Břetislav Olšer - spisovatel, oficiální stránky

Břetislav Olšer, Blog
En Face
Slovník cizích slov
Zdarma

Zvládl to Chruščov, podaří se to i Medvěděvovi...?

A je tady skoro úplně stejná situace jako v roce 1962. USA rozmísily rakety středního doletu s jadernými lavice na hranicích Turecka a Itále, namířené na SSSR, a Nikita S. Chruščov vymyslel rafinovaný plán. Odvezl sovětské rakety na Kubu, asi do stejné vzdálenosti od USA, v jaké byly ty americké v Turecku od Sovětského svazu.

Dnes mají být rakety US Army v Polsku, řídit je má radar v Česku. Fyzikální zákony opět dokázaly, jak perfektně fungují. Jako odpověď na akci přišla okamžitě reakce.

Agentura Interfax počátkem týdne citovala nejmenovaný "vojensko-diplomatický zdroj", podle něhož mohou ruské bombardéry při dálkových letech v Atlantiku případně využít jedno z kubánských letišť k doplnění zásob. Letiště už prověřili ruští odborníci.

A hned jako dokonale pracující rázy přišla v další vlně opět akce a možný budoucí náčelník generálního štábu amerických vzdušných sil (USAF) Norton Schwartz uvedl, že případné umístění strategických bombardérů na Kubě by z pohledu USA překročilo únosnou mez.

„Kdyby umístili jaderné bombardéry na Kubě, myslím si, že bychom museli zůstat tvrdí a dát najevo, že je to něco, co překročilo hranice, co překročilo červenou linku vytýčenou Spojenými státy,“ komentoval generál Schwartz, jenž má nahradit náčelníka štábu USAF Michaela Moseleyho.

Ten byl odvolán po aférách s jadernými zbraněmi, které nebyly dostatečně zajištěny. Proto omylem létal na Spjenými státy bombardér s "ostrými" atomovými náložemi...

Zajímavé je, že když jsou Rusové v reakci na radar a rakety ve střední Evropě odmítaví, USA i naše vláda chvástalsky prohlašují, že je nikdo nebude vydírat, ani jim nic přikazovat či dokonce vyhrožovat.

Co ale je výrok amerického generála o tom, že musejí zůstat tvrdí a dát něco najevo...? Snad přátelským smířlivým gestem...?

Podle AFP ruská zmínka o Kubě připomíná americko-ruskou krizi z roku 1962, kdy hrozila jaderná válka kvůli ruskému rozmísťování atomových hlavic na ostrově.

Vše s krizí začalo už v roce 1952, kdy se vlády nad Kubou zmocnil s pomocí CIA diktátor Fulgencio Batista. Okamžitě se zformovala opozice a vzniklo Hnutí 26. července, v čele s levicově orientovaným právníkem z bohaté plantážnické rodiny Fidelem Castrem.

V roce 1959 zvitězili povstalci a prozatímním prezidentem se stal Manuel Urrutia. Fidel Castro zaujal post velitele ozbrojených sil Kuby. Už 17. února téhož roku byl však Castro jmenován do čela nové vlády.

Ta bezvýhradně podporovala nejchudší obyvatele Kuby a jedním z prvních rozhodnutí bylo zvýšení nejnižších mezd a snížení cen léků, elektřiny a odstranění analfabetismu.

Mezitím se v Moskvě zrodila operace Anadyr, která měla za cíl vybudovat na Kubě vojenskou základnu, jako odpověď na rozmístění amerických střel a raket v Turecku a Itálii.

Od 12. července začal probíhat přesun sovětského vojenského materiálu a personálu na Kubu. Tehdy selhala americká rozvědka a Washington získal o dění na Kubě první zvěsti až koncem srpna. Spojené státy ihned povolaly 150 tisíc záložních vojáků.

O necelý měsíc později založil J. F. Kennedy, na základě pozorování průzkumných letounů, zvláštní skupinu CIA pro Kubu.

Ve stejné době probíhalo zasedání Valného shromáždění OSN, kde kubánský prezident Osvaldo Dorticos Torrado reagoval na kritiku militarizace prohlášením, že země pouze reaguje na hrozbu vnější agrese.

Přesto započala blokáda Kuby a v severní Americe došlo k otvírání krytů, poplašným cvičením a velké nákupní horečce.

Dne 27. října, byl nad Kubou sestřelen americký průzkumný letoun Lockheed U-2. To mělo za následek další rozhořčený dopis pro Nikitu Chruščova, ve kterém se Kennedy rozčiloval nad sestřelením letadla a pokračující výstavbou sovětských základen na Kubě.

V dopise Kennedy dal Sovětskému svazu, tedy Nikitovi Sergejoviči co proto i jasné ultimátum, požadující stažení sovětských raket do 48 hodin. Zároveň uvedl, že Spojené státy pak upustí od blokády Kuby a budou garantovat i její bezpečnost.

Chruščov souhlasil se stažením útočných zbraní z Kuby. V téže době pobýval v New Yorku náměstek sovětského ministra zahraničí Vasilij Kuzněcov, který vyjednal stažení amerických raket z Turecka.

Blokáda Kuby byla definitivně odvolána 20. listopadu 1962 po splnění Kennedyho požadavků a hlavně jeho slibů...

Jen s malým dodatkem, že SSSR nezveřejní fakt, že americké rakety z Turecka budou staženy jako podmínka za stažení raket z Kuby...

Američané chtěli prostě vyhrávat za každou cenu, i tímto pokryteckým způsobem...

A Castro? Ten se sice vztekal, ale jen chvíli, než zjistil, že se USA zavázaly, že Kubu nikdy vojensky nenapadnou, ani že tam nevyšlou jiné komando do Zátoky sviní, aby i další žolnéři nedostali od Kubánců ostudně napráskáno...

A bylo to. Proč by se historie nemohla opakovat, i když tentokrát třeba tisíce kilometrů na východ od ostrova Kuby?