Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Určitě bych se jako celebrita neuživil, bohudík...

Nejsem žádný puritán, spíš naopak. Navíc jsem kdysi sedm roků studoval v Gottwaldově, kde byl podnik Svit a v něm tisíce smutných dívek z okolního venkova.

Byly milé, sličné a žádoucí, zkrátka fajn, ale v přesile. Bylo to v šedesátých letech minulého století, no jo, utíká to, ale jako důchodce už můžu jen vzpomínat. Měly velkou smůku, že v té době bylo v dnešním Zlíně asi sedm až osm dívek na jednoho muže.

Byl to nářez. Každý pátek a po výplatách jsme brali hotel Moskva útokem. Není to nic k chlubení. Dnes se tomu říká hochštaplerství, sexismus a mačovství, ale tací jsme byli, takový byl studentský život v Baťově městě.

Bylo docela běžné, že dívky na ulici oslovovaly kluky, aby je pozvaly na kafe nebo do kina. Cítili jsme se ve své zastuzené pubertě jako kingové a nadsamci i bez bulváru a pornočasopisů.

Děvčata ze Svitu měla své internáty, kde se pořádaly pravidelné večírky s živou hudbou, na které byl vždy vybrán určitý počet osamělých dívek na vdávání, k nimž byl vyslán stejný počet svobodných vojáků z nedaleké posádky v Holešově.

Byla to tak zvaná poslední šance v rámci socialistického závazku ředitelů domovů pro zlepšení životní situace pracovnic Svitu a pro zvýšení jejich produktivity práce u výrobních pásů.

Takže, jak říkám, nejsem žádný anděl, ale též mám v sobě pořád geny po svých valašských rodičích.

Byli to slušní, morální a věřící lidé. Něco dobrého mi po nich snad zůstalo. Zdibíček. Proto žasnu, je jiná doba, jiný mrav, když čtu zpovědi našich ženských celebrit na jedno použití, tzv. rychlokvašek

Vím, že momentálně se nějaká základní lidská slušnost, soukromí a intimita nenosí. Není to prostě "in". O kom se nepíše a nemluví, ten prý jakoby nežil. Nevím, mi pořád připadá, že jsem až moc živý.

Asi to bude v míře vrozeného exihibicionismu a sebestřednosti. Té mi panbíček asi moc nenadělil, a tak nemám rád, ale je to samozřejmě věc názoru, když se modelky či missky veřejně chlubí se svými sexuálními choutkami a sexy ekvilibristikou.

Ne že by tohle počteníčko, a bulvár není o ničem jiném, moje druhé zvvrhlejší já odmítalo, ale vždycky mi přijde oněch upovídaných dívek líto. A co na to jejich budoucí děti a vůbec lidé - necelebrity kolem, kteří si přece též museji utvářet svůj názor.

Nebudou se jednou třeba děti české Miss 2008 Zuzany Jandové, pokud tedy nějaké vůbec hodlá mít, za ni stydět ve škole před svými spolužáky...?

Možná si z nich budou utahovat, že jejich matka, když už dávno nebude slávná a hlavně mladá, kdysi prosouložila ráda a s chutí celou noc a ještě se s tím na veřejnosti nestydatě chlubila?

A že pro ni byl kdysi sex to nejdůležitější v životě?

Bude to brát i její potenciální slušný manžel? Že to měla nejraději na koníčka, tedy zezadu a na jiných netradičních místech, jako je bungee jumping...

Ale když je populární sexy partnerka dračice, hodně si z toho užije i její partner. Třeba si bude jako nemajetný student jezdit v jejím bouráku, který vyhrála v soutěži krásy.

Záleží, jak dlouho mu to bude vyhovovat. Jak se škaredě říká: Po upotřebení odložit.

Bude někdy skutečný zájem o sexuální dračici Agátu Hanychovou a jiné její kolegyně ze šou byznysu, až je přejde puberta a zamyslí se sami nad sebou.

Třeba se jim nevymstí Descartovo moudro, když si ho budou jako rychlokvašky opakovat:

"Myslím, tedy jsem..."

A nejednou zmizí....

Ví někdo z vás něco o zpěvačkách a misskách, které pro svoji reklamu a za milionek prodali pornočasopisu a tím i veřejnosti exkurzi do svých genitálích...?

Ale co, život je přece jen jeden a po nás potopa...! Že mi do toho nic není, že je přece svoboda...?

Mám šestatřicet roků pořád jednu a tu samou manželku a dva fešné slušné syny, kteří milují své úžasné ženy...

Už mlčím. Jenom ještě malinkatou poznámečku:

Faktem je, že by byla na světě šílená nuda, kdyby ženy nepřetvořily svojí erotickou vynalézavostí stereotypní lidskou reprodukci v úžasný a smyslný sex.

Ano, přiznávám, ač je to k nevíře, také jsem kdysi dávno, moc dávno, prosouložil s chutí celou noc, ale nikam jsem s tím nešel na trh.

Ostatně, všeobecně se v mé rodině ví, že jsem byl bohém na šikmé ploše... Než mě moje paní vyvedla z tragického omylu.

A jedna taková malá katarzička mě nezabije, dokonce snad i posílí... 

Jako celebrita bych se rozhodně neuživil, bohudík.

Inu, každý to má nejraději horké, ale neměl by si jako správný romantik něco nechávat jenom pro sebe?

PS: Ne vždycky jsem byl nevzhledný starý muž, který by nejraději jen moralizoval...