Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Vražda na tyranu sice není zločinem, ale co ty hrůzné následky...?

Dne 10. června 1942 byla vypálena obec Lidice. Přímo na místě zastřelilo gestapo 173 mužů, ženy poslali do koncentračního tábora v Ravensbrücku a jejich 104 dětí do tábora v Lodži.

Ležáky byly vyhlazeny o dva týdny později. Ležácká tragédie si vyžádala životy 22 mužů, 21 žen a 11 dětí.

Dne 21. června 1942 byl v Táboře za nacisty popraven PhDr. Josef Lukeš, ředitel příbramského gymnázia, narozený 7. února. 1893 v Plzni, jehož příběh byl inspirací Drdovy povídky Vyšší princip.

V něm jako profesor septimánů říká pamětnou větu: Vražda na tyranu není zločinem, za což byl brzy poté popraven.

To vše byly hrůzy, jež vyplynuly z atentátu na zastupujícího říšského protektora v Praze Reinharda Heydricha. Atentát provedli  dne 27. května 1942 členové desantu Anthropoid z Velké Británie J. Kubiš a J. Gabčík. Heydrich na následky zranění 4. června zemřel.

Od 27. května 1942 do 3. července 1942 za tzv. druhého stanného práva dosáhl teror takového rozsahu, jaké novodobé dějiny českého národa nepoznaly. Na základě rozsudků stanných soudů bylo zavražděno 1412 osob.

Počet zabitých v období "heydrichiády" lze celkově odhadnout na více než 5000 osob, což je desetinásobek ve srovnání s tzv. prvním stanným právem po nástupu R. Heydricha...

Ve dnech 10.-13. června 1942 bylo ve třech transportech odvezeno do vyhlazovacích táborů 3000 Židů a tam byli všichni zavražděni.

Na táborském popravišti bylo od 3. června do 3. července 1942 v období "heydrichiády" popraveno zastřelením 156 českých vlastenců.

Mezi popravenými byli například bývalý premiér A. Eliáš a spisovatel V. Vančura. Stanné právo bylo odvoláno 3. července 1942.

Měl tento výsadek britských parašutistů vůbec nějaký smysl? Byla smrt tyrana Heydricha vyvážena tisícinásobnou smrtí více než pěti tisíc českých vlastenců?

Mohou tento čin odpustit pozůstalí obětí lidické či ležácké tragédie?

I po letech vyvolává kontroverzní čin výsadkářů rozdílné pocity.

 Mnoho otázek, málo uspokojivých odpovědí...

Možná připadne moje úvaha někomu nechutná; má na to plné právo, ale snad dřív by si ten dotyčný měl vyslechnout pozůstalé tisíců nevinných obětí.

Nebo že by platilo: jeden rovná se pět tisíc zabitých a tři tisíce umučených v koncentrácích...?

To by tedy hodnotil vraha Heydricha hodně vysoko...

A pokud se někomu zdá, že bylo lepší umírat, než hrbit hřbet, ať si laskavě vzpomene na naše pokorné vyklizení pohraničních pevností bez jedného výstřelu...

To jsme měli napravovat výsadkem parašutistů svoji pošramocenou pověst zbabělců, kteří jsou zároveň hlavní zbrojnicí Hitlera...?