády rozroste o další miliony, které je třeba zopovědně chránit před takovými teroristickými útoky, jaké se v Číně odehrály v minulých dnech...

Kdos bez chyby, hoď kamenem a hlavně posuď sám...

 

 

"Bezpečnostní opatření, jaké má dnes během Peking, my máme už přes půl století. A nikomu to nevadí, naopak jsme rádi, že nás někdo hlídá před atentáty," řekl mi Petr Bachrach z Haify, momentálně na dovolené v Ostravě. "A to má Peking během olympijských her skoro třikrát víc obyvatel, že sedmimilionový Izrael..."

Během mého nedávného dvoutýdenního služebního pobytu v židovském státu mě tamní vojáci a poíicisté, včetně FBI, hlídající americkou ambasádu, prohlíželi a kontrolovali asi patnáctkrát. Při každém vstupu do veřejně přístupných prostorů.

V Izraeli je nyní asi 20 procent věřících Židů, přesto i zbývajících 80 procent agnostiků vnímá tradici judaismu jako někdejší základ pro vytvoření židosvkého státu před šedesáti roky.

Proto je v každém židovském obytném domě, hotelu či úřadu umístěna na pravém zárubním rámu dveří ve dvou třetinách jejich výšky mezuza, ornamentální pouzdro z olivového dřeva, kovu, kamene nebo umělé hmoty. v němž je svitek Tóry.

Izraelští sportovci a činovníci budou na Letních olympijských hrách v Pekingu procházet do pokojů, kde jsou ubytováni, dveřmi, jejichž zárubně mají také v souladu s Tórou mezuzy, obsahujícími svitek se zápisy částí Tóry.

Na svitku jsou napsány dva oddíly ze dvou z pěti Mojžíšových knih, z Deuteronomiumu a Leviticusu. Obě části obsahují verš: „Napíšeš je také na veřeje svého domu a na své brány.“

"Na zadní straně pergamenu je hebrejsky napsán Šadaj - "Všemohoucí, jedno z jmenn Božích... Strážce dveří Izraele..."

Izraelskému olympijskému týmu požehná v přítomnosti izraelského velvyslance v Pekingu Amose Nadaje rabín, žijící v Číně.

V olympijské vesnici je rovněž postavena nová synagoga, pro sportovce i návštěvníky.

Jak uvedl server Eretz v překladu ze zravodajského webu Arutz Sheva, prezident Šimon Peres se v Pekingu během šabatu připojí k Chabadu k tradičnímu čtení z biblické knihy Pláč v předvečer Tiša B’Av.

Peres není důsledně praktikujícím, ale respektuje šabat při plnění státních povinností. Původně odmítl pozvání zúčastnit se Olympijských her, protože by to vyžadovalo cestovat o šabatu, což je porušením židovského náboženského práva.

Čína pak uvolnila pravidla ubytování a dovolila Peresovi být jediným zahraničním státním představitelem, který bude moci o šabatu zůstat v olympijské vesnici.

V průběhu celých her bude k dispozici také košer jídlo, certifikované Chabadem.

Tak něco je přece jen v Číně s ohledem na dodržování lidských práv a náboženských svobod košer...