Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Zavládnou opět obavy ze špehů, provokací a vydírání?

Koalice, opoziční smlouva, korupce, justiční mafie, prorůstání organizovaného zločinu do státní správy... Stručná charakteristika; Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet, aneb Z louže pod okap...

Nejmíň půl století všichni tajně volali: Chceme svobodu projevu, svobodu slova, konec s omezováním osobní svobody. Konec komunistických provokatérů, kteří podněcují k násilí i tam, kde to nikdo neměl v úmyslu.

A pak byla zrušena cenzura a všichni cinkali klíčemi a jásali: Gusto, Gusto, není ti teď dusno? Pak přišel konec vlády jedné strany a v barech bouchalo šampaňské...

A neuběhlo od těch pamětních okamžiků ani dvacet roků a svobodné kamery se začaly zase chovat jako skryté, mikrofony se znovu změnily ve štěnice a lidé jsou odposloucháváni nejen ve svých bytech, na pracovištích a v garsonkách svých milenek a milenců, ale i přes mobilní telefony a inkognito natáčeni a záludně provokováni...

Ministr vnitra ČR Langer dokonce navrhl nový Zákon o policii, který předpokládá zavedení institutu agenta-provokatéra a protikorupčního agenta, který může být nasazen do firmy či úřadu, aby tam monitoroval situaci. Zřejmě se na ministerstvi zalíbila "noc dlouhých nožů" a čerstvý americký Patriot Act - Zákon o vlastenectví...

Poslouchat můžu, hlásit musím...

Často argumentuji tím, a nejen já, že americká vláda tak získala nové pravomoci odposlouchávat veškeré telefony, konfliskovat majetek osob, podezřelých z terorismu, špehovat vlastní občany bez soudního rozhodnutí, provádět tajné domovní prohlídky a zaznamenávat, jaké knihy čtou uživatelé veřejných knihoven...

Co se změnilo? Proč se jako sinusoida opakují zlořády, nastala snad nová totalita?

Představme si modelový příklad. Mám domluvenou schůzku s politikem...

Přišel, rozhlédl se, kývl na muže v pozadí a představil mi svého právního zástupce, přitom mrkl na opodál stojícího boddyguarda, že je zatím všechno OK.

Vytáhl jsem svůj diktafon, učinil totéž, aby bylo jasné hned zkraje, že já do něho, on do mě. Jistota je jistota...

Vedle u stolu seděl nějaký turista a prohlížel si své fotografické úlovky. Boddyguard k němu přiskočil a dal mu najevo, že v restauraci se nesmí fotografovat, vytrhl mu foťák, že mu ho vrátí, až bude odcházet.

"Co říkáte na kauzu Morava?" ptám se za synchronního červeného blikání dvou zapnutých diktafonů.

"Zatím jsem ještě neměl možnost se seznámit s vyjádřením svého předsedy," říká politik.

"Máte snad svůj vlastní názor?"

"Jsem loajální, za všech okolností," odvětil suše.

"Nemusíte odpovídat!" vyhrkl advokát. "Podle dodatku číslo dva máte právo odmítnout vypověď, pokud by mohla přivodit vaše trestní stíhání..." dodal jako Čechoameričan.

"Znamená to, že se nesmíte rozhodovat svobodně?"

"Můžu. Naše strana je jediná demokratická..."

"Takže máte svůj názor..."

"Můj názor je loajální k názoru pana předsedy!"

"Takže jaký?"

"No comment!"

"Přece demokraticky..." zkoušel jsem to.

"Ještě nemám předsedovo vyjádření, takže nevím, co je zatím loajální..."

Během našeho povídání se politik nervózně rozhlíží, očima se kontaktuje se svým boddygurdem. Odtahuje se, když se nad ním nakloní svým plným výstřihem sličná blonďatá číšnice, přinášející mu sklenici mléka.

"Myslíte si, že existuje korupce?" ptám se bezděčně.

"No coment!" opět zareaguje.

"To mléko si samořejmě platí sám!" říká důrazně jeho právník. "Pošle vám své prohlášení, ale platné bude jen to na ručním papíru, s vodoznakem ptáka, růže a čtyřlístku..."

Loučíme se po schůzce, která byla k ničemu, podává mi ruku a odchází i se svým právním zástupcem, za nimi se valí statný boddyguard, když předtím vrátil šokovanému turistovi jeho foťák.

Trochu jsem zešedivěl při pomyšlení, jak dál bude fungovat vztah mezi politiky a novináři, mezi politiky a politiky, mezi politiky a jejich přítelkyněmi a vůbec, čert nám byl nějaké investigativce dlužen...

Naštěstí mě probudila televizní tisková konference... Jan Morava se právě vzdal svého poslaneckého mandátu a v duchu se jistě zapřísahal se, že se investigativním novinářům už bude jednou provždy vyhýbat obloukem...

Všichni na jednoho, jeden proti všem...