Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Ve svých sto letech zarecitovala text československé hymny

S Věrkou Rollerovou jsem se setkal v Torontu v českém sídlišti Masaryktown. Měla tam jako zarputilá novinářka svoji redakci krajanských novin Nový domov.

Bylo to příjemné setkání dvou valašských patriotů. Zatímco já jsem se narodil v obci Hovězí na březích horního toku řeky Bečvy, ona o nevelký kus dál v Novém Jičíně.

Čtrnáctideník Čechů a Slováků The New Homeland - Nový domov - má výtisk za 1,5 kanadského dolaru. Pomáhali mu jako dopisovatelé vedle právníka a předsedy Českého a slovenského sdružení v Kanadě Josefa Čermáka a lékaře Stanislava Reiniše i spisovatel Josef Škvorecký a jeho žena Zdena Salivarová.

Do mozaiky příběhů mi přidala obzvláště zajímavý dílek. Byl jím osud nejstarší české emigrantky v zemi javorového listu, kterou byla Fridy Morawetzová, jež koncem srpna 1997 zemřela ve věku úctyhodných 103 let.

"Její život byl naplněn láskou, uměním, prací a úspěchy," říká Věrka s typicky ženských sentimentem a valašským romantismem.

Už se těšila na důchod a jak se odstěhuje do kanadských hor, kde má svůj srub, zařízený na kadadské holomrazy. Jen ona, pár sousedů, sobi, medvědi, mývalové a lišky, které tam dávají dobrou noc jen výjimečně. Na její šéfredaktoreké místo se chystal zasednout Jan Rotbauer.

Fridy ae narodila v roce 1894 ve Velimi u Kolína v Čechách. Protože vyrostla v bohaté rodině do nezvyklé krásy, seznámila se s perspektivním českým podnikatelem Richardem Morawetzem z Prahy. Jí bylo šestadvacet, jemu asi o čtvrt století víc.

Jako by mi to něco připomínalo; dnešní naše missky a modelky, lovkyně bohatých milenců, i když úrovně Fridy, co se původu, vzdělání a zvládnutí jiných dovedností týká neměly jinak šanci, přesto se každou chvíli zapletly s nějakým úspěšným byznysmenem, většinou jen tak, na zkoušku, kolik jim ten vztah nevztah přihodí na konto...

"Manžel Fridy byl sice postarší, ale zato byl přítelem a novinářským kolegou T.G. Masaryka ještě z dob, kdy byl tento významný český politik profesorem na Karlově univerzitě," dodává Věrka. "Morawetz se stal rovněž členem správní rady Národního divadla v Praze a ředitelem čs. textilního průmyslu..."

Po svatbě se novomanželé přestěhovali do Úpice, střídavě však ještě žili ve svém zámku ve Světlé. Paní Frida nezahálela a věnovala se, jako každá mladá žena z velmi dobré rodiny, hře na klavír, jízdě na koni, tenisu, bridgi i malování a sochařině. Jedna z jejích soch dodnes zdobí prostory zámku ve Světlé, kam za nimi jezdili také jejich významní přátelé.

Herečka Marie Hübnerová, houslista Jaroslav Kocián, dirigent a hudební skladatel Rafael Kubelík, či světoznámý klavírista Rudolf Firkušný. Samozřejmě, že hostem číslo jedna zůstával prezident T.G. Masaryk.

Ten jednou u Morawetzových dokonce i se svojí rodinou přenocoval. Když se pak ráno probudil, zeptala se ho paní Frida ze zdvořilosti, jak se u nich vyspal. A Masaryk s upřímností jemu vlastní řekl, že skoro oka nezamhouřil. Když viděl smutnou paní domu, poznamenal, že na cestách v cizím prostředí nespí takřka nikdy.

Brzy poté, kdy Evropu obsadili Němci, rozhodli se Morawetzovi, že po mnichovské zrádné konferenci čtyř mocností emigrují do zámoří. Přijala je Kanada i s jejich čtyřmi dětmi.

Richard Morawetz zemřel v roce 1963, zatímco paní Frida dále aktivně působila jako členka Československého sdružení v Kanadě a přijímala vzácné hosty v čele s Alicí Masarykovou.

"Ještě ve svých sto letech měla skvělou paměť a svým gratulantům zpaměti zarecitovala text československé hymny," vzpomínala Věrka Rollerová.

U přílležitosti nedožiitých 110. narozenin paní Fridy se v Torontu uskutečnila vzpomínková sešlost, na níž si její přátelé za přítomnosti jejích čtrnácti vnuků a devatenácti pravnuků připomněli tuto pozoruhodnou osobnost českého azylu v Kanadě...

Zvládla vše - být emancipovanou umělkyní, i porodit a skvěle vychovat své děti jako vzorná matka a manželka...